Izis se s Alicí vrátí domů... A čeká ji tam velké překvapení.
23.05.2011 (18:15) • KatBriam • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1796×
Domů jsme se vraceli až 3 den. Alice byla nedočkavá. Pořád se ošívala a mumlala cosi o Jasperovi, ale nikdo ji neposlouchal. Proto byli všichni tolik překvapení…
Možná, že nás Aro nezpozoroval a možná taky ano. Jisté ale bylo, že jsme byli ve vzduchu v bezpečí a Arova garda právě dorazila.
„Zůstaňte tady, pokud zemřu, můj nástupce je Aren. On rozhodne, co uděláte…“ špitla jsem a jemně Sam pobídla k strmému letu.
Zmizela a splynula s okolím. Všimla jsem si, že mě Alice následuje. Nebránila jsem jí. Vzhledem k tomu, že byl její druh v nebezpečí, chtěla být s ním.
Těsně nad zemí jsem seskočila z dračího hřbetu a postavila se mezi dům a gardu.
„Copak, Aro, čekáš tu na mě?“ zeptala jsem se posměšně.
Alicin drak přistál nešikovně, udělal si něco se zadní nohou a teď kulhal. Alice ho jemně hladila po krku.
„Milá Isabello, jsem tak rád, že se znovu setkáváme!“ předstíral úsměv.
„Já ne, Aro.“
„Kde jsou Cullenovi?“ zeptala se Alice a postavila se vedle mě.
„Kde by byli, v domě… Čekáme už 20 minut, drahá…,“ povzdechl si dramaticky Aro.
„V tom případě vám nebude vadit, když budete čekat o chvíli déle… Ráda bych se převlékla, Aro. Zatím počkejte venku…“ Zamířila jsem ke dveřím.
„Tak dost!“ zakřičel Aro. Došly mu nervy.
Otočila jsem se k němu čelem a mile se usmála.
„Snad po mně nechceš, abych hosty přijala v tak špinavých šatech…,“ dramatizovala jsem to, ale celým tělem mi proudil adrenalin.
Konečně jsem stála čelem proti tomu monstru, který vraždil můj rod. Mohla jsem pomstít svou matku.
„Pokud chceš, abych bojovala fér, Aro, počkáš, dokud se nepřevléknu. Pokud ne…“ Pokrčila jsem rameny. „Pak použiji své dary.“
Cítila jsem pohled ve svých zádech a otočila se.
Cullenovi vyšli z domu a postavili se do řady. Alice objímala Jaspera okolo krku a tiše mu cosi šeptala.
Někdo z gardy mě považoval za zranitelnou, když jsem k nim stála zády.
Na rtech mi zahrál pomstychtivý úsměv. Počkala jsem, dokud dotyčný nestál až za mnou a pak jsem se prudce otočila a zabodla mu ruku do těla.
Ozval se ošklivý praskavý zvuk. Využila jsem své síly a roztrhla Guylse od pasu nahoru.
Všichni překvapeně zalapali po dechu.
„Vážně se potřebuji převléct, Aro…,“ zamumlala jsem, překročila mrtvého a zamířila do domu.
Na rtech mi plál blažený úsměv.
„Postarejte se o tu zdechlinu, prosím…,“ zamumlala jsem směrem ke Cullenům a zaběhla do domu.
V Alicině šatníku jsem si vybrala šaty, oblékla si je a vrátila se před dům.
Cullenovi stáli u malého čoudícího ohně, který smrděl starým shnilým masem.
„Dobrá práce…,“ pochválila jsem je a přešla k Sam, která stála opodál.
Odepla jsem meč ze sedla a připásala si ho k boku.
Aro a garda se nehnuli z místa.
Stoupla jsem si před Cullenovy a tasila.
„Jsem ráda, že jsi přišel, Aro. Těšila jsem se na tvou návštěvu…“
„Za svou neposlušnost budeš ve Volteře uvězněna v řetězech,“ hrozil.
Konečně jsem se otočila k jeho bratrům, kteří stáli hned za ním. Caius se tvářil skepticky, Marcus jako vždy lhostejně.
„Vítejte u mé rodiny, královští.“
„Není to tvá rodina!“ namítl zuřivě Aro.
Podívala jsem se na něj se zběsilostí v očích.
„Ale ano, Aro, je… Neboť oni mě přijali takovou, jaká jsem, neponižovali mě, neubližovali mi a já mohla konečně plně objevit svou sílu…“
Arovi blýskla v očích zvědavost.
„Nové dary?“ zeptal se nadšeně. „Ty jsi samé překvapení, má drahá…“
„Ale určitě je nevyužiješ ve svůj prospěch! Už nejsem tvá loutka, Aro!“ zasyčela jsem.
„O tom se přesvědčíme sami. Jane, Alecu, prosím, mí drazí…,“ zašeptal s úsměvem. Zuby se mu leskly.
Garda postoupila kupředu.
„Edwarde, kdo z vás chce bojovat, ať zůstane, jinak běžte do bezpečí svého domova, prosím…,“ zamumlala jsem a zaujala bojový postoj. Meč se blýskal ve sluneční záři stejně jako upíři.
Edward postoupil kupředu, dotkl se mého ramene a chvíli tak stál. Po chvíli jeho gesto napodobila i jeho rodina.
Zavřela jsem oči a potlačila touhu rozbrečet se.
V tu chvíli garda zaútočila.
Autor: KatBriam (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Destiny and revenge 9. kapitola:
to bude ešte napínavé skvelé, rýchlo ďalšiu
Páni, to bylo skvělé. Tak akční, tak zabijácké. Cítila jsem z Izis tu bojovnost a pomstychtivost, což se mi moc líbilo, přišlo mi to v tu chvíli v hodné. Oko za oko, zub za zub. Teď jenom, jak dopadne boj... Těším se na další!
Ahojky,
Článek jsem ti opravila, ale nazpomínej na čárky okolo oslovení. Děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!