Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Give in to me 6.kapitola

04.12.2009 (18:30) • LoveCullenka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1751×

Kapitola šestá: Halucinace

Pohled: Isabella Marie Swanová

Celou cestu v autě ze mě nespustil oči a já mu to oplácela občasným mrknutím. Netrvalo dlouho a dojeli jsme na místo. Elizabeth radostně vyskoila z auta a už nás táhla ke klubu, nemusela se cpát jako všichni ostatní, protože vyhazovači ji dobře znali a hned ji uvolnili cestu.
„Děkuji Joe,“ koketně se na něj usmála a prošla dovnitř.

Jen co jsme vstoupili, tak jsem si vzpoměla na něj, na to, že zrovna tady jsem ho zase uviděla i když se přede mnou schovával. Ach jo už na něj zase myslím, to se toho nikdy nezbavím? Myslím, že bude lepší si trochu otupit smysly a zrovna tady by to neměl být problém, bude stačit se na někoho párkrát usmát a bude po starostech.

,,Co si dáš k pití?" Zeptal se mne Liziin bratr a zářivě se na mě usmál. Snažila jsem se dívat všude možně jen ne na něj, ale jeho pohled jsem na svém těle cítila. Podle mne to byl jeden z těch klůků, kteří si chtějí jen užít a je to.
Přesně vím jak by se zachovala ta stará Bella! Poslala by ho do háje a šla pryč. No i když ta stará Bella by sem ani nešla. Ale mě jakožto nové Belle to bylo jedno, bylo mi jedno, že mu nejspíše jde jen o mé tělo. Tak proč ne? Proč si jen tak volně neužít?!
Alespoň na chvíli zapomenu na toho...! Ani jsem nebyla schopna dokončit svou myšlenku, protože jsem v rohu místnosti spozorovala pohyb, srdce mi začalo nepříjemně bušit - tím návalem vzrušení a vzteku.
A nebo už máš prostě jen halucinace Bello!
Raději jsem se otočila zpět na svého společníka a usmála se na něj. Zaklesla jsem se mu pohledem do očí, ale nesoustředila jsem se na to. Pořád jsem musela myslet na ten podivný stín, který jsem spatřila v rohu baru.
,,No zatím ehm... rum s colou," řekla jsem. Byla jsem rozpačitá. Neměla jsem prozkoumaný svět alkoholu, ale to se teď změní. Od teďka je tohle můj druhý domov, kde se můžu uvolnit a když se tu tak rozhlížím, tak to není tak špatný.
Můj zrak zklouzl zase na mého společníka, tedy na Lizinýho bratra. Jak se kruci jenom jmenuje? Opravdu jsem si nevzpoměla, ale představil se vůbec? Všiml si mého zkoumavho pohledu, pohodil vlasy, zářivě se usmál a ledabyle prohodil.
„Copak kotě, hledáš na mě něco?“ Přitom laškovně nadzvedl obočí, jak ohrané, pomyslela jsem si.
„No jen přemýšlím jak se vlastně jmenuješ?“ Přistoupila jsem na jeho hru a koketně na něj mrkla a popotáhla si těsný výstřih víc dolů, což jeho pozornost upoutalo víc něž jsem čekala a nebyl schopen ani slova.
„Ehm, ehm, tak dovím se to?“ Zatřásl hlavou, párkrát zamrkal a odpověděl.
„Thomas je jméno mé.“

Naklonila jsem se k němu a přičichla k jeho vůni - ani zdaleka nevoněl jako můj Edward. Tak dost! není to žádný můj Edward!
Slyšela jsem jak můj společník polkl.
,,No tak Bell! Snad mi nesvádíš bratra?" Objala mne Elizabeth a já na ní byla trochu naštvaná, protože mi přerušila sváděcí krasojízdu.

Pohled: Edward Cullen
Když jsem znovu odešel od své lásky, tak jsem myslel, že to nemůžu přijít. Bylo to tak stejné a přesto jiné jak jsem od ní odcházel minule. Bylo to jiné v tom, že jsem poznal její tělo. Už nebyl žádný kousíček těla, který bych neznal. Přede mnou zůstala utajená jen její mysl. I když pro mne velice důležitá část.
Ale já s ní nemohl zůstat. Jsem zrůda a ona si takový život, který jsem jí nabízel já, nezasloužila.
Alice se mnou od té doby nepromluvla a všichni včetně Jaspera mi nehorázně nadávali. Ale nevěděli jak se cítím já.
Byl jsem bez Bell pár hodin a už jsem věděl, že to bez ní nemohu vydržet. Že nemůžu existovat aniž bych se na ni alespoň nedíval a tak jsem opět skončil v tom osudném baru a sledoval moji krásnou Bell z kouta. Dnes mě nesměla vidět. Jenže v jednu chvíli mě asi zahlédla, kéž bych ji viděl do mysli. Ale jiným bych tam raději neviděl, třeba tomu klukovi, kterej ji svléká očima a co teprve když si Bells popotáhla už tak dost velký výstřih? Myslel jsem, že se v tu chvíli neudržím, mu utrhnu hlavu a Bellu odnesu na zádech jako pytel brambor a zamknu ji u sebe v pokoji a nepustil ji. Aspoň by ji tam nic nehrozilo.
V myšlenkách toho kluka jsem viděl, jak si plánuje jak si to s ní rozdá někde na záchodcích nebo někde za rohem. Ještě víc mě rozzuřilo, když si představoval, jak musí vypadat pod tím oblečením, chtěl jsem tam nakráčet a říct mu, že vypadá dokonale a že je jen má, ale tohle byla přece moje volba ji opustit ne její.

Dál jsem se díval z povzdálí na mého anděla - na mou lásku. Nemohl jsem si nevšimnout toho jak se každou chvíli otáčí a hledá mne. Tušila, že tu někde jsem a dávám na ni pozor, ale nebyla si úplně jistá.
Musel jsem se na ni stále dívat - bylo to děsné dívat se na ní jak se tu natřásá a opíjí před tím slizounem. Vždy, když se ho dotkla tak jakoby do mého srdce někdo zabold dýku. Moc to bolelo. Ale nemohl jsem jí to vyčítat. Byla to má vina to já ji opustil. Znovu.

Naklonila se nad toho kluka a něco mu šeptala do ucha. Jeho myšlenky byly k nesnesení. Nechtěl jsem je poslouchat, ale on jakoby je křičel. Téměř jsem slyšel jak slintá po Belliiném těle. No otázkou spíše je, kdo po jejím těle neslintá? Byla jako bohyně.
Odvlekla ho doprostřed tanečního parketu a rozezněla se rychla hudba. Smyselně se pohybovala a otírala o toho kluka. Svádivými pohyby si laskala své tělo. Uniklo mi tiché zavrčení. Vážně se dotkla jeho rozkroku? V tu chvíli jsem myslel, že mi oči vypadnout. Doufal jsem, že jsem si to jenom vymyslel, ale v hlavě toho zmetka jsem viděl, co to s ním udělalo, takže jsem si to nenamlouval. Ona to vážně udělala.
Buď si je stoprocentně jistá, že tady jsem a sleduju ji, nebo to dělá kvůli němu. Tak nebo tak mě do dohání k šílenství. Nejlepší by bylo odejít a nesledovat to, protože se přestávám ovládat a je dost možný, že si pro ni za chvíli dojdu. Kéž by takhle sváděla mě, ale o to jsem se připravil sám.
Ti dva se na sebe pořád víc a víc lepili a on ji přejížděl rukama po bocích a břichu. Ona si to nechala líbit a ještě k tomu to vypadalo, že si to užívá víc než dost. Všechny moje svaly se napjaly když se jeho rty přiblížily k jejímu krku.

Slastně zavřela oči a poddala se tomu. Ten kluk si jí k sobě více přitiskl a jeho ruka vklouzla pod její sexy oblečení. Hladil jí po hýždích, ale to mu nestačilo jeho ruka se přesunula k jejímu lůnu a laskala ho.
Z úst jí uteklo tiché zasténání, ale já ho slyšel jakoby byla přímo vedle mě. Políbil jí na krk a postupoval dále už byl u jejích úst, které lačně čekaly až budou políbené. Její ruce putovaly po jeho těle a zastavili se na rozkroku. Její ruka klouzala nahoru a dolu. Lehce mačkala. Na sucho jsem pokl.
*Vidíš teď mohla laskat tebe.* Promluvilo mé druhé já... Tohle jsem nemohl vydržet.
Chtěl jsem odejít, ale zaslechl jsem jak na ní mluví.
,,Nechceš se přesunout na pohodlnější místo?" Zeptal se a já bouchl do stěny, kterou jsem jim tímto vylepšil byl tam otisk mé pěsti. Ale nikdo to naštěstí neslyšel. Napínal jsem uši.
,,Mmm ještě ne tygře," pronesla svůdně a kousla ho do úst.
*Hmm stejně budeš moje kočičko. Asi budeš potřebovat pomoci.* Pomyslel si a vedl Bellu k baru. Chtěl ji za každou cenu ať chce nebo ne! Jen co tam došli, tak do ní nalil dva panáky. Tohle přece nemůžu dovolit, i když jsem jí slíbil, že ji nechám být, tak tohle jsem dovolit nemohl.

Vykročil jsem si to k nim když...

--------------------------------------------

Doufáme, že se vám kapitolka líbila. No my víme zase ten blbej konec. Ale trocha napětí vám také neuškodí.

LoveCullenka a Ejdriana

Autor: LoveCullenka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Give in to me 6.kapitola: