Další kapitola. Mendess jde poprvé do školy.
26.12.2010 (10:00) • LoWEeGirlEverything • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1663×
Ráno jsem osprchovala, vyčistila zuby a oblékla do předem připravených věcí. Do trička a aladinek, pánské hip - hop mikiny, conversek a na záda jsem si dala batoh a jemně se nalíčila. Vlasy jsem si dala do culíku a na hlavu dala kšiltovku New York. Nasnídala jsem se. Nasedla do auta a vyjela ke škole.
Po pěti minutách jsem dojela k místní škole. Byla tu samá stará auta, až na Volvo, Jeep, BMW a Forda. Všechny tyto auta byla vedle sebe, tak jsem usoudila, že jsou školní elity. Zaparkovala jsem vedle Forda kousek od vchodu do budovy. Nadechla jsem se a pomalu vyšla z auta. Všechny pohledy byly upřeny na mě. Já jsem však šla s kamennou tváří a nikoho si nevšímala. Nechci, aby se se mnou někdo začal bavit.
Nejdříve jsem šla do kanceláře, abych si vyzvedla papíry. Zaklepala jsem a po vyzvání vstoupila dovnitř. Kancelář byla úplně obyčejná. Na můj vkus trochu ponurá, ale paní co seděla za pultíkem, byla od pohledu nepříjemná. Měla jemně vrásčitou tvář a černé vlasy. Na sobě měla nudný šedý komplet. Přejela mě pohrdavým pohledem.
„Jste slečna Droke? Předpokládám, že ano. Tady máte papíry, které mi po skončení vyučování vrátíte a mapku. Nashledanou," ani mě nepustila ke slovu. Bylo jí úplně jedno, jestli budu ještě něco potřebovat. Hlavně ať ji tím nezatěžuju. Cestou na první hodinu - matiku - jsem si pořád brmlala pod imaginárními vousy jaká je to - s prominutím - kráva.
Do třídy jsem dorazila do třídy. Učitel už tam byl.
„Á, nová studentka, tak se nám prosím představte." Zaksichtila jsem se na něho, ale poslechla.
„Jsem Mendess Droke. Přestěhovala jsem se z malého městečka Heart v Montaně. Nechci se s nikým kamarádit a nemám ráda představování. Stačí?" S tázavým pohledem upřeným na učitele jsem čekala na odpověď.
„Jistě, slečno Droke. Posaďte se vedle pana Cullena.“ Podívala jsem se směrem, kterým koukal učitel, a zarazila se. Upír. Byl to obrovský hromotluk. Pomalu jsem se vydala jeho směrem. Už jsem byla skoro u lavice, když jsem si všimla, že má zlaté oči. Úlevně jsem vydechla. Vegetarián, takže mě nebude chtít zabít.
„Ahoj, já jsem Emmett," řekl mi s velkým úsměvem. Místo odpovědi jsem na něho ukázala prostředníček a začala se vytahovat z batohu věci na hodinu. On se jen zachechtal a začal dávat pozor.
Hodina byla nudná. Emmett už se nepokusil navázat konverzaci, jen se na mě občas s tázavým pohledem podíval, ale já ho ignorovala.
Po neuvěřitelně dlouhých 45 minutách zazvonilo. Naházela jsem si věci do batohu a vyrazila na další hodinu. Celou cestu si mě všichni zvědavě prohlíželi. Nikdo se však neodvážil se mnou promluvit. Jedna blondýna, co se o to pokusila, odešla hned, jak jsem na ni ukázala prostředníček. Takhle to šlo celý den. Blížil se čas oběda. Vešla jsem do jídelny a automaticky se vydala k pultíku s jídlem. Koupila jsem si ovocný salát, jahodový džus a banán. Po zaplacení jsem šla k jedinému volnému stolu. Jen co jsem dosedla, se mi za zády ozvalo štěbetání. Jen jsem zavrtěla hlavou a pokračovala v jídle.
„To je náš stůl!" ozval se za mnou naštvaný dívčí hlas. Otočila jsem se na majitele hlasu. Byla to blonďatá upírka a vedle ní Emmett a skupinka dalších upírů. Mezi nimi byli přimotaní i dva měniči, poloupírka a nějaký kluk, jehož rasu jsem neznala.
„No... máš ho podepsanej? Ne? Tak sklapni! Jestli máš problém, tak si sedni jinam. Myslím, že tu je ještě dost volných míst," oplatila jsem jí její naštvaný tón hlasu a otočila se zpět k jídlu. Postřehla jsem jen, jak se nafoukla a sedla se naproti mně.
„Ahoj! Rád Tě zase vidím!" hulákal Emmett. Ignorovala jsem ho a v klidu jedla.
„Já jsem Embry, a ty jsi?" zeptal se mě jeden z těch měničů. Říkal to, takovým tím balícím hlasem. Jen jsem na něho ukázala prostředníček a dál si jedla.
„Drsná, to se my líbí…“ šeptal si Emby. Myslel si, že ho neslyším, ale já ho svým elfím sluchem slyšela. Stejně jako zbytek bandy. Oni se začali pohyhňávat, ale já se ještě víc zamračila. Stejně jako ten, co jsem neidentifikovala jeho rasu. Dojedla jsem a odešla od jejich stolu. Stavila jsem se v kanceláři, předala té babě papíry. Přešla jsem přes narvané parkoviště a nasedla do auta. Doma jsem byla za chvíli.
Osprchovala jsem se a šla se dívat na televizi. K večeru jsem se navečeřela a šla spát.
Autor: LoWEeGirlEverything (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Elfe - 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!