Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dětská láska je nejsilnější – 6. kapitola

JV

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dětská láska je nejsilnější – 6. kapitolaTakže už jsem se trochu posunuli v čase a Edwarda i Bell čeká první zkouška. A to jestli zvládnou nebýt spolu několik hodin denně? Jsem zvědavá na vaše komentáře.

30.11.2009 (18:30) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5199×

6. kapitola. První školní den

Už to byli tři roky a Bell bylo 6. let a tak jsme se rozhodli se odstěhovat. Do kanady. Menšího městečka. Docela jsem se bál toho, až bude chodit do školy a já taky.  Jelikož jsem teď sní byl pomalu tři roky pořád.

Nevím, jestli to bez ní tak dlouho vydržím. Jediná dobrá věc byla, že střední a základní školy byli vedle sebe. Nastupuju do praváku, abychom tu mohli být co nejdýl kvůli Bell. A jelikož Bell vnímá víc, než dřív, chováme se před ní jako lidé. Chceme to co nejdýl držet pod pokličkou. Je už půlka září. Bell jsme učily doma, jelikož je hodně vnímavá a učenlivá, a hodně toho už umí.

Byl tu první školní den. Bell se ze začátku do školy těšila. Ale jakmile jí řekli že já ani nikdo z rodiny s ní nebudeme, už nechtěla do školy. Ale musí začít žít lidský život. Který má, i když mě to bolí, jednho dne odejde a bude žít normální život. I když nevím, co budu dělat já. Patří do mého života na tolik, že jí už patří.

Esme musela doslovně Bell odtáhnout ode mně. Držela se mě jako klíště a nechtěla odejít. Smutně jsme si povzdechl a vyrazil s ostatními do školy.

Vážně mi za celé ty tři roky nechyběli myšlenky namyšlených holek. Nudou jsem se pokoušel přežít první a nejdelší den v mé existenci. Už jsem se nemohl dočkat konce, jelikož dnes byl den kdy končím dřív a vyzvednu Bell. Pořád jsem hypnotizoval hodiny a pokoušel se postrčit ručičku do předu.

Jakmile se ozvalo zvonění poslední hodiny, vystřelil jsem pryč, a běžel rovnou ke druhé budově, kde byla základní škola. Stála tam i spousta maminek, ne všechny si mě prohlížely. Některé myšlenky byly něco. Netrpělivě jsem přešlapoval na místě, dokud se ze školy nevyřítilo stádo dětí. A mezi prvníma byla moje Bell.

„Edwarde,“ vykřikla radostně, jakmile si mě všimla a skočila mi přímo do náruče. Vážně byl pro mě ten dnešek neuvěřitelně dlouhý a to byl teprve začátek. Co budu dělat dalších devět let. To vážně nevím, jak to přežiju. Pevně jsem objal Bell a zatočil se sní.

„Chyběl jsi mi,“ zašeptala. Usmál jsem se, dal jí pusu do vlasů a už šel s ní k autu.

„Ty mě taky, princezno, máš už kamarády?“  musel jsem se jí zeptat, když jsem jí zapínal pás na sedadle spolujezdce. I když mě to ničí, ona musí žít alespoň trochu normálně a mít normální přátele. Jasper dokonce chtěl, abych jí dal k normálním lidem, ale to já nikdy nedovolím.

„Jo mám,“ neřekla zrovna nadšeně. Otočila se k okénku a dívala se ven.

Povzdechl, jsem si a zeptal se,  „Co se děje?“

„Nelíbí se mi tam. Nikoho neznám a jsou divný, proč se mnou nechodíte do třídy vy?“ zeptala se naštvaně.

„Jsme starší. A měla bys mít i jiné kamarády,“ taky jsem z toho nebyl nadšený.

„Já je nechci, mě stačíte vy,“ řekla rychle. A tady byla vidět její fixace na nás všechny. Raději jsem se už k tomu nevracel.

Doma jí začala vyslýchat Esme. Jakmile jí dala oběd,vzal jsem Bell do jejího, no spíš našeho pokoje, trávil jsem v něm víc času, než ve svém, a začal s ní dělat úkoly, co dostala. Moc jich nebylo a jelikož je hodně bystrá, vše jí šlo a tak byly během chvilky.

Poté jsme si začali hrát. Bell měla strašně ráda schovávanou, a tak utekla. Věděl jsem přesně, kde je. Podle její chůze, vůně a především tlukotu srdce. Ale vždy jsem jí hledal déle, nemohl jsem jí kazit radost ze hry. A když jsem se já schovával, Bell to vždy trvalo. Jelikož jsem využíval své schopnosti a přemisťoval se po domě, když byla v jiné místnosti.

Asi tak po hodině se vrátily všichni. Chtěli se Bell vyptávat, ale ona si zakryla uši a odešla. Esme jim vše vysvětlila a já šel za Bell ji zvednout náladu. Byli jsme v jejím pokoji až do večera. To jí Alice odvedla umýt a pak mi jí vrátila. A jako každou noc jsem jí četl pohádku a Bell v klidu usnula. V klidu spala v mojí náruči a já se na ní díval. Byla strašně roztomilá.

 

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dětská láska je nejsilnější – 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře