Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Edward Anthony Mason Volturi - Kapitola 19.

25.01.2011 (20:45) • KatieBella • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1285×

Edward Mason
............................................

Po pár metrech se přede mnou objevil velký dům, skrytý za palmami a různými exotickými stromy. Všiml jsem si, že se v domě svítilo. Čím dál tím více mě zajímalo, kdo v domě přebývá.

Zastavil jsem člun, uvázal ho a potichoučku kráčel k domu. Upír to jistě musel slyšet, každopádně se nic nedělo. Až po půl vteřině jsem uslyšel zarachocení, jak někdo vydělával skleničky a uslyšel jsem i otevřít láhev. Co to má k čertu znamenat?  Vůbec jsem tomu nerozuměl. Co si o tom všem mám myslet? Ale kráčel jsem dál a dál. Nemám moc času na to, abych zachránil Bellu, Demetriho a Cullenovy.  
Když jsem byl jen půl centimetru od dveří, otevřely se a mě spadla brada úžasem, vyděšením a zároveň pocitem štěstí.

„T-tati?” vykoktal jsem ze sebe. Přede mnou stál můj pravý otec a manžel mé pravé matky. Edward Mason – to po něm jsem zdědil své jméno. Měl medový oči stejně jako já, nebo Cullenovi. Byl vegetarián.

„Ach, synku,” vydechl šťastně a drtil mě ve svém objetí.

„J-jak je to možné?” koktal jsem pořád.

Otec se rozhlédl kolem dokola a pak zašeptal: „Pojď dovnitř.” Tak jsem s ním vešel do rozlehlého domu a pořád jsem nemohl věřit vlastním očím.

Šel jsem pomalu, za otcem. Vešli jsme do nějakého pokoje, který byl zařízený jako obývací pokoj.

„Posaď se, synu,” pobídl mě.

Posadil jsem se naproti něj a hleděl na něho s úžasem. Jak je to možné, že se z něj stal upír? A kdy?

„Přeměnil mě někdo, o kom nemám sebemenší tušení. Když byla přeměna dokončena, byl ten dotyčný pryč. Stalo se to krátce po tom, co jsem vás musel opustit,” odpověděl vlastně na moje myšlenky.

„Jak-” začal jsem a pak jsem si to uvědomil. Je nejmocnějším upírem na světě. Umí všechno.

Přikývl. „Bohužel i proto jsem často vyhledávaný. Volturiovi si na mě brousí zuby už nějakou řádku let, ale nedokáží mě vystopovat.”

„Otče, já se prostě musím zeptat,” začal jsem. „Proč jsi mě potom nehledal? Nemohl jsi přece tušit, že jsem upír nebo že jsem umíral...” nechal jsem větu vyznít do ztracena.

„Mýlíš se, Edwarde. Já dokážu opravdu všechno. Dokážu někoho vystopovat pouhou myšlenkou.”

Pusa se mi otevřela úžasem. On opravdu dokáže cokoliv. Ale to pak je opravdu tím nejmocnějším z nejmocnějších a Volturiovi by se měli bát.

„Hned ten den, kdy jsem se znovu narodil, jsem tě chtěl najít a v hlavě se mi vytvořil obraz tebe na nemocničním lůžku. Chtěl jsem jít pro tebe a nějakým způsobem tě zachránit, ale měl jsem žízeň. A když jsem se napil, zjistil jsem, že tě odvedl Aro Volturi. Najednou jsem o tom upírovi věděl všechno – další věc co umím – a nebyl jsem si jist svou mocí a proto jsem měl strach pro tebe jít. Jistěže po čase – až jsem si uvědomil, že Volturiovi pro mě nepředstavují sebemenší problém – chtěl jsem pro tebe jít. Jenže ty jsi byl spokojený. Měl jsi vše, co já bych ti dát nemohl. Tedy rozhodně ne v té době a navíc jsem se bál toho, že mě už nepřijmeš, když se tvým otcem stal Aro.” Otec si povzdychl. Vzal jsem ho za ruce a naklonil se k němu blíž.

„Až zachráníme Bellu, Demetriho a Cullenovi, odřeknu Arovi právo být mým otcem a stanu se Edwardem Anthony Masonem. Jen. Ale otče,” zaprosil jsem. „Teď mi musíš pomoci.”

„Všechno vím,” přikývl otec. „A  rád ti pomůžu, ale mám jednu podmínku. Je nutná, protože bez ní, byste to vy ani já neměli lehké.”

„Poslouchám.” Napínal jsem uši.

„Volturiovi musí zemřít. Do jednoho,” zašeptal.

„C-cože? To jako i Demetri? A strýček Marcus, Sulpicie? Ti všichni?” vyjekl jsem vyděšeně.

„Demetri ne, vím, že se stal vegetariánem a že je na tvojí straně, ale ti ostatní musí.”

„Proč?” vydechl jsem smutně. Některých mi bude opravdu líto.

„Edwarde, vím, že Sulpicia na tebe byla hodná a Aro také, i když ne tak jako Sulpicia nebo Marcus, ale Volturiovi prosazují zákony a nejsou spravedliví. Volturiovi jsou mstiví – to každopádně víš. Kdyby ses rozhodnul jakkoliv, Cullenovi by stejně umřeli. A vyhrožování jim nepomůže. Dokáží lidmi a upíry manipulovat, a pak zrodí armádu tak velikou – a to vím, protože jsem to viděl v Arových plánech – že všechny lidi na celé planetě, stejně tak upíry, poštvou proti mě a Cullenovým. A i já zemřu roztrháním na kusy a spálením. Když po mě půjde tolik bytostí, nebudu schopný udržet se na živu dlouho. Rozumíš?”

Přikývl jsem. „Co mám udělat? Jak zní plán?” vyptával jsem se. Byl jsem rozhodnutý udělat cokoli abych uchránil své přátele a svoji Bellu.

„Vrátíme se do Forks a až Volturiovi přijdou, zabiju je. Těmahle rukama.” Zvedl své ruce prohlížel si je.

Nechápu, jak to udělá, ale to už koneckonců nebude má věc. Volturiovi zíta zemřou. Tak zní plán.

Otec přikývl na souhlas.

Předchozí | SHRNUTÍ | Další

Autor: KatieBella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Edward Anthony Mason Volturi - Kapitola 19.: