Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dračí láska - 4. Díl

14.04.2010 (07:30) • dablinka13 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2890×

Když jsem se ráno probudila tak bylo 7 hodin, ještě takové mírné, ale opravdu hodně mírné přítmí a ta teplota nebyla ještě tak strašná, oblékla jsem si ty mini kraťásky k tomu tričko, které by se dalo říct víc odhalovalo, než skrývalo ale jen ve slušném slova smyslu, protože přes záda ho ráželo jen pár pásků a břicho bylo také holé, kolem krku jen dvě šňůrky a žádné rukávy, aspoň mi dnes nebude tak moc veliké vedro.

V recepci jsem se poptala, jak se můžu dostat k pyramidám a ti mi poradili ať si počkám že pořád ještě tam jezdí výletní autobus, který by se před hotelem měl do 10 minut objevit.

Opravdu se tu po pár minutách nějaké vozidlo, co by se dalo považovat za autobus objevilo, ale jako autobus, alespoň na takový na který jsem zvyklá to nevypadalo ani trochu.

Přesto jsem nastoupila a musím uznat, že tam bylo hodně veselo, už tam nebylo moc turistů, pouze domorodci co potřebovali někam svézt a tak se zpívalo. Moc se mi ty jejich písně líbí.

Pak už jsme ale dojeli k pyramidám, vždycky jsem tušila, že jsou úchvatné, ale tohle je opravdu síla, prostě nádhera.

Chvíli jsem jenom stála a koukala na tu nádheru a pořád jsem nemohla uvěřit tomu, že tu opravdu jsem. Hned jsem vytáhle foťák a poprosila jsem jednu paní, co zrovna šla kolem, jestli by mě nevyfotila, ta s nadšením souhlasila, ještě si mě nasměrovala tak aby tam bylo dobře vidět vše důležité.

Pak už jsem fotila já jen tu nádheru, nemusím být na 150 fotkách.

Když jsem stála u té sfingy tak jsem si vzpomněla na to co mě napadlo včera před usnutím, co když je tu opravdu něco nadpřirozeného, ale ať jsem koukala jak jsem koukala tak jsem nic neviděla, až když jsem se otočila, že půjdu pryč tak jsem koutkem oka zahlédla, že v té sfinze jsou dveře a že z nich někdo vykukuje, ale když jsem se otočila zase čelem ke sfinze tak tam nikdo nebyla a ani žádné dveře tam nebyly asi už začínám magořit.

Prohlížela bych si to tam dál, ale zavolal na mě řidič autobusu, se kterým jsem jela ráno, že pokud chci zpátky do města tak ať nastoupím, že pak už nic nejede.

A tak jsem se vrátila zpátky do města, ale bylo teprve 5 hodin odpoledne a tak jsem hledala nějaký krámek, ve kterém mi vyvolají fotky z mého digitálního foťáku. Mám totiž radši fotografie v papírové formě než v té elektronické.

Po půlhodinovém pátrání jsem ho našla, byl tam takový milý pán a tak jsem ho poprosila jestli by mi tu fotku na které jsem já udělal 5 krát, když chtěl vědět velikost tak jsem děkovala prozřetelnosti, že jsem si vzala jeden ten rámeček s sebou, bylo to tak jednodušší.

Pán mi řekl, že si pro ně mám přijít zítra odpoledne a tak jsem se rozloučila a šla do hotelu na večeři.

Když jsem se dostala na pokoj tak jsem neměla co dělat, nudila jsem se a tak můj mozek začal přemýšlet, to by nebylo tak špatné, jenže on začal přemýšlet nad tím úplně nejhorším tématem, které ho mohlo napadnout, nad Edwardem.

Snažila jsem se ty myšlenky potlačit, ale nedařilo se mi to a tak už jsem se ani nedivila když se dostavila bolest, to moje trhání srdce, jenže tentokrát to bylo mnohem horší, divím se že ještě žiji, tak moc strašné to bylo, řekla bych že i přeměna je méně bolestivá, podle toho jak to Alice s Edwardem popisovali.

Musela jsem se zakousnout do polštáře, abych nekřičela na celý hotel, opravdu o lítost a starost někoho dalšího nestojím.

Tak tohle se mi asi bohužel stane vždy, když nad ním začnu přemýšlet a když začnu být alespoň trochu šťastná.

Nakonec jsem vyčerpáním z bolesti usnula.

Když jsem se ráno probudila, tak už jsem byla zase v pohodě, ale byla jsem z té bolesti pořád tak unavená, že jsem se rozhodla, že dnešek strávím v posteli. A tak jsem si zašla na snídani a zase jsem zalezla do postele a během chvíle jsem už zase zařezávala.

Zdál se mi bláznivý sen: Byla jsem v něm šťastná, alespoň jsem tak vypadala, běžela jsem po nějaké rozkvetlé louce, jenže najednou jsem ucítila tlak na zádech, pak jsem začala nějak divně cítit obličej a nohy a nakonec jsem začala úplně jinak vidět, koukala jsem se co se to děje a najednou jsem se vznášela vysoko nad zemí, měla jsem ocas a křídla, vypadala jsem jako drak!

S hrůzou jsem se probudila.

To byl teda hodně praštěný sen.

Koukla jsem se na hodinky a zjistila jsem, že už je 5 hodin odpoledne a tak jsem se převlékla a vyrazila k tomu pánovi pro ty fotky.

Autor: dablinka13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dračí láska - 4. Díl: