Další kapitola je z pohledu Alice, která se pokusí udělat z Belly člověka. Jak se jí to povede?
Omlouvám se, že to trvalo tak dlouho.
07.08.2010 (10:15) • Terez14 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2315×
4. kapitola
Alice:
Když nám Bella slíbila, že zůstane u nás, tak jsem věděla, že mě čeká spousta práce. Vždyť ta holka vypadala, jakoby nikdy nebyla v žádném salonu! A ty její modré puntíkované šaty? No hrůza. I když se není čemu divit, když ani neví, co je to mozek. Chudák Edward ani nevěděl, jak jí to má vysvětlit, aby to pochopila. No vážně, nemyslím to hnusně, ale ta holka byla tupá jak poleno. Nevím, jak jí vysvětlíme, že Emmett se nejmenuje Bond, ale to nebyla moje starost. Musela jsem z ní nejdřív udělat trochu člověka, i když bylo jasné, že ona není žádný obyčejný člověk. Carlisleovi to nedalo spát – samozřejmě to myslím jen obrazně. Pořád musel přemýšlet, co je naše hloupoučká Bella zač. Rozhodla jsem se, že budu muset podniknout zásadní kroky. Bude to chtít pořádnou změnu a to znamená… Nákupy! Hurááá! Rozhodla jsem se vyrazit okamžitě, a tak jsem se zvedla z pohovky a šla jsem se obléct. Přece nebudu nakupovat v tom, co mám na sobě celý den!
„Někam jdeš?“ zeptal se mě Jasper. Podívala jsem se na svou lásku a lehce jsem se usmála.
„Nakupovat, jdeš taky?“ zeptala jsem se ho.
„Ehm…, radši ne,“ vykrucoval se. „Víš co, měl bych si zajít na lov, jdu za Emmettem.“ Nechápala jsem, proč se mě všichni bojí, když řeknu, že jdu nakupovat. Nechala jsem Jaspera jít, protože jsem věděla, že hádat se s ním nemá cenu. Navíc jsem nechtěla, aby na mě byl dneska naštvaný, měla jsem s ním jiné plány.
Vyběhla jsem do našeho pokoje a během pár vteřin jsem byla dole. Nasedla jsem do svého autíčka a vyrazila jsem do Tacomy. Systematicky jsem procházela všechny obchody. Nejdřív jsem nakupovala oblečení, potom boty a nakonec doplňky. Byla jsem ve svém živlu. Všechno jsem stihla za pouhých pět hodin a dost mě mrzelo, že už musím jet domů ještě před zavíračkou. Ale Bella si to všechno ještě musí stihnout vyzkoušet!
„Jsem doma!“ zakřičela jsem na celý dům, i když jsem pochybovala, že to někoho bude zajímat. Všechny tašky jsem s Jasperovou pomocí dostala z auta do domu a nanosila jsem je do svého pokoje. Potom jsem musela sehnat Bellu. Nebylo těžké ji najít. Seděla v jídelně vedle Carlislea a ten se z ní snažil dostat všechno, co věděla. Moc toho samozřejmě nebylo a Bond z toho měl samozřejmě děsnou srandu. Chmatla jsem Bellu za ruku a se slovy, že jí musím něco zkusit, jsem ji dotáhla do mého a Jasperova pokoje.
„Co to?“ zeptala se Bella a dívala se na všechno oblečení vyskládané na mojí posteli. Byla to asi jediná věta, kterou byla schopná vymyslet. Možná to bylo tím, že byla jen překvapená, i když těžko říct.
„Na nic ne neptej,“ přikázala jsem jí i přesto, že jsem nevěděla, jestli mi vůbec rozumí. Vzala jsem ji zase za ruku a odvlekla jsem ji do koupelny, aby se nejdřív umyla. Musela jsem se zasmát, když jsem viděla její pohled, kterým si měřila sprchu. Nakonec jsem jí udělala instruktáž, jak ji správně použít, a potom jsem odešla. Když byla umytá, hodila jsem po ní čisté oblečení. Obléct se dokonce zvládla sama. Teda skoro.
Když vyšla ven z koupelny, byla už sice oblečená, ale v ruce držela černou podprsenku, kterou si měla obléct. Ten nejlepší kousek, co se mi tak strašně líbil, že jsem si koupila jednu i pro sebe.
„Co to je?“ divila se Bella. Protočila jsem oči. Tohle bude teda zajímavý. Povzdechla jsem si.
„Ehm, to je podprsenka,“ osvětlila jsem jí a doufala, že jí nic nebudu muset vysvětlovat tak, jako s tou sprchou, ale ona se netvářila, že by něco chápala.
„Měla sis to oblíct pod to tričko,“ vysvětlila jsem.
„Jak?“ zeptala se mě a já na ni jen zírala. To není normální… Zhluboka jsem se nadechla, i když jsem to nepotřebovala, ale doufala jsem, že se mi uleví a Bella nějakým zázračným způsobem pochopí, co se jí snažím říct.
Po asi patnácti minutách, co jsem se jí to snažila vysvětlit slovně, jsem rezignovala a sundala jsem si tričko, aby se mohla podívat, jak to vlastně myslím. Super, pomyslela jsem si. Ještě se tady budu svlíkat.
Bella snad konečně pochopila, jak to myslím a taky si svlékla tričko ovšem měla to udělat v koupelně, já jsem ji vidět nahou vážně nepotřebovala. Místo toho, abych ji ještě táhla do koupelny, usoudila jsem, že bude nejlepší, když jí tu podprsenku obleču sama… Poručila jsem Belle, ať se ke mně otočí zády a chtěla jsem jí tu podprsenku zapnout, ale v tom se otevřely dveře a dovnitř vlítl Bond. Okamžitě jsem se na něj otočila, ale pořád jsem byla bez trička, takže jsem to rozhodně neměla dělat. Bella se taky otočila – pořád nahoře bez.
„Páááni, Bello,“ protáhl Emmett a uznale hvízdl. „Tak vy tu pořádáte orgie a beze mě? Jazzi, pojď se na něco kouknout! Tys to o Alici věděl?“ zavolal dolů. Většího debila jsem neviděla. Zavrčela jsem a snažila se odtáhnout Bellu do koupelny, než všichni přijdou, ale už bylo pozdě. Ve dveřích už stáli úplně všichni kromě Carlislea.
Bella tam pořád stála nahá a asi jí vůbec nevadilo, že na ni všichni čumí. Jasper se udiveně díval směrem ke mně a já byla naštvaná. Probodla jsem Emmetta vražedným pohledem a zatáhla jsem Bellu do koupelny.
„Zůstaň tady,“ poručila jsem jí, oblékla jsem si tričko a vyšla ven.
„Co se tady dělo?“ zeptal se Carlisle, který teprve teď přišel ze své pracovny.
„Alice učí Bellu neslušný věci,“ poznamenal Emmett a začal se smát. Měla jsem sto chutí po něm skočit.
„Copak jsem mohla vědět, že ani neví, co je to podprsenka!“ vyprskla jsem podrážděně. Carlisle se na mě divně podíval a já jsem si uvědomila, že to nevyznělo zrovna dobře.
„Prostě jsem chtěla, aby se oblíkla,“ ohradila jsem se.
„Jo, jasně, a proto jsi byla taky polonahá.“ Emmett se doslova dusil smíchy a já jsem zuřila. Jasper asi usoudil, že moc dlouho už v klidu nevydržím, přišel ke mně a objal mě. Hned se mi udělalo lépe, ale pořád jsem ještě viděla rudě. Však já to Bondovi ještě pěkně vytmavím!
„Vypadni, Emmette. Už tady nic k vidění nebude,“ řekla jsem.
„Tím bych si nebyl tak jistej,“ opáčil se smíchem, ale přesto odešel. Všichni postupně odešli kromě Jaspera a já šla za Bellou do koupelny. Tam jsem ji úspěšně oblékla a nechala ji jít. Zkoušet na ní jiné modely už jsem neměla sílu.
Když jsme byli s Jasperem v pokoji konečně sami, mohla jsem se věnovat jiným věcem…
Autor: Terez14 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Divoška - 4. kapitola :
Bude pokračovanie?
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!