Jelikož jsem se díky tátovi dnes ulejvala doma a mam dobrou nálady i když uklízím dům máte tu ještě jeden dílek.
29.12.2009 (12:15) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5871×
33. kapitola - Nečekané
Jenže se stalo něco úplně jiného a nečekaného. Vážně jsem, to co následovalo, nečekala. I přesto, jak dobře jsem Edwarda znala, něco takového by mě alespoň teď nenapadlo. Chodili jsme spolu teprve pár měsíců a já úplně zapomněla, že je konec školního roku a po prázdninách mi bude už osmnáct.
Edward šel s úsměvem ke mně, jenže se přede mnou zastavil. Zmateně jsem se na něj podívala. Ještě víc se usmál a poklekl na jedno koleno. Moje srdce se zastavilo a já na něj vytřeštila oči.
„Isabello Marie Swan Cullen, miluju tě víc než cokoliv. Neumím si bez tebe představit ani jeden den věčnosti a proto se tě ptám, vezmeš si mě?“ Koukala jsem na něj jako kdyby spadl z jahody a chvílemi tomu i věřila.
Jenže pak mi něco došlo. Proč by měl čekat? Oficiálně spolu chodíme chvíli, ale žijeme spolu a dalo by se říct, že jsme spolu chodili jakoby i před tím, pomalu od mého dětství. A já vím určitě, že bez něj nedokážu žít. A že zanedlouho budu upír. Tak proč otálet, když už můžu být navždy oficiálně jen jeho a on zase můj? Usmála jsme se a klekla si naproti Edwardovi. Zhluboka jsme se nadechla a začala.
„Edwarde, je mi líto, že ti to musím říct,“ viděla jsem jak ztuhnul a čekal, co bude dál. Ještě víc jsme se usmála „ale od teď se se mnou budeš muset otravovat po zbytek věčnosti. A věř, že je těžký mě odehnat.“ Okamžitě se uvolnil a už mě objímal.
Pobaveně jsem se od něj odtáhla a podívala se mu do očí.
„Co sis myslel, že odpovím?“ zeptala jsem se pořád s úsměvem. Zhluboka si povzdechl. „Člověk ani upír u tebe nikdy neví,“ řekl a poté mi podal sametovou krabičku. S úsměvem jsem ji otevřela.
I když jsme věděla, co tam bude, její obsah mě stejně vyvedl z míry. Byl tam krásný prsten s černým kamenem uprostřed a okolo bylo spousty malých kamínků. Bylo vidět, že je to stará ruční a poctivá práce. Nemohla jsem se na něj přestat dívat. Edward se zasmál mému hypnotizování prstenu.
„Sám ti na tu ruku neskočí,“ řekl pobaveně a vytáhl prsten z krabičky. Opatrně vzal mou levou ruku a navlékl mi prsten. Za odměnu jsme ho políbila. Čekala jsem, že se bude dít něco jiného, ale tohle bylo možná lepší.
Jen co se ostatní další den vrátili z lovu, všichni mi blahopřáli a Emmett si neodpustil vtípek na téma já a Edward. Jenže tentokrát to přehnal, takže ho Edward ´omylem´ prohodil oknem.
Alice se samozřejmě ujala příprav a toho jsme se bála. Proto dostala povely, které musí splnit. Měla řeči, ale když jsem jí začala vyhrožovat, že mi svatbu bude organizovat někdo jiný, ihned byla jako mílius. A to bylo řečí, že to nebude obrovská svatba a jiné podmínky, aby to nebylo něco moc velkého.
Alice mě k ničemu nepustila. Když něco potřebovala, tak se domlouvala s Esme. Docela mě to štvalo. Má to být moje svatba a já o ničem nerozhoduju. Jediné moje, byly pravidla. Edward se mi opět smál, když jsme se u něj v pokoji rozčilovala. Naštvala jsme se a vykráčela z pokoje. Ve dveřích jsme se ještě zastavila.
„Když se ti to tak líbí, žádná svatba být nemusí!“ křikla jsem naštvaně a práskla za sebou dveřmi. V pokoji jsme se pro jistotou ještě zamkla a nevylezla dokud mě nevolala Esme na jídlo. Když jsem stála u schodů, omotaly se mi kolem pasu dvě studené ruce, ale já se jim vytrhla a šla dál mlčky. Rozhodla jsme se hrát si na ledovou královnu.
Večer jsme si zalezla pod teplou sprchu. Byla jsem docela překvapená a i zklamaná, že se o nic dalšího nepokoušel. To se mi nelíbilo a proto jsem byla rozhodnutá být uražená déle. Po dlouhé době jsem vylezla ze sprchy a jen v ručníku šla do pokoje, kde mě čekalo překvapení.
Edward seděl na mojí posteli a hrál si s mým prstýnkem, který jsem si sundala, aby se neničil. Nepodíval se na mě, jen hypnotizoval prsten ve svých rukou. Přišla jsem k němu blíž a tím upoutala jeho pozornost. Jel pomalu od paty až k hlavě a já viděla jak mu oči zčernaly.
Než jsem stačila cokoliv zaregistrovat, ležela jsem na posteli a ruce mi držel nad hlavou.
„Nemuč mě pořád,“ zašeptal toužebně a spojil naše rty. Tomuhle se prostě nedalo odolat.
Když jeho rty opustily ty mé, hlasitě jsem lapala po dechu a on se smál do mé kůže na krku. Zaklonila jsme hlavu a nechala jeho rty, aby působily rozkoš mému krku. Jeho ruce pustili ty mé a pomalu klouzaly dolů po siluetě až k bokům. Moje ruce se jako vždy zamotaly do jeho vlasů. Cítila jsme jak silněji svírá ručník a čekala, kdy ho ze mě strhne.
Po chvíli ho opravdu stáhl o něco níž, kam se okamžitě přesunuly jeho dravé rty, které ale po chvíli zmizely a objevily se na mých, nedočkavých, ve vášnivém spojením. Zatímco jeho ruce laskaly moje tělo, moje ruce se nedočkavě přesunuly na lem jeho trička a sunuly ho výš. Překvapilo mě, že se vůbec nevzpíral. Ne, on mi ještě pomáhal a tak jeho triko skončilo hodně daleko od nás. Moje ruce se divoce rozeběhly po jeho hrudi, když najednou skončil a odtáhl se ode mě. Hlasitě jsem lapala po dechu a pokoušela se uklidnit své srdce.
„Promiň,“ zašeptal mi do ucha. Určitě to měla být dvojí omluva. Za to, proč jsem byla na něj naštvaná a za tady to, jelikož podmínky byly dané. Bude se mnou spát, ale až budu jeho ženou.
Podívala jsem se na svoje ruce a překvapeně zírala na prsten, který se tam objevil. Vůbec jsme nepostřehla, kdy mi ho nasadil. To byl jediný zádrhel před naší svatbou, jinak vše pokračovalo, jak mělo.
Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Dětská láska je nejsilnější – 33. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!