Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Esme Volturi - 1. kapitola - Rozhodnutí

WfE2


Esme Volturi - 1. kapitola - RozhodnutíPo prologu je zde první kapitolka!!! Jaké jsou vztahy mezi Esme a Jane? A proč Aro nemá Jane v oblibě? A co se rozhodne Aro podniknout proti Cullenovým? Jaké bude rozhodnutí?
To se dočtete v této kapitolce.
Příjemné čtení přeje NatyCullen.

Prolog: http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-na-pokracovani/esme-volturi-prolog/

 

1. kapitola- Rozhodnutí

Vyběhla jsem z mého pokoje a měla namířeno do hlavního sálu, kde se konaly přípravy na výpravu proti Cullenům. I po sto letech mě udivovala moje rychlost. Naplno jsem si ji užívala a kochala jsem se výhledem do zahrady, který se mi otevřel, když jsem běžela přes prosklenou část hradu. Najednou jsem se zarazila. Na kraji zahrady seděl přikrčený Felix a díval se na rozkvetlou růži. V zahradě jsem ho zatím nikdy neviděla. Otevřela jsem jedno velké okno a seskočila na navlhlou půdu. Při mém dopadu se Felix otočil a jeho oči se při pohledu na mě začaly usmívat.

 

„Co tady děláš?“ zeptala jsem se.

„Přemýšlím,“ odpověděl a stoupnul si. Zadíval se na nebe, které bylo v tu chvíli zamračené jako peklo samo.

„A o čem, jestli se smím zeptat?“ zeptala jsem se a popošla blíž k němu, abych mu viděla do tváře.

„O naší výpravě proti Cullenům. Cítím, že se něco stane. Mám velmi špatný pocit,“ řekl Felix a já se na něho s pochopením podívala.

„Taky se necítím moc dobře. Co myslíš, že nás tam čeká?“ zeptala jsem se ho, protože jsem si sama nedokázala odpovědět, co znamenají mé zmatené pocity.

„Nevím, ale myslím, že to brzy zjistíme,“odpověděl a rozběhl se do hlavního sálu, kde probíhala porada o výpravě.

Felix rozrazil dveře a společně jsme vstoupili do prostorné místnosti. Tenhle sál se mi vždycky líbil, i když pro mnohé to byl sál smrti. Vždy, když jsem v tomto sále, mám pocit , jako by mnou prostupovala historie. A velké obrazy ten dojem ještě umocňují. Uprostřed sálu stáli Aro, Marcus a Caius. Nejraději mám Marca. Marcus je vstřícný, milý a chápavý. Vždy za ním můžu zajít a svěřit se mu. Ale teď všichni vypadali rozzuřeně a pomstychtivě.

„Takže je to pravda. Cullenovi stvořili nesmrtelné dítě. Máme i svědka a tímto ti už poněkolikáté, Irino, děkuji, že jsi nám tuto událost přišla oznámit,“ řekl Aro a zpozoroval mě a Felixe, jak stojíme u dveří.

„Felixi, Esme, už na vás čekám. Cullenovi stvořili nesmrtelné dítě. Irina nám to přišla říci, jak už jste asi slyšeli. Musíme okamžitě zasáhnout, aby si ostatní upíři nezačali myslet, že nezasahujeme, když někdo poruší zákon. No, to by potom z celého upířího světa byl pěkný cirkus. Arr, měl jsem Edwarda i Bellu zabít, jak tu byli posledně. Nebyly by teď takové problémy. To  byla moje chyba!“ ukončil svůj dlouhý monolog Aro a zadumaně se procházel po sále tam a zpět.

„Co budeme dělat, pane?“ zeptala se Jane, která stála po jeho boku a čekala na jeho rozkaz. Stála tam jako ztělesnění všeho dobra a vypadala jako andělíček. Ale ne vždycky byla takhle oddaná svému pánovi. Aro se jí před mým příchodem velice bál a děsila ho její schopnost. „Modlil se“, aby ji  jednou nepoužila i na něj, aby se dostala k moci nad upířím světem. Jeho noční můry se však jednoho dne vyplnily.

Tu historku mi kdysi vyprávěl Demetri, ale já si na ni velmi jasně vzpomínám…

 

Bylo pozdě v noci a Aro čekal ve své pracovně na Jane. Musel jí dát rozkaz k další výpravě proti malé, avšak silné skupince upírů v Jižní Americe. Za pár sekund se ozvalo zaklepání na dveře. Jane vstoupila v krásných černých šatech posetými pravými drahokamy a přes ramena měla přehozený plášť barvy té nejčernější tmy.

„Zdravím tě, Jane, posaď se, prosím,“ vyzval ji a sám se opřel o opěradlo svého křesla.

„Co potřebujete, pane?“ zeptala se Jane a podívala se na něj.

„Ty, Alec, Demetri a Felix pojedete na výpravu proti…“ Aro už nestihl dopovědět svůj rozkaz, protože mu Jane skočila do řeči.

„Ne, já už nechci chodit na výpravy. Za poslední měsíc jsem jela na více než patnáct výprav. Chci být chvíli tady, ve Volteře, a chci si odpočinout. Ano, já vím, že to zní divně, ale chtěla bych si něco přečíst, vyrazit na nákupy, zablbnout si. Prostě cokoliv, ale už ne výpravy.

„Protivíš se mému rozkazu, Jane?“ řekl výhružně Aro.

Jane mu neodpověděla slovy, ale svou schopností. Aro se skácel v bolestech na zem a oči mu lezly z důlků. Bolest byla nesnesitelná, ale Aro se zařekl křičet. Konečně bolest ustala.

„Ty malá mrcho, co si to dovoluješ??“ zařval Aro a do pracovny se začali dobývat upíři, kteří hlídali vstup do pracovny.

„Zákaz vstupu!!!“ běsnil Aro a kdyby nebyl upír, tak by byl červený jako přezrálé rajče a pukl by zlostí.

„Řekněme, že prostě jdu za tím, co chci. Takže na tu výpravu si, pane, najděte někoho jiného. Je tady hodně mocných a schopných upírů. Na tuhle výpravu prostě nepojedu! Na shledanou.“ Jane se obrátila k východu a začala otvírat dveře, ale předtím než vystřelila rychlostí blesku z Arovy pracovny, zaslechla Arův hlas.

„Počkej, za tohle se pomstím. Budeš mě prosit na kolenou, aby ses mohla nakrmit a neumřela žízní. Za tohle, Jane, budeš trpět…

Na výpravu Jane doopravdy nejela a Aro dělal, jako že se nic nestalo. A pak jsem přišla já s mým darem psychického nátlaku, takže jsem Jane mohla donutit, aby svou schopnost nepoužívala, nebo přestala s jejím působením. Aro toho využil a začal Jane týrat. Půl roku byla Jane uvězněna v té nejtmavější kopce bez krve. Když po půl roce vyšla na světlo, prosila Ara na kolenou, aby se nad ní smiloval. Dopadlo to tak, jak Aro říkal. Ale pro Ara to nebyla ještě celá odplata. Dalších pět měsíců musela Jane dělat tu nejpodřadnější práci. Musela uklízet zbytky upírů v hlavním sále, nakupovat potraviny, i když nikdo z hradu nejedl a další podřadné povinnosti.  Po devíti měsících utrpení Aro uznal, že se Jane ze své ctižádosti „vyléčila“,  a rozhodl se ji přijmout zpátky do gardy. Jane ho od té doby poslouchá na slovo, snaží se získat jeho důvěru a chce být zase jeho mazánkem. Ale Aro ji přehlíží a rozkazy jí dává takovým způsobem, jako by mluvil s nejpodřadnějším upírem na světě. Jane ovšem stačí, že je zpět v gardě a může zase plnit jeho rozkazy.

Ale mě nenávidí. Kdybych nepřišla já, ona by možná byla na vrcholu své moci. Neustále na mě vrhá vražedné pohledy a vrčí na mě.

„Povím ti, co budeme dělat, Jane,“ řekl Aro a v očích se mu temně zalesklo.

 

 

„Budeme bojovat. Všichni se za pět minut sejdeme na nádvoří v autech. Slavnostně se oblékněte, připravte se, protože se budou psát dějiny. Volturiovi versus Cullenovi,“ dořekl Aro a zmizel ve svých komnatách.

 

Po zádech mi přejela vlna strachu a hrůzy. A uvědomila jsem si, že nemám vůbec dobrý pocit, který se dostaví vždy, když máme jít na výpravu. O Bože, co se stane, že se z toho třesu strachem? Tak ať na to konečně přijdu. Dala jsem se do pohybu a šla jsem se obléct a zabalit nejnutnější věci.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Esme Volturi - 1. kapitola - Rozhodnutí:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!