Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Edward Anthony Mason Volturi - Kapitola 3.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Edward Anthony Mason Volturi - Kapitola 3.Nový život - Edward se stává jedním z Volturiových. Jeho oči jsou červené, pije lidskou krev. Má spokojený život po boku Tanyy a Volturiových, ale nechodí ven. Je i přesto všechno Edward šťastný? A jak zareaguje na Arův návrh?

12.12.2010 (07:45) • KatieBella • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1330×

Nový život
....................................

 

Uběhl rok od té doby, co jsem poprvé ochutnal krev. Pořád vzpomínám na toho chlapce a na tu chuť, která byla ovšem tou hlavní kapitolou mého příběhu.

Před pár dny jsem přebral nové jméno. Teď jsem oficiálně Edward Anthony Mason Volturi. Všichni ostatní mi ale říkají pouze Edwarde. A když už tak mě oslovují Edwarde Volturi. Jsem znám po celém světě (mezi upíry) za velmi silného člena gardy Volturiových. I když ve skutečnosti do gardy nepatřím. Patřím k Arovi. K mému otci a ke své nové matce (i když na mou skutečnou matku nikdy nezapomenu) Sulpicii Volturi.

Teď se znovu vrátím ke své slávě. Ve skutečnosti se mé plány uskutečňují. Vždycky jsem chtěl být vojákem, bojovat za svou rodnou zem a teď bojuji za práva upírů. Volturiovi jsou tu od toho, aby rozhodovali o upířích zákonech, o jejich trestech (pokud nějaký upír nebo smečka tyto zákony poruší). Volturiovi jsou královská rodina. A já si můžu říkat princ. Aro mi jednou povídal, že kdyby nedej bůh jednou padl v boji, tak že já nahradím jeho místo. Nebude to ani Caius - ten blonďatý, drzý upír, který je teď mým strýčkem, ale nevycházíme spolu zrovna nejlépe. A nebude to ani Marcus - pro změnu ten černovlasý, znuděný upír, který je teď také mým strýčkem, se kterým už ovšem vycházím mnohem lépe než s Caiem. Budu to já. Ale po tomto místě netoužím. Nedovedu si představit, co by se stalo, kdybych o otce přišel. To si ani ve snu - i když já nesním - nedovedu představit.

A ještě něco. V mém životě je teď i žena. Je to Tanya (od otce jsem se dozvěděl, že si na mě zuby brousila už pěkně dlouho), která mi přinesla moji první kořist. Ta která ukojila moji spalující žízeň. Nyní ukojuje i mé spalující touhy, které jako muž - i když ne typický - mám.

 

„Edwarde, otec tě volá," usmála se na mě sladce Tanya.

Já se vyvaloval na posteli nahý a Tanya se olizovala snad až za ušima. No, to by stačilo. Další dávku sexu teda opravdu nepotřebuju. Než stačila Tanya na mě skočit, vzal jsem přikrývku a omotal si ji kolem pasu. Tanya zavrčela.

„Nevzpomínáš si? Otec mě volá," zamručel jsem rozmrzele.

Už po půl roce mě začala Tanya omrzovat. Byla na můj vkus až příliš sexuchtivá. Sice mi neustále do ucha šeptala slovíčka lásky, ale já dokázal rozpoznat, že je nemyslí vážně. A ani já jsem k ní skoro nic necítil. Byl jsem s Tanyou z povinnosti. Otec chtěl, abych měl družku a Tanya byla jediná, která se dala celkem snést. A navíc to byla ona, která mi úplně poprvé pomohla, tak proč ne? No, a pak tu je ta její oddanost, ve které si libuji. Nemusím ani chodit ven. Moje Tanya mi kořist přinese až do postele. A neměl bych zapomínat ani na své kajícné touhy. No co, k životu patří.

„Ale no tak, Edwarde. Pojď hezky ke mně," nakrucovala se. Ignoroval jsem ji a nátahl jsem si boxerky, které mi před nedávnem koupila Tanya (to také patří k její oddanosti - nakupování).

„Dáš přednost Arovi?" zamračila se, ale pak se jí hned čelo vyjasnilo a když jsem si natahoval kalhoty, už se po mně plazila.

„Ano," zamumlal jsem jakoby nic. Tanya zasyčela a já se pousmál. Ze zvyku jsem ji zbrkle políbil a přetáhl si přes sebe tričko. Vyšel jsem z naší komnaty a mířil si to rovnou do hlavní síně.

 

„Otče?" řekl jsem tiše, když jsem vstoupil do síně. Všichni se rázem utišili a hezky se vyrovnali do obraného postoje. Usmál jsem se. Bylo mi příjemné vidět je tak. Měli ze mě strach. Ach, jak příjemné.

„Ale no tak, moji milí. Je to přeci jen Edward," usmál se také Aro. Byl na mě pyšný. A já byl pyšný na to, že je na mě pyšný on.

„Co jsi potřeboval, otče?" Přistoupil jsem k Arovi a posadil se na opěradlo jeho trůnu.

„Jak jsi na tom s Tanyou?" zeptal se mě otec a v jeho myšlenkách jsem slyšel jeho přesný plán, který se mi vůbec nelíbil.

Už jste spolu půl roku. Asi byste se měli vzít. Tanyu přijmu moc rád do rodiny. I ona si to už dlouhou dobu přeje. Ode dneška přesně za sto let se bude konat zásnubní večírek, na kterém toto oznámíme. Pozveme všechny upíří klany, které jsou našimi přáteli. Bude to jedinečná událost.

Otec se usmíval od ucha k uchu, nemohl jsem mu kazit tu radost. Byl jsem mu vděčný za tento nový život, který v žádném případě nebyl vůbec špatný. Už jsem v něm uměl chodit - jak se říká.

„Tak co tomu říkáš?" usmíval se Aro. Pokusil jsem se o úsměv a lehce jsem kývnul. Otec zatleskal rukama a zachichotal se. No, tohle jsem mu opravdu nemohl zkazit.

„Výborně, výborně. Běž to ihned oznámit Tanye. Bude mít určitě velkou radost. Samozřejmě, o všechno se postaráme. Svatbu připavíme a -"

„Ale, otče, vždyť je to až za sto let. A to budou teprve zásnuby. Nemusíme přeci spěchat. Počkáme pak ještě padesát let po zásnubním večírku, prosím," skočil jsem Arovi do řeči. Nechci se do toho hrnout. Představoval jsem si manželství úplně jinak. Měl bych svoji manželku milovat - ale ne tělesně samozřejmě. Měl bych ji milovat citově. A to já Tanyu rozhodně nemiluji.

Otec ke mně natahoval ruku. Určitě si chtěl přečíst všechny mé myšlenky, ale to jsem mu nechtěl dovolit. Nesmí to zjistit. Nechci ho trápit.

Rychle jsem se ho dotkl, usmál se a řekl: „Jdu to oznámit Tanye."

Když jsem se vrátil zpátky do své komnaty, Tanya už byla - bohudík - oblečená. Když mě uviděla, přihopsala ke mně a vlepila mi pusu.

„Co chtěl Aro?" vyzvídala.

Povzdechl jsem si. Objal jsem ji a pošeptal jsem ji do ucha: „Ode dneška za sto let se bude konat zásnubní večírek."

„Večírek?" zapištěla radostí. „Zásnubní? Koho?" ptala se překvapeně.

Ještě více potichu a s velikým nádechem jsem ji pošeptal: „Náš."

Zapištěla ještě víc a skočila mi kolem krku. „Ach, Edwarde. Tolik tě miluju."

Bodlo mě to u srdce. Nesmím ani ji zklamat. Skutečnost byla taková. Tanyu jsem měl rád. Ale nemiloval jsem ji.

 

 

 

Předchozí | SHRNUTÍ | Další

Autor: KatieBella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Edward Anthony Mason Volturi - Kapitola 3.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře