V této kapitole se naši hrdinové poprvé setkají s Culleny. Jak to proběhne? Přečtěte si to a budete to vědět.
04.01.2011 (20:00) • Luciferka005 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1939×
3. kapitola - Nečekané setkání
Pohled Belly
„Jsme tady teprve pár hodin a vy už koukáte na televizi?" zeptala se nechápavě teta.
„Ale, mami, budou dávat: Kdopak to mluví 3." Tím mě překvapil.
„Co?! Já myslela, že budeme koukat na Dva bratry!" křičela jsem na Simona.
„Na to zapomeň! Kdopak to mluví 3 se bude pouštět!" To si koleduje.
Už jsem se nadechovala, že mu připomenu sázku. Ale on to nějak vytušil a rychle řekl: „Chyť mě, jestli to dokážeš!" jakmile to dořekl, vyšvihl se na nohy a utíkal do lesa, kde se pak přeměnil. Běžela jsem za ním a taky se přeměnila. Opět zkoušel kličkovat mezi stromy, ale já dostala nápad, jak ho dostat.
Změnila jsem trasu, a pak běžela souběžně s ním, ale daleko a tak, aby mě neviděl. Mám výhodu. Mám totiž štít a umím si zaštítit mysl. Hodí se to při takových hrách. Říkám jim: Hra na kočku a myš.
Zastavil se a otočil. Hledal mě. Já se k němu zezadu připlížila a skočila na něho. V tu chvíli jsem zrušila štít. Byl pořád trochu v šoku a já se hrozně smála. Ten jeho výraz byl k nezaplacení.
V tom jsem zaslechla ještě další smích. Přestala jsem se smát a se Simonem po boku jsme se postavili do bojovné pozice. Pak z blízkého křoví vylezl kluk, teda ne kluk, byla to hora! Hora s úsměvem od ucha k uchu. Simon výhružně zavrčel. Ta hora udělala to samé. Byl to upír!
Bello! Já ho zdržím. Ty utíkej pryč! křičel na mě.
Ne! Vždyť tě může zabít!
Běž! Radši jsem uposlechla a běžela rychle domů pro tetu. U domu jsem se proměnila a do dveří zakřičela: „Teto! Simon je v nebezpečí!" Slyšela dobře a hned byla u mě. Já jí naznačila, ať běží za mnou. Proměnily jsme se a spěchaly jako o závod. Objevilo se tam dalších šest upírů. A Simon tam bojoval s tou horou. Vyhrával. Proto nějaká bloncka skočila té hoře na pomoc. Dorazila jsem zrovna, když byla uprostřed skoku a srazila ji na zem. Ale skočili na mě další dva. Teta se Simonem ještě bojovali, ale nakonec byli taky přišpendleni k zemi.
„Tak dost!" zakřičel vysoký blonďák. Ale bloncka ležící na mně ho neuposlechla a mou přední pravou nohou projela ostrá bolest. Nevydržela jsem to a hlasitě zakňučela.
„Rosalie!" Museli ji ode mě odrhnout. Ztíží jsem vstala. Ale podařilo se mi to a postavila se po boku mé rodiny, připravená i přes mé zranění, ji ze všech sil bránit. Hrozně to bolelo.
„Rosalie, proč si to udělala?"
„Překročili hranici, Carlisle."
Cože? Jakou hranici?
Netuším, Simone, odpověděla jsem. Jeden z nich se na nás podíval. Byl vysoký a měl bronzové vlasy. Něco tomu blonďákovi - myslím, že se jmenuje Carlisle - pošeptal. V tom se v jeho výrazu objevilo pochopení. Přišel k nám blíž. Postavila jsem se před rodinu a varovně zavrčela. Odhodlanost ze mě doslova sálala.
„Nebojte se. Nechci vám ublížit," promluvil. To jsem nechápala. Jsou to upíři! My jsme vlkodlaci. Mají početní převahu. Tak proč nám nechce ublížit?
2. kapitola Shrnutí 3. kapitola 2/2
Líbilo? Mám pokračovat? Předem děkuju za komenty. Luciferka005
Autor: Luciferka005 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Forksští vlkodlaci - 3. kapitola 1/2:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!