Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Edward - Mr. Awesome 2. díl

02.02.2010 (12:30) • Blondie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1354×

Bella

Ještě chvíli jsme se bavili v jídelně a domluvili se, že se večer sejdeme okolo osmé v centru. Už zase zvonilo, tak jsme se všichni přesunuli do 3. patra na dějepis. Tam jsem se potkala s Jasperem. A jediné volné místo byla také jen vedle něj.

„Ahoj, Jaspere.“

„Ahoj, Isabello.“ Ten důraz na Isa byl víc, než zřejmý, tak jsem to trochu poupravila.

„Áh, pardon, Jazzi,“ mrkla jsem na něj a on se na mě hned usmál. Je to docela sympaťák, hodiny dějepisu se mi zamlouvají čím dál tím víc.

„Psst, Bello, co děláš večer?“ zeptal se šeptem.

„Mám sraz s Jessicou a dalšíma lidma ze školy. Chceš jít taky?“

„No, ehm, příště,“ otočil se směrem k tabuli a už na mě nepromluvil. Proč by nechtěl jít s námi, vždyť to mohlo bejt fajn?

„Slečno Swanová, tak kdy?“ na něco se měl profesor Rowland ptal. Ajajaj a já nedávala pozor, nevím odpověď. To to tedy začíná pěkně. Jazz mi špitnul

,,1861.“

„1861,“ řekla jsem naprosto přesvědčivě.

„Ano, správně, Lincoln se stal prezidentem v roce 1861, ale příště, slečno Swanová, odpovězte svými vědomostmi, ne sousedovými. Rozumíme si?“

„Ano, pane.“ špitla jsem a poděkovala Jazzovi. Ten neváhal a znova se mě zeptal na mé plány na večer. A znova jsem mu řekla, že jdu s Jessicou, ať  se přidá.

„A kde máte ten sraz?“

„Před Bonie Klubem, znáš to?“

„Ty se ptáš mě, jestli znám nějaký klub v L.A.? Kočičko, já znám každý klub v L.A.“

Rozpačitě jsme se usmála a dávala dál radši pozor, ale očkem jsem se po Jazzovi dívala. No jasně! Teď mě to trklo! Zná každej klub v L.A. Jmenuje se Cullen. On bude příbuznej Emmetta a Edwarda! Bratranec nebo tak, ale nejsou si podobní, hmm... Pak se ho na to musím zeptat.

Jasper

Další krásnej den… Kdyby ten Emmett tak nechrápal! A ještě před ložnicí Carlisla a Esmé, bože, co ti dva blbečci zas vyváděli? Překročil jsem svého mladšího brášku a šel se do koupelny opláchnout. Ve škole kolujou drby, že k nám na školu přijde nová holka, policajtská dcerka, to abych se dobře ohákl a zapůsobil na ni.

Na parkovišti jsem hned poznal, která to je. Rozhlížela se a nevěla co a jak. Přiskočil jsem k ní.

„Čau, ty jsi tu nová viď?“ ptal jsem se jí, i když jsem přesně věděl, kdo to je.

„Ahoj… Jo, jsem. Jmenuju se Bella,“ odpověděla mi červenajíc se.

„Isabella Swanová, dcera policejního náčelníka Swana. Všichni tě tu už očekávají. Mimochodem, jmenuji se Jasper, ale všichni mi říkají Jazz. V L.A. se ti bude líbit. 365 dní v roce slunce, potkáš tu fajn lidi, večer je tu kam jít. Tisíce možností. Jestli budeš chtít, můžu ti to tu ukázat. Budu tak trochu tvůj personal city guide.“

Najednou jsme došli ke dveřím ředitelny a mě nenapadlo nic jinýho, než jí říct, ať si to tu užije a že se ještě uvidíme.  Odešel jsem, ale znova jsme se potkali na hodině dějepisu.

Zamířil jsem ke své lavici a viděl, že místo vedle mého je obsazené. Zbývá jen vymyslet strategii a je moje.

„Ahoj, Jaspere.“ pozdraví mě Bella.

„Ahoj, Isabello.“ Ten důraz na Isa byl asi trochu přehaný, ale říkal jsem jí, že mi všichni říkají Jazzi.

„Áh, pardon, Jazzi,“ mrkla na mě a hned jsem se na ni musel usmát. To nebude asi moc těžký ji ulovit.

„Psst, Bello, co děláš večer?“ zašeptal jsem.

„Mám sraz s Jessicou a dalšíma lidma ze školy. Chceš jít taky?“

„No, ehm, příště.“ Otočil jsem se směrem k tabuli a mlčel jsem. Dělit se o ni? Ani omylem.

Profesor Rowland vykládal látku o Lincolnovi a viděl, že si s Bellou povídáme, tak se rozhodl ji nachytat.

„Slečno Swanová, tak kdy?“

Pošeptal jsem jí nenápadně rok 1861.

„1861,“ snažila se odpovědět přesvědčivě, ale nevěřím, že by jí to Rowland sežral.

„Ano, správně, Lincoln se stal prezidentem v roce 1861, ale příště, slečno Swanová, odpovězte svými vědomostmi, ne sousedovými. Rozumíme si?“ Jooo, dobře, Rowlande, dobře jsi ji setřel.

„Ano, pane,“ špitla a poděkovala mi. Znova jsem se jí zeptal, co dělá večer s přesvědčením, že když jsem jí poradil, půjde se mnou. Neee, ona půjde s kamarádama radši než se mnou. OK. Holt se asi budu muset přidat a pak ji odlákat. Zeptal jsem se jí, kde že to mají sraz.

„Před Bonie Klubem, znáš to?“

Ona je tak vtipná. „Znáš to?“ Je vidět, že mě nezná.

„Ty se ptáš mě, jestli znám nějaký klub v L.A.? Kočičko, já znám každý klub v L.A,“ odpověděl jsem jí sebejistě. Pak jsem ještě chvíli poslouchal výklad o Lincolnovi a jakmile zazvonilo, odešel jsem rovnou na parkoviště k autu a jel domů. Tam jsem potkal Eddyho s Emmem, jak o něčem vášnivě diskutujou.

„Hej, kluci, co řešíte?“ zeptal jsem se a otevřel si k tomu plechovku spritu.

„Dneska v jídelně jsem zahlídl nějakou holku, ale nějak jsem jí nemohl číst myšlenky, hele, je to možný?“ ptal se mě Edward.

„Cože, že ty bys někomu nemohl číst myšlenky? To je divný…“ divil jsem se. „A kdo to je? Znám ji?“

„Jméno nevím, ale byla to brunetka.“ Musel jsem se smát. Jako popis mi má stačit brunetka? Já se z Eddyho zbláznim. Celej on. Od rána do večera vypráví, jak byl s tamtou blondýnkou na kafi, s jinou malou zrzkou v kině, s hubenou brunetkou na romantické procházce, s modrookou blondýnkou v ZOO… Jeho svět se skládá opravdu jen ze samých nápadnic. Kdyby nám to ještě nenutil, někdy je to docela vtipný ho poslouchat, když dotyčné slečny znám a vím, co pak ony o něm vyprávějí ve škole. Tím se často s Emmem a Eddym bavíme. Například byl jednou s nějakou slečnou na výstavě a...

Ty jo, ta holka mě tam nudila k smrti, furt mi vyprávěla o autorech těch děl, jakým způsobem to tam načmárali, jaký mají ty pitomý díla význam… Mě to všechno připadalo stejný, prostě něco namalovali a je to. Nee, ona tam hledala duchovní významy. A tak dále. A zajímá vás, jaký pohled měla dotyčná slečna na tutéž výstavu? Vyprávěla svým kamarádkám ve škole, jak je náš Eddy pozorný, že existuje konečně nějaký kluk, který chápe její lásku k umění a společně diskutují o dílech a jejich autorech. Nevím, náš brácha je prostě machr, jak dokáže kouzlit s dívčími srdci. Nejsem tu od manipulace snad já?! Ale co, aspoň máme postaráno o zábavu, když sledujeme ty jeho nekončící lovestory! S Emmettem jsme se dohodli, že až jich bude dostatek (pár stovek se nám zatím zdá málo), vydáme to knižně, třeba bude brácha jednou slavnej, a my s ním samozřejmě!

Autor: Blondie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Edward - Mr. Awesome 2. díl: