Další kapitola je napsána z Edwardova pohledu.
26.05.2010 (17:15) • Banna • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2815×
2. Kapitola
Edwardův pohled:
Seděl jsem v obýváku našeho domu na pohovce a čekal, až se dolů přiřítí všichni členové mojí rodiny. Jako první se dole objevil Emmett, jako obvykle natěšený, že konečně půjdeme zase všichni na lov. Stejně jsem nechápal, jaký má ten společný lov význam, když se rozdělíme už za dveřmi domu, ale nechal jsem to plavat.
„Tak dělejte!“ mluvil Emmett k ostatním, kteří se ještě připravovali. „Takhle nám utečou všichni medvědi.“ Musel jsem se zasmát. Musí se Emmett pokaždé chovat jako debil? Mohl jsem si odpovědět sám. Teď jsme bydleli v lese okolo městečka Forks, takže tu o „jídlo“ rozhodně nebyla nouze. Výhodou také bylo, že tu bylo pořád zataženo, takže jsme mohli být pořád venku a pohybovat se po městě jako normální lidé. Když svítilo slunce, byl to zázrak. Díky Aliciným vizím jsme přesně věděli, kdy bude hezky, a proto jsme mohli zůstat utajeni a nikdo neměl podezření, že nejsme lidé. Alice byla ta nejpřesnější rosnička, jakou jste si mohli přát.
Za chvíli už byli všichni dole, a tak jsme mohli vyrazit na lov. Vyběhli jsme z domu a každý se vydal svojí vlastní cestou. Já jsem běžel na východ, abych si mohl ulovit nějaké pumy – moje nejoblíbenější zvířata. Když jsem jednu uviděl, napřímil jsem se a skočil. Díky létům praxe jsem se neomylně zakousl zvířeti přímo do krční tepny.
Když jsem skončil s lovem, rozběhl jsem se na místo, kde jsme se měli všichni zase setkat. Překvapilo mě, že Alice s Jasperem už tam byli… Za chvíli přiběhli i Carlisle a Esme. Emmett s Rose se jako vždycky zdržovali i s něčím jiným, než s lovem, takže přiběhli jako poslední. Už jsme chtěli vyrazit domů, když v tom za námi něco zašustilo. Prudce jsem se otočil spolu s ostatními a mezi stromy jsem spatřil dívku. Jakmile nás viděla, začala utíkat. Všichni jsme se rozběhli za ní. Do nosu mě udeřila zvláštní vůně, takovou jsem ještě necítil. A ta dívka určitě nebyla člověk, na to běžela moc rychle. Najednou zakopla a skácela se k zemi. Okamžitě jsem byl u ní a vedle mě se objevil Carlisle.
„Co jí je?“ zeptal jsem se Carlislea.
„Asi se praštila do hlavy, jak spadla a omdlela. Bude v pořádku,“ konstatoval Carlisle.
„Měli bychom ji vzít k nám…,“ řekla Esme starostlivě. Vzal jsem ji do náručí a běželi jsme k našemu domu. Položil jsem ji na pohovku a sedl jsem si naproti ní do křesla… Poprvé jsem si všiml, jak vypadá. Měla na sobě modré puntíkované šaty. Vlasy měla neskutečně dlouhé, jakoby si je nikdy nestříhala, ale slušelo jí to tak.
Vypadala vážně hezky... Díval jsem se na ni a čekal, až se probudí. Carlisle říkal, že by to mohlo chvíli trvat, ale nemohl jsem si pomoct. Něco mi říkalo, abych zůstal s ní. Mohl jsem ta sedět hodiny, ale nakonec se opravdu probudila. Oči se jí pomalu otevřely a ona zamrkala do náhlého světla, které ji oslnilo. Když si všimla, kde je, rychle se posadila a rozhlížela se kolem… Její vystrašené oči zůstaly upřené na mě. Bylo vidět, že chce zase utéct.
„Ahoj,“ řekl jsem pohotově. „Nemusíš se bát, nic se ti tady nestane,“ uklidňoval jsem ji.
„Já jsem Edward, a ty?“
Autor: Banna (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Divoška - 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!