Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dny věčnosti - 10. díl

upír a člověk by jitule

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dny věčnosti - 10. dílPřináším další kus mého dílka. Hlavě pro ty, co jsou mými věrnými čtenáři. :-) O čem si bude Bella s maminkou povídat, jak se vlastně René k celé té nové záležitosti postaví? Co bude dále? Vždyť před sebou máme jen věčnost... P.S. Děkuji za komentíky, ale zda-li bych mohla mít prosbičku na ty, co se jen juknou a přečtou, ráda bych slyšela také kritiky. Ať vím, co mám zlepšovat.

14.12.2009 (21:45) • Mica • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 927×

„Ano. Moc.“ odpověděla jsem s pohledem upřeným do jejích vroucných očí.

Náhle ze mě všechny obavy spadly. Nevěděla jsem jestli to je Jasperovým přičiněním, ale bylo mi to jedno. Povídaly jsme si jako dříve. Respektovala, když jsem jí vyhýbavě odpověděla. Hodně se ptala na Renesmé. Říkala jsem, jaké dělá velké pokroky. Ale taky jsem se jí svěřila se svým strachem z toho, že mi vyroste.

Tomu se René zasmála. Říkala, že tohle jsou starosti každých rodičů, především matek. Chtějí své dítě udržet v tom kouzelné dětském světě, kde je nic nemůže ohrozit. Kde jsou v bezpečí, chráněni pod křídly svých milujících rodičů. Chtěla vědět vše, co jsem za poslední rok cítila, prožila. Když jsem se jí omluvila za to, že jsem jí to všechno neřekla dřív, ujistila mne, že to chápe. Já byla prý vždy ten ochránce. Nechtěla jsem způsobit svými starostmi starost někomu dalšímu. Vyprávěla, jak jako malá jsem při každém mém nemotorném pádu vehementně tvrdila, že to nebolí. Ale ona se mi jen podívala do očí a věděla, že jí neříkám pravdu. Moje oči mě před ní i před Charliem prozradily vždy.

Když jsme se objaly, v duchu jsem děkovala dnešní snídani. Musela jsem před René dýchat, ale zároveň jsem se snažila, abych nenasála její vůni. Měla krásnou vůni. Vábivou. Trochu mě v krku pálila. Jako žhavý uhlík. Ale dala se snést. Přestože byla jen člověk, má přirozená potrava, nemyslela jsem na ni tak. A to mi zřejmě dávalo také sílu, překonat tu tmavou stránku mé existence. Edward na mě byl hrdý. Vlastně všichni. Carlisle vtipkoval, že bych mu mohla dělat zdravotní sestřičku, ale já si tím nebyla jistá. Ani jsem po tom netoužila. Ve své osmnáctileté strnulosti, jsem ani nevěděla, co bych chtěla v životě dělat. Což mi vlastně ani tolik nevadilo, protože se nikdy nebudu muset rozhodovat jaké povolání zvolím, až dokončím vysokou.

René tu strávila s námi ještě pár dní. Brzy se měl vrátit Phil a ona nechtěla, aby přijel domů a našel dům prázdný a neuklizený. Takže dnešní večer, až zapadlo slunko (pro všechny případy) jsme jí, společně s Edwardem, odvezli na letiště.

A dny a noci se vrátí do starých kolejí.

Když jsme se vraceli z letiště měla jsem smutnou náladu, protože mamka odjela, ale taky jsem byla šťastná, protože jsme to všechno zvládli. Dnes jsem chtěla strávit nezapomenutelný večer ve společnosti mého krásného a mladého manžela.

„Pamatuješ na moje narozeniny?“ pronesla jsem ještě v autě.

„Na co přesně?“ zeptal se Edward. Snažil se udržet přiměřenou rychlost, protože jsme byli ještě ve městě, sice už na okraji, ale přesto ve městě. Těžko tady mohl jet svých sto šedesát.

„No, na dárky, které jsem dostala. Ještě jsem všechny nevyzkoušela. Myslela jsem, že dnešní večer je přímo stvoření pro otestování jednoho z nich.“ řekla jsem a snažila, aby to znělo co nejromantičtěji to šlo. Přitom jsem položila ruka na Edwardovu pravou, která zrovna pevně svírala řadící páku.

„Ty chceš vařit? Pochybuju, že by ostatním chutnalo něco víc vegetariánského než jsou býložravci. Ale třeba je takové tofu také dobré.“

„Edwarde!“ vyprskla jsem na něj. Já mu dělám nabídku na romanticky strávenou noc… tedy spíše vášnivou. A on? On si z toho dělá legraci. No jo, to by nebyl on.

„Ale když o tom tak uvažuju, raději bych si dal něco jiného. Nessie dnes zůstala spát u Alice.“

„Takže další dárek k narozeninám? Zas čas o samotě jako před rokem?“

„Myslím, že ano.“

„Tak to bychom ho neměli promarnit celý cestou v autě.“

S touhle větou Edward sešlápl plyn svého volva až na doraz. Řítili jsme se domů ohromnou rychlostí. Určitě jsme porušili spoustu dopravních předpisů.

Ještě než kola zastavila na příjezdové cestě Cullenovic domu, tak jsem vyběhla z auta.

„Budu tam první.“ a letěla jsem jako kometa. Ano. Edward mi nechal chvíli náskok, a taky musel uklidit auto. Takže jsem stihla v šatně shodit ze sebe své oblečení (nebo spíš po cestě do ní) a převléci se do svého dárku. Ještě jsem zkontrolovala vše ve velkém dvoudveřovém zrcadle. Ano, bylo to perfektní. Ještě trochu nalíčit, aby to bylo dokonalé a rozsvítit pár svíček.

Už jsem slyšela Edwardovy kroky, jak se blíží k chaloupce. Zpomalil. Vyčkával. Ale v jeho podupování jsem slyšela netrpělivost. Jakmile jsem byla se vším hotová, uvelebila jsem se na posteli a zvedla svůj štít. A myslela jen a jen na to, abych ho už měla u sebe.

To už Edward ztratil svou trpělivost. Víc romantiky nezvládl. Slyšela jsem, jak chtěl své kroky zpomalit, aby prodloužil ten okamžik, ale jeho smysly ho nutily ke stále větší rychlosti, aby zkrátil tu vzdálenost mezi našimi těly.

Dnešní noc byla naplněna naším obvyklým oblíbeným programem. Z mého dárku toho moc nezbylo. Tedy spíš se z něj stala skládačka. Moc dlouho nevydržel. S tím jsem počítala.

„A já si ji chtěla vzít ještě někdy.“ usmívala jsem se při pohledu na ležící zbytky vedle postele na podlaze.

Edward mě ještě pevněji objal.

„No, ale ne dnes v noci.“ řekl šibalsky.

Proti tomu jsem nemohla nic namítat. Já zbožňuju pohled na Edwardovo dokonalé tělo v záři měsíčního svitu.

Za týden budeme tyto chvíle trávit někde uprostřed deštného pralesa v samém srdci jižní Ameriky. Na tuto cestu pojedeme mi tři, naše malá rodinka a jako doprovod s k nám přidají Carlislem s Esmé, a taky Emmet s Rose, a samozřejmě Jacob. Alice se rozhodla, že si nemůže nechat ujít přípravy na nadcházející svatbu. Jakoby už neměla vše hotové? A taky tvrdí, že by někde uprostřed pustiny nechytala signál na mobilu. Co kdyby se totiž náhodou něco pokazilo. Rose taky nechtěla jet, protože nechtěla nechat Alice volnou ruku jako jsem jí u své svatby nechala já. Ale nakonec se nechala přesvědčit. Zásluhu na tom měl Emmet, protože ten trval, že si chce zkusit chytit nějakého aligátora. A určitě Alice podplatila i Jaspera, aby zapůsobil.

Byla bych moc ráda, kdyby tam se mnou jela i Alice. Ale udělali jsme menší kompromis. Alice a Jazz nás doprovodí na další důležitou cestu. Na cestu do Itálie. Jen oni dva. A Carlisle, pro jistotu.

Dva týdny uběhly jako voda…

Autor: Mica (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dny věčnosti - 10. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře