Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dvojí život - 12. kapitola Návrat

Janicka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dvojí život - 12. kapitola NávratTak je tu poslední kapitolka. Ale pokud budete chtít a budou komentáře, tak můžu být ještě další kapitolky, ale to je jen na vás. A moc vás prosím o komentíky. Vaše Ness Cullen

14.12.2009 (18:45) • NessCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1741×

Jak všichni odešli z mého pokoje, tak jsem zavřela dveře. Stoupla jsem si před zrcadlo a dívala jsem se do něj. Pořád dokola čemsi šeptala jednu otázku

,,Proč jsem jim znovu ublížila.“ Pak mi, ale něco došlo. Aro jednou říkal, že by mě nechtěl mít proti sobě, protože bych ho porazila. Ano. To  je pravda. Jsem o mnoho silnější než celá garda dohromady. Neopustím znovu svoji rodinu, když jsem viděla jak trpí. Budu bojovat. Budu bojovat, abych mohla být s nimi. Jen s nimi a pokud jim bude chtít někdo ublížit, tak ho zabiju. To přísahám. Rozrazila jsem dveře a šla jsem najít Ara a oznámit mi tu krásnou novinku, že odcházím. Slyšela jsem ho jak se bavil s Jane v jeho pracovně. Zamířila jsem tedy k pracovně. Ani sem se  nesnažila zaklepat a rozrazila jsem dveře. Oba ztuhli jak mě viděli.

„Děje se něco Lauro?“ zeptal se mě starostlivě Aro.

„Nejsem Laura!“ okřikla jsem ho.

„Držel jsi mě tu. Vyhrožoval jsi mi, že pokud vyhledám nebo kontaktuji svoji rodinu, tak je zabiješ. Smířila jsem se s tím,ale dnes jsem je všechny viděla. Viděla jsem jak trpí kvůli mně. Slyšíš trpí kvůli mně!“ řvala jsem na něho jako smyslů zbavená.

„Přišla jsem Ti oznámit, že odjíždím zpět za svojí pravou rodinou. Odjíždím za Cullenovými a pokud mě bude někdo chtít zastavit, tak ho zabiju. To ti  přísahám.“

„Lauro. Nevím, co tady na mě zkoušíš, ale ty zůstaneš tady!“ to “tady“ na mě přímo zakřičel.

„Takže ty mi zakazuješ, abych viděla svoji rodinu a odjela od tud?“ zeptala jsem se ho ironickým hlasem.

„Ano.“

„Tak toho budeš litovat Aro.“ Znovu jsem se soustředila, abych na něho mohla použít svůj dar. Věřila jsem si a doufala, že se ovládnu. Najednou se Aro svíjel v bolestech a já se pořád ovládala.“

„Dost.“ Škemral, ale já jsem ještě víc přitlačila na pilu.

„Propustím tě.“ Utnula jsem to a radovala jsem se nad tím, že jsem se dokázala ovládnout a že mě právě Aro propustil.

„Můžeš odjet za svou rodinou.“

„Aro pokud mně nebo někomu mému blízkému budeš chtít ublížit, tak budeš trpět víc než teď.“ Hned jak jsem to dořekla jsem se šla do pokoje sbalit.  Do batůžku jsem naházela jen nejnutnější věci a peníze. Naposledy jsem nerozhlédla a běžela jsem si pro auto a jela na letiště. Naštěstí byla noc, takže mě nikdo nemohl vidět. Akorát bylo trochu divné, že jsem na sobě měla pořád ty plesové šaty. No, ale co. Doufala jsem, že bych moji rodinu mohla ještě stihnout na letišti, a tak jsem přidala na rychlosti. Jela jsem s větrem o závod.

„Konečně jsem na letišti.“ Běžela jsem do letištní  haly  a pohledem jsem sjela celou halu. Byli tam. Byla tam moje rodina. Seděla na lavičkách po párech a objímali se. Zhluboka jsem se  nadechla a šla jsem za nimi. Jako první si mě všimla Alice. Poté se na mě otočili všichni. Všem jsem v očích viděla jen otazníky. Nikdo nevěděl proč jsem za nimi přišla,když jsem je před hodinou všechny vyhodila z mého pokoje. Teď už z bývalého pokoje.

Pomalu jsem k nim přistupovala a oni se začali zvedat z laviček.

Podívala jsem se jim do očí.

„Můžete mi prosím odpustit?“  zeptala jsem se jich a doufala, že řeknou ano.

„Jak se na něco takového můžeš ptát?“ zeptala se mě Bella a pomalu přistupovala ke mně.

„Jsi můj život.  Modlila jsem se za to, abys ses mi vrátila. A ty ses mi vrátila. To je vše, co jsem chtěla. Vrátila jsi se mi.“ Objala mě a k ni se přidal i táta. Pak si mě každý propůjčili a znovu a znovu mě objímali. Až mě objala i Esmee, tak jsem se jich znovu zeptala.

„Vy jste mi, ale neodpověděli na otázku. Odpustíte mi, prosím?“

„Ano.“ Řekli všichni sborově.

„Myslím,že bych měla jít koupit další letenku.“ Řekla Alice a šla koupit další letenku. Teď jsem konečně měla vše, co jsme si přála, ale pořád ještě kousek mého srdce si něco přálo. Přálo si Jacoba, kterého jsem vždy milovala. Vždy část mého srdce patřila jemu. A tak jsem se konečně jako šťastná rodinka vrátila zpět do Forks.

Několik dní jsme všichni byli doma  a já jsme jim popisovala svůj život za poslední století a oni mi popisovali jejich životy.  Rozhodli jsem se, že se přestěhujeme na Aljašku. Protože už tady stejně bydlí dlouho a lidé si toho začínají všímat, ale já jsem musela udělat ještě jednu věc.  Jednu věc, která pro mě znamenala mnoho.

Šla jsem ven. Došla jsem na místo, kdy kdysi původně byli hranice mezi vlkodlaky a upíry. Přešla jsem je a šla jsem k útesu. Stoupla jsem si na okraj útesu a nechala vítr, aby si hrál s mými vlasy. Doufala jsem, že Jacob zachytí můj pach. Táta říkal, že po mé smrti se stal vlkodlakem na pořád a odmíytal se přeměnit na zpátek.  Celou dobu, co jsem byla pryč se loudal po La Push jakovlk samotář. Stála jsem tam, tak deset minut, když jsem uslyšela jak se ke mně někdo blíží. Pomalu jsem se otočila a stál tam on. Můj Jacob. Jacob v podobě vlkodlaka. V očích jsem mu viděla bolest, kterou jsem opět způsobila já. Chystal se, že odejde pryč, a tak jsem ho musela zastavit.

„Jacobe.“ Zašeptala jsem, ale věděla jsem, že to uslyší. Zastavil se a otočil se na mě. Začal ke mně pomalu přistupovat. Byla jsem rozhodnuta udělat cokoliv jen,aby se ke mně vrátil. Miluju ho.

„Jacobe miluju tě. Byla bych ráda, kdybys mi dokázal odpustit. Ale pokud mi neodpustíš, tak to budu chápat.“ Zadívala jsme se do jeho velkých očí ve kterých se teď přehrávalo mnoho emocí. Láska, bolest, nechápavost a ještě mnoho dalších. Bohužel se stalo to čeho jsem se tolik bála. Jacob se otočil a odešel pryč. Pryč ode mě.Jak jsem si mohla myslet, že se vrátí k někomu jako ke mně. Někomu kdo se s ním rozešel, kdo byl přes století pryč, kdo mu tolik ublížil. Sesypala jsem se na zem.

„Renesmee?“ uslyšela jsem ten líbezný hlas, který patřil jemu. On neodešel?

„Ty ses vrátila?“ pomalým krokem se ke mně přibližoval.

„Ano. Vrátila jsem se. Vždy jsme tě milovala Jacobe a vždy tě budu milovat.“

„Já tebe taky Ness. Myslel jsem, že jsi zemřela, ale ty žiješ. Jsi tady.“

„Ano jsem tady a už nikdy tě neopustím.“

„Já bych ti už ani nikdy nedovolil mě opustit.“ Vrhla jsem se mu kolem krku a začal ho líbat. D o toho polibku jsme vložila vše a on mi ho oplácel.

A tak jsem konečně mohla být šťastná. Teď už jsme měla opravdu vše, co jsem potřebovala.Nikdo už netruchlil a každý se jen veselil. Měla jsem kolem sebe svoji pravou rodinu  a svého Jacoba, který mě požádal o ruku.

Autor: NessCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dvojí život - 12. kapitola Návrat:

 1
1. Bells
30.11.2014 [14:13]

Krásné! Dojemný a šťastný konec. Nádhera Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře