Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Graceful - 1. kapitola

Vtipní kluci

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Graceful - 1. kapitolaDo Forks se nastěhuje nová rodina, tedy spíše dvě osoby, sourozenci Isabella a Emmett Haleovi. Doufám, že se vám bude tato kapitolovka líbit, a že vám bude aspoň trochu náhradou za Beautiful model. Nešetřete kritikou a prosím zanechte komentáře. Děkuji RosalieRose...

06.03.2010 (17:15) • RosalieRose • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2176×

1. kapitola

 

 

Už zase! Už se opět stěhujeme, a tentokrát je to do Forks ve Washingtonu. Ještě jsme se s Emmem rozhodovali mezi Aljaškou, ale tam je slunce častěji a navíc jsme tam žili nedávno.

 

Jmenuji se Isabella Hale, zkráceně Bella. Ještě mám bratra Emmetta. Jsme dvojčata, ale vůbec si nejsme podobní, teda aspoň ne na vnějšek. Já mám velkou blonďato-hnědou hřívu a velmi ostré rysy. Emm má zase tmavě hnědé vlasy a obrovskou postavu, tedy spíše obrovské svaly. Kdybyste ho polili hnědou barvou, tak byste si o něm mysleli, že je medvěd. Jinak máme spoustu stejných koníčku.

 

Hodila jsem do krabice pár posledních věcí a upírskou rychlostí jsem ji naložila do Emmettova jeepu. Nasedla jsem do mého auta a rozjela jsem se z garáže.

 

Cesta netrvala dlouho a navíc se jelo většinou po dálnici. Nechápala jsem, jak to Emmett dělá, ale během 10 minut mě dojel. Hned jak jsme sjeli z dálnice, tak jsme si dali závod. Emmet vyhrál, ale jen o kousek. Ovšem málem u toho přejel nějakou starou babku. Byla celkem sranda, se dívat, jak se kluk jako hora omlouvá nějáký starý a mrňavý babce. Vlastně jsem tu prohru měla jako pomstu, protože jsem se Emmovi smála, jak se omlouval a tak do mě naschvál chtěl najet a poškrábat mi lak na autu, takže jsem radši uhnula a sjela jsem na jinou cestu.

 

Emmett se tvářil vítězoslavně a já jsem mohla vraždit pohledem. Měl štěstí, že mi ten lak nepoškrábal, protože to by potom hošánek měl z toho jeho jeepu kuželku. To by byla sranda, no, ale to by zase nebyl dobrý nápad, protože to bych se zase mohla rozloučit se želičkou na vlasy a lakem na nehty.

 

Zajela jsem do nové garáže a ani jsem se nemusela rozhlížet, abych poznala, kde je můj pokoj, nejen že upíři by se nikdy neztratili, ale tento dům vypadá skoro stejně jako ten, co jsme měli minule. Popadla jsem moje věci a na tři cesty jsem měla vše vynošeno nahoru do mého pokoje.

 

Pokoj byl zařízený a já jsem se mohla vrhnout na moje království, tedy koupelnu. Téměř všechny bedny, co jsem sem táhla, byly s líčidly, kulmami a sponkami. Ostatní krabice obsahovaly piercingy a moje nejoblíbenější oblečení.

 

V koupelně jsem vše urovnala na svá místa a šla si obhlídnout šatnu.

Tam jsem zandala pár těch mých oblíbených věcí. Jak já jsem milovala oblečení!

 

„Emmette, půjdeš se mnou na lov?“ křikla jsem, ale nic se neozývalo. Doběhla jsem do garáže a samozřejmě tam nebyl Emmův jeep. No tak tomu se říká bídák. On si jde na lov a ani mi to neřekne. Já mu jednou ten jeho jeep přilepim k zemi. No, aspoň budu mít na lovu klid.

 

Vyběhla jsem z domu do lesa. Je tady opravdu krásně. Málo lidí, čistý vzduch, tedy až na stádo srnek. Znovu jsem se nadechla a před očima jsem viděla jen krev. Rozběhla jsem se a to už mi tekla krev do krku. Vysála jsem celou srnku, ale stejně mi to nestačilo. “Uklidnila“ jsem ji tedy a hned se rozběhla za další. Tentokrát moji žízen ukojila, sice jen do určité míry, ale přesto už jsem neměla žízeň. Opět jsem po sobě “uklidila“ a vydala jsem se domů.

 

Celou noc jsem přemýšlela, co si vezmu na “první“ školní den. Ovšem celkem mi to trvalo. Nakonec jsem došla k názoru, že si vezmu něco trošku odvážnějšího. Strašně mě totiž baví pozorovat ty uslintané obličeje kluků a ty holek, které vypadají jako by měly každou chvíli začít sršet plameny. Z toho však nastával další problém, ale i na ten jsem měla řešení. Tím problémem byly zástupy kluků a holek. A tak jsme s Emmem dělali jako že jsme pár. Celý den jsme chodili u sebe a drželi jsme se za ruce. Každý nám to tedy uvěřil a tak já i Emmett máme klid.

 

Byly čtyři hodiny ráno a já jsem zaplula do koupelny.

 

Na očích jsem si vykouzlila jednoduché oční stíny a vlasy jsem si sepla do neformálního drdolu. Přešla jsem do šatny a tam jsem si vybrala dnešní oblečení. Všechno jsem doplnila mými oblíbenými botkami. Ještě jsem si zaběhla do koupelny a vyměnila jsem si piercing. Zkontroloval jsem se v zrcadle a už jsem stála v obývacím pokoji.

 

Emmett byl rozpláclý na gauči a četl si nějáký sportovní časopis. „Emmette pojď už!“ řekla jsem mu.

„No jo, ale dáme si závod!“ zapálily se mu jiskřičky v očích. Jen jsem kývla a už jsem seděla v autě a vyjížděla jsem z garáže.

 

Tentokrát jsem vyhrála já a Emm byl naštvaný. Přijeli jsme před školu a všichni na nás zírali. Emm už věděl a tak ke mně došel a chytl mě kolem pasu. Opět to byl zábavný pohled na ty slintající kluky a ty ostatní, kteří by zabíjeli. Usmála jsem se, a abych všechny ostatní ještě víc naštvala, tak jsem Emma letmo políbila na tvář. Měla jsem co dělat, abych se nerozesmála.

 

Došli jsme do informační kanceláře a obstarali jsme si vše potřebné. Dostali jsme zase takový ten podepisovací nesmysl, jak jsme tomu s Emmem říkali, na který se nám měl podepsat každý vyučující.

 

První hodinu byla Španělština a tu jsem měla společnou s Emmem, zase jsme se celkem nasmáli, když si Emm dělal srandu z toho starého učitele. Byl totiž snad hluchý a každý na něj musel řvát, aby ho slyšel a potom nám nadával co na něj řvem.

 

Na příští hodinu jsem měla chemii a Emm matiku. A tak jsme se museli rozloučit. Opět falešným polibkem. Celou chemii jsem seděla s nějákym děsně ukecanym klukem, ke kterýmu mě poslal učitel, kterýmu div nevypadly oči, když mě viděl. Nakonec jsem ho přemluvila a sedla jsem si do volné lavice. Tak aspoň něco.

 

Hodiny utíkaly a všichni se se mnou chtěli seznámit, já jsem je však vehementně odmítala. Bohužel nastal čas obědu a my jsme do sebe zase museli cpát ten humus. Emm na mě počkal před třídou a my jsme ruku v ruce došli do jídelny. Potom jsme si koupili rekvizity na oběd a šli jsme zasednout ke stolu. Když najednou se otevřely dveře jídelny a do nich vstoupili…

 

Následující kapitolka

Autor: RosalieRose (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Graceful - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře