Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Druhá strana nebe - 8. - Návštěva (1)

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Druhá strana nebe - 8. - Návštěva (1)Očekávaná návštěva Alice u Jaspera je zde, ale Alice má o sobě, jako o hostu, špatné mínění. Ne kvůli neslušnosti, avšak kvůli své "šikovnosti". Otevřeme si její myšlenky a potkáme společně Esmé a ostatní. Hezké čtení.

22.04.2011 (12:00) • elibartoskova • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1710×

Už od rána jsem byla nervózní. Neustále jsem pochodovala po pokoji a stále si pokládala ty samé otázky. Co na mě řeknou? Budu se jim líbit, nebo ne? A co jeho sourozenci? Určitě udělám ten nejhorší dojem, jaký jen můžu udělat! Při mém štěstí se natáhnu hned na prahu domu, a pak to bude jen jedna velká katastrofa. Něčím urazím jeho rodiče, sourozence a on se na mě naštve a bude mě nesnášet. Jen pomyšlení na to, že by mě Jasper nesnášel, mě děsilo. Byl můj první opravdový kamarád. Možná, že i...

Z myšlenek mě vyrušil zvuk přijíždějícího auta. Lehce jsem zatřepala hlavou a seběhla dolů. Mamka věděla, že pojedu na oběd ke Cullenovým a nevadilo jí to. To s Deanem to bylo horší. Hrozně se vztekal a nadával. Zklidnilo ho až to, že mu mamka k večeři připravila špagety.

„Nervózní?" zeptal se mě pobaveně Jasper, když jsem zavírala vchodové dveře. Jeho ležérně rozepnutá košile působila poněkud nepatřičně. Byla hrozná zima. Při pohledu na jeho tělo mi samovolně naskočila husí kůže. Přisuzovala jsem to raději větru, který se přehnal přes naši zahradu.

„Jako pes," odpověděla jsem. Jasper se lehce zasmál a odhalil tak své bílé zuby.

„K noze!" zavolal Jasper a plácl se do stehna. Vyplázla jsem na něj jazyk.

„Tak ne." Jasper s úsměvem zvedl ruce v obraném gestu a pomalu couval k autu, dokud do něj nenarazil zády.

„Raději pojedeme." Jasper mi galantně otevřel dveře. Na tohle gesto jsem si již za tu dobu zvykla. Dříve mě to překvapovalo, ale nyní jsem s tím byla zcela smířena. Jasper byl až staromódně galantní.

Vyjeli jsme a já se vrátila ke svým předešlým myšlenkám. Myšlenkám na to, jak udělat co nejlepší dojem. Dojem na každého člena rodiny. Na jeho rodiče, sourozence i případné návštěvy. Pamatovala jsem si na ně ze včerejška. Emmetta jsem odhadovala na vtipálka. Stále se smál a snažil se bavit ostatní. To Rosalie mi připadala taková... chladná. Možná, že to bylo kvůli barvě jejích vlasů, nebo tím, že se skoro nesmála, ale byla mi nesympatická. Edward vypadal pohodově. A bylo vidět, že má něco s Bellou. Odhadovala jsem je na pár. Bella byla taková tichá, ale milá a vypadala přátelsky. Jacob byl nesvůj. Stále všechny sledoval a ani se nehnul od Nessie. Vážně nevím, kdo té holce vybral tak pitomé jméno, ale jinak byla opravdu fajn. Nechápu, jak jsem na ni mohla žárlit. Sama jsem se za sebe, když jsem si na to vzpomněla, styděla.

„… jen kousek," dokončil Jasper nějakou větu. Teprve nyní mi došlo, že jsem ho celou cestu neposlouchala. Ucítila jsem menší horko na tvářích.

„Ech, zopakoval bys to, prosím," zastyděla jsem se.

Jasper si povzdechl a lehce zakroutil hlavou. „Říkal jsem, že už to je jen kousek. Ale už jsme tu," odpověděl a zastavil. Zvědavě jsem vykoukla z okénka a nevěřila svým očím. Jejich dům se dal popsat jediným slovem - nádhera. Možná, že to slovo by bylo pro ten dům menší urážka, ale v tu chvíli mě nic lepšího nenapadlo.

„Páni. To je vážně nádhera," vydechla jsem okouzleně a Jasper se usmál.

„To navrhovala moje mamka. Ona je architektka." Nepatrně jsem kývla na souhlas. Stále jsem byla ohromena. Vše bylo tak perfektní. Krásná omítka, honosná terasa, ale nejvíce mou pozornost upoutala prosklená stěna. Připadalo mi to odvážné, ale i velmi elegantní. Když jsem se na ni pořádně zadívala, všimla jsem si postavy, která mě zaujatě pozorovala. Polekaně jsem sebou škubla.

„Kdo to je?" zeptala jsem se šeptem.

„Emmett. Pamatuješ si ho, ne?" Přikývla jsem a ztěžka polkla. Emmett mě se zaujetím sledoval. Jako bych byla nějaké zvířátko ze zoo. Jakmile zmerčil můj vyděšený pohled, začal se smát. Záhy dostal pohlavek od Rosalie. Podívala jsem se na Jaspera. On pouze pokrčil rameny a něco tiše zamumlal. Asi se za bratra styděl.

„Jo. Na něj se nedá zapomenout."

Jasper mě raději chytl za ruku a táhl mě za sebou k vchodovým dveřím. Konečně mi došlo, co se vlastně děje. Jasper mě táhl na popravu. Byl v téhle chvíli něco, jako můj osobní kat. Dostala jsem strach z toho, čím jsem se zabývala předtím.

„Nechtěl by ses projít?" zkusila jsem navrhnout neohrabaně. Ani neví, proč a jak mě to napadlo, ale chtěla jsem to malinko oddálit. Nebála jsem se, že oni budou podřadní pro mě, ale pravého opaku. Také jsem se bála své pověstné "šikovnosti".

„Ne."

Začala jsem se tiše modlit. Tohle bude můj konec. Jasper mě vytáhl po schodech nahoru a zaklepal. Vůbec mi nedocházelo, proč neotevře. Vždyť tu bydlí.

Za dveřmi se ozvaly rytmické kroky. Bylo jasně slyšet, že to jsou boty na podpatku. Jejich nositelka musela být určitě odvážná, jelikož já jsem měla z lodiček menší panickou hrůzu. Vždy, když jsem se v nich pokoušela chodit, dopadlo to hrozně. Jednou jsem si dokonce vyvrtnula kotník. Nebyl na mě hezký pohled.

„Alice, neboj. Dopadne to dobře. Proč se vůbec bojíš?" šeptal Jasper a chlácholivě mě hladil po ruce.

„Ani nevím," šeptla jsem přesně ve chvíli, kdy se otevřely dveře,

„Ahoj. Ty budeš Alice, že?" Ve dveřích se objevila krásná žena. Medové vlasy, ženské tvary, hřejivý úsměv, krásné oči, plné rty, dlouhé řasy. Musela jsem se kontrolovat, abych na ni nezírala.

„Eh, jo. Alice Brandonová. Těší mě, paní Cullenová," usmála jsem se a podala jí ruku.

„Mě také, ale říkej mi Esmé. Paní Cullenová je takové příliš formální." Mrkla na mě spiklenecky. „A připadám si moc staře, když mi tak někdo říká," dodala šeptem a tichounce se zasmála. Uchopila mou ruku a jemně s ní potřásla.

„Dobře."

„Koukejte, kdo přišel," prozradila mě Esmé. Celý zbytek rodiny už byl nastoupený v obýváku a všichni se na mě dívali. Někteří pobaveně, někteří ostražitě, někteří přátelsky a někteří chladně. Cítila jsem se, jako pod rentgenem, který mě tělo prozkoumává do nejmenších detailů. Nervózně jsem se pousmála.

„No, všechny členy rodiny už znáš. Tedy, skoro všechny," zastavil se Jasper. „Carlise!" zavolal do útrob domu.

Zaslechla jsem bouchnutí dveří a na schodech se objevil muž. Jeho blonďaté vlasy byly to první, čeho jsem si všimla. Tvář i postavu měl jako nějaký model. Ostatně, jako všichni ostatní členové rodiny. Všichni byli krásní, až jsem si připadala, jako bych sem vůbec nezapadala. Ošklivé káčatko mezi labutěmi.

„Sluší ti to," poznamenal Edward.

„Děkuju," odpověděla jsem a zatvářila se lehce ironicky. Zajímavé.

 

 

Já vím. Tahle kapitola patří k těm kratším. Můžete to brát jako menší navnadění na druhý díl. Bude z pohledu Jaspera, takže doufám, že to pro vás nebude příliš rušivé a doufám, že se vám bude líbit.

Pac a pusu eli.

Autor: elibartoskova (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Druhá strana nebe - 8. - Návštěva (1):

 1
5. love
29.12.2013 [2:25]

krásná povídka a doufám že v ní budeš pokračovat Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Samantha002
12.08.2013 [15:22]

užasné , škoda že si skončila. Snad dopíšeš tuto povídku
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. anette
19.04.2012 [15:06]

ahoj, krásná povídka, líbí se mi ten nápad, příběh je úžasný Emoticon Emoticon mrzí mě jenom, že jsem ji neobjevila dřív.. a že už je ukončena.. Emoticon Emoticon protože myslím, že máš vážně talnet Emoticon

2. Lulu88
16.01.2012 [18:23]

dokonalost sama Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon doufám že už brzo přidáš další dílek Emoticon prosíííííííím brzo Emoticon

1. Olga
28.08.2011 [12:32]

Moc krásný díleček Emoticon .Těším se na další snad ho přidáš co nejdříve prosím. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře