Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dovolená od nekonečna - 6. kapitola


Dovolená od nekonečna - 6. kapitolaNa konci minulého dílu náhle a záhadně zmizeli čtyři členové Cullenovic rodiny. Dnes se je vypravíme hledat a naše obavy se možná potvrdí.

„Kde jsou? Není možné, aby najednou, zničehonic zmizeli!“ řekla jsem s panikou v hlase.

„Bello, uklidni se! Všichni se uklidněte! Prostě zavolám Alici na mobil.“

„Edward vytočil číslo a přepnul na hlasitý režim, abychom všichni slyšeli. Z telefonu se ozvalo:

Volaný účastník je nedostupný!

„Musíme něco udělat! Edwarde, slyšíš jejich myšlenky? Co když je unesli Volturiovi? Kde je moje Nessie?“ Můj hlas byl čím dál roztřesenější.

Jacob stál jako solný sloup, skoro jsem se bála, jestli se mu něco nestalo. Pak se na mě podíval a letmo se usmál. Byl na tom skoro stejně jako já. Panika nás oba zachvátila. Edward se soustředil, ale vypadalo to, že nic nezachytil. Carlisle byl bledší než kdy jindy a Rosalie se choulila v Emmetově náruči. Bylo tu hrobové ticho.

Minuty pomalu ubíhaly a nikdo se ani nepohnul. Jacob otevřel pusu, jako kdyby chtěl něco říct. Pak ji, ale rychle zavřel. Bylo to nesnesitelné, ne že by mě něco bolelo, ale ztráta mých bližních a mé dcery mě tížila.

„Neměli jsme se hádat. Promiň, Edwarde, ty víš, že jsem to tak nemyslela,“ ozvala se Rosalie.

Edward se na ni podíval a pousmál se. „To je v pořádku, Rose.“

„Nevím, co to do mne vjelo…“

Náhle ji přerušil Carlisle: „Ticho! Poslouchejte!“

Všichni našpicovali uši, chvíli bylo ticho a pak se ozvalo někde z dáli: „Mámí, tátí, Jacobééé!“

Bylo to naléhavě zakřičené, sopránovým hláskem. Všichni jsme moc dobře věděli kdo to je. Nějak se to semlelo, všichni jsme vyběhli ven, Jacob už se proměnil. Pak… zase ticho. Šest párů našpicovaných, ultracitlivých uší poslouchalo noc na ostrově. Slyšela jsem šumění moře, foukání lehkého vánku a šustění palem. Zaposlouchala jsem se dál do nitra džungle. Slyšela jsem hmyz, papoušky, ale žádné srdce. Můj sluch hmatal dál, přešel temnou džunglí. Zase bylo slyšet moře a vítr a taky jedno malé srdíčko, které namáhavě bilo. Jako ptáček, který je unaven, ale musí letět dál.

Rozběhla jsem se a další čtyři upíři s jedním obrovským, rudohnědým vlkem mi byli v patách. Běželi jsme tou noční džunglí, dál a dál. Zastavila jsem se na okraji džungle a zahleděla se na pobřeží. Byl tam rozdělaný malý ohníček a vedle něj seděla Renesmé.  Podívala se na mě „mýma“ očima, plakala. Držela si drobnou ručičku. Podívala jsem se pozorněji, z její loketní jamky stékal pramínek krve. Pramínek bylo slabé slovo, byl to dvou centimetrový pramen krve.  Chtěla jsem se rozběhnout, ale něčí ruce mě zachytily.

„Bello, nechoď tam!“ houkl na mě Emmett.

„Pusť mě!“ zavrčela jsem.

Teď už mě držel i Carlisle s Edwardem.

„Edwarde, naše dcera trpí! To ji tam mám nechat jen tak sedět, když krvácí?“

Pálily mě oči a já jsem věděla, že brečím po upírsku. Vrčela jsem na ně a kopala nohama. Edward se na mě soucitně podíval. Bohužel mě pořád držel. Jacob s Rosalií stáli a dívali se na mě. Oba moc trpěli. Jacob už zase určitě zažíval ten hrozný pocit bezmoci.

„Proč tam nemůžu?“ rozkřikla jsem se na Edwarda.

„Je to past! Bello, lásko, pustím tě, ale jen když mi slíbíš, že tam nepůjdeš.“

Přikývla jsem, všichni o krok ustoupili. Díky, že Edward neslyší mé myšlenky. Rozběhla jsem se, přeskočila Jacoba a došlápla jsem metr od ohníčku. Divila jsem se, že mě žádné ruce nechytily. Sotva jsem si to pomyslela, už mi moje paže někdo drtil za zády. Tohle už jsem zažila, nebolelo to, ale nebylo to příjemné. Spíš hodně otravné. Pootočila jsem hlavu. Za mnou stál Felix.

„Ahoj, Bello.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dovolená od nekonečna - 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!