Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Drákulova dcera 10. kapitola

30.05.2010 (14:45) • misppule • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3848×

Když Alice odešla, vzala jsem kostým a pomalu se plížila do sklepa. Na Lukasovu rakev jsem položila kostým Sněhurky a přidala tam vzkaz:

Tohle si vezmi na párty! Čekáme tě v 17:00 v hale!

Alice

Se šťastným úsměvem jsem vyrazila do svého pokoje. Ze skříně jsem vyhrabala kostým Drákuly. Památka na tatínka, divím se, že ten kostým ještě nesežrali moli. Je tu skoro sto let a ani se na něj nepodívali. Ze šuplíku jsem vytáhla plastové upíří zuby. Ty moje jsou hezčí, ale nemůžu se přeci prozradit. V šuplíku byl pergamen, byl špinavý a okousaný od myší, ale písmo se dalo přečíst. Stálo tam:

Pokud se nejmladší ze sourozenců zamiluje a někdo jeho lásku opětuje, tak tyto city lásky donutí Drákulu vstát a nastolit zde pořádek.

Byla jsem v šoku, takže když se zamiluji, tak se Drákula, teda táta probudí?

To je nefér, proč je ten svět tak nespravedlivý. Pergamen jsem strčila do kapsy a šla na oslavu.

Po cestě jsem potkala Lukase, když jsem ho viděla v tom kostýmu, začala jsem se smát. „Co je, Alice má náhodou vkus!“ ohradil se.

„Jistě, jistě!“ smála jsem se. „Madam!“ zařehtala jsem se a nabídla mu rámě.

„Dík!“ vyhrkl a udělal pukrle, spolu jsme vešli do hlavní místnosti. Všude byly rozvěšený lampiony a barevné stužky – jako v cirkuse.

„Páni!“ vypadlo ze mě.

„Hezký, že jo!“ ozvalo se za mnou, otočila jsme se a uviděla Emmetta v kostýmu piráta.

„Přispěješ mi na nohu?“ zaprosil a sundal si klobouk, to tak, žijeme tu s krysami a já mu budu ještě přispívat na nohu? Ne! Ani náhodou. Vyndala jsem si svoje plastové upíří zuby a hodila mu je do klobouku, aspoň má náhradní, kdyby mu tyhle přestaly fungovat.

„Budeš mít čím kousat!“ zasmála se Sněhurka vedle mě. „To sedí od Sněhurky!“ zasmál se Emm.

„No, co?!“ obořil se na něj Lukas.

„No nic, Sněhurko!“ řehnil se Emmett. Lukas se urazil a šel pryč, do dveří tentokrát vešel Jasper v kostýmu vojáka.

„Pozor!“ zařval, až sem nadskočila.

„Co?“ děsila jsem se.

„Pohov, vojáci!“ nakázal a šel tancovat? Lukas mu hodil koště se slovy, že je to jeho nová partnerka. Jenže to by se do sálu nesměla přihnat Alice a řvát na Jaspera, že ji podvádí s koštětem.

„Ale lásko, za všechno může Sněhurka!“ žaloval.

„Ty mi ještě ke všemu lžeš?!“ zařvala, ale v očích jí tančily jiskřičky.

„Přísahám!“ vykřikl Jasper a klekl si před ní.

„Na co přísaháš?“vyzvídala Alice.

„Na smrt svého psa!“ uchechtl se Jasper.

„Ty máš psa?!“ ptala se nevěřícně Alice.

„Měl jsem!“ zazubil se Jasper.

„Měl?“ nechápala Alice.

„Asi tak před sto lety!“ zasmál se Jasper.

„Takže ty mi přísaháš na smrt svého mrtvého psa?“ tak a teď vůbec nevím, o čem je řeč.

„Chci rozvod!“ vykřikla z ničeho nic Alice.

„Přispějete mi na nohu?“ ptal se Emmett.

„Ne!“ křikla na něho Alice a odešla, nejspíš za Rose.

„Co jí je?“ ptal se vyděšeně Jasper.

„To pochopíš, až budeš starší!“ zasmála jsem se.

Do sálu přišel Carlisle v kostýmu zdravotní sestřičky a Esme v kostýmu z toho filmu, jak se jen jmenoval. Jo! Vřískot, úplně jsem se jí lekla.

„Co se tu děje?“ nechápal Carlisle.

„Shrneme to – Alice se rozvádí s Jasperem, protože ji podvádí s koštětem, Emm vybírá peníze na nohu atd.,“ zasmála jsem se.

„On nemá nohu?“ vyjekl překvapeně Carlisle.

„Asi ne, proč by jinak vybíral na novou?“ uchechtla jsem se, tohle není hrad, ale blázinec.

Do dveří znova vrazila Alice, panebože, kolikrát ještě přijde! Hrozila jsem se v duchu.

„Lucy!“ zařvala, skoro bych se jí bála, vypadala jako rozzuřený býk.

„Ano?“ pípla jsem strachy bez sebe.

„Hned si ty kostýmy vyměňte!“ Z očí ji létaly blesky.

„Já se tady svlíkat nebudu!“ dupla jsem si.

„Já taky neřekla tady,“ řekla úplně klidná.

„Tak se nebudu svlíkat tady, a ani nikde jinde!“ zavrčela jsem.

„Přestaňte se hádat a pojďte trsat,“ zasmál se Emm.

„Vždyť nemáš nohu!“ uchichtla jsem se.

„To neva! Rose mi půlku půjčí,“ řekl a usmál se na Rose, která před chvílí přišla, ani jsem si jí nevšimla.

„Nikdy!“ zařvala vyděšeně Rose.

„Kyš, kyš,“ posmívala jsme se mu.

„Tak mi dej tvojí!“ vyhrkl Emm, rozeběhl se ke mně, shodil mě na zem a tahal mě za nohu.

„Jedeš, fuj! Pusť to!“ smála jsem se.

„To?“ zeptal se a tahal mě za nohu dál.

„Tu nohu!“ zařvala jsem.

„Aha!“ zasmál se Emm. Najednou se spustilo zemětřesení.

„Já se bojím!“ vyhrkl Emm a chytl Rose za nohu.

„Srabe!“ posmívala se Rose Emmovi.

„Co to je?“ nechápala jsem.

„Nevím,“ řekla Sněhurka – Lukas.

„Táta!“ napadlo mě.

„Kde, kde?“ jančil Lukas.

„Asi leze z rakve!“ zašeptala jsem.

„Váš táta žije v rakvi?“ smál se Emm.

„Ne, právě leze ven,“ odpověděl Lukas.

„Jdeme mu naproti?“ uchechtla jsem se.

„Tak jo, jdeme!“ zaradoval se Lukas.

Najednou, no dobře, už zase se prudce otevřely dveře a v nich stál táta – Drákula.

„Nemáš bejt mrtvej?“ podivil se Lukas.

„To si pořád tak blbej?“ nechápal táta.

„Jak jinak!“ zasmála jsem se.

„A ty Berlinko, ty jsi zkrásněla i ty pihy ti zmizely!“ usmíval se.

„Hm, dík no!“ zabručela jsem.

„Berlinko?“ zeptal se Edward.

„Drž hubu!“ okřikla jsem Edwarda.

„Proč?“ nechápal Emmett.

„Nesnáším, když mi někdo říká Berlinko!“ vysvětlovala jsem.

„Ale on ti tak řekl!“ hájil Emm Edwarda a přitom ukazoval na tátu.

„Ten je sklerotickej!“ mávla jsem nad tím rukou.

„To je tvůj táta?“ zeptala se Alice.

„Jo!“ odkývala jsem to.

„Ty jsi Drákulova dcera?“ žasla Alice.

„Jmenuji se Issabella Maria Swan Lowel,“ řekla jsem.

„A já jsem jeho syn!“ chlubil se Lukas.

„Spíš dcera, ne?“ smál se Emm.

„Ty jsi transvestita?“ smála jsem se.

„A dost!“ zařval táta – Drákula, „Bello, máš sto let domácí vězení!“

Líbilo se, chcete další?

AliceHaleCullen x Misppule

Autor: misppule (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Drákulova dcera 10. kapitola: