Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Destiny and revenge 5. kapitola

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Destiny and revenge 5. kapitolaIzis se vrací z výletu. Co ji potká na cestě?

26.02.2011 (21:30) • KatBriam • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1923×

Po dvou hodinách jsem se odhodlala ke zpátečnímu letu. Sam byla neklidná, ošívala se a nervózně se rozhlížela.

„Děje se něco, holka?“ zeptala jsem se.

Pohodila šupinatou hlavou a zafrkala.

Rozhlédla jsem se, ale nikde nic nebylo.

A pak jsem to uslyšela. Šum křídel všude okolo mě. Rozhlédla jsem se a zděsila se. Můj národ mě vyhledal. Vyhledal mou ochranu. A přišli mi na pomoc.

„Arene, proboha, měl jsi zůstat s nimi, ne je dovést ke mně…“ vynadala jsem bratrovi, který se se svým drakem objevil blízko mě.

„Musel jsem za tebou…“

„Proč, proboha?!“ vztekala jsem se.

„Našli nás, Iz, upíři nás našli a zabili Karin a Leona,“ zašeptal bolestně.

„Ale…“ zavrčela jsem a v očích jsem měla slzy. „Byl to bezpečný úkryt, jeskyně byly vysoko v horách…“

„Je jedno jak, Izis, prostě nás našli a my budeme bydlet s tebou. Ochráníš nás a my tebe…“ Jeho tón nedopouštěl odmlouvání.

Jako bych byla malé dítě a on rodič. A přitom byl mladší než já.

„Dobře, ubytujeme se v lesích u Cullenů. Draci mají volnou oblohu, nelétají tam letadla. Ale hlavně se jim vyhýbejte, ti upíři vás nesmí uvidět, nechci, aby vám něco udělali…“

„Jsou nebezpeční?“ zeptala se Irja. Nejstarší žena kmene.

„Nevím, ještě je prověřím…“

Štěstí, že jsem se nemohla červenat, jinak bych byla rudá až za ušima. Přiznat, že jsem brečela před upíry by znamenalo potupu.

Ve chvíli, kdy jsme dosedali v lesích, se mezi stromy objevila bronzová hlava.

„Maskování!“ zasyčela jsem a během pár vteřin všichni draci a elfové zmizeli.

Edward Cullen došel až ke mně a ostražitě se rozhlížel kolem.

„Hledáš něco?“ zeptala jsem se chladným hlasem.

Zaostřil na mě a zamračil se.

„Jsi tu sama?“ zeptal se.

„Jasně, sama…“ přisvědčila jsem.

„Tak proč jsem tu někoho slyšel?“ zeptal se a přimhouřil oči.

„Mluvila jsem se Sam. Běž domů.“

„Hele,“ opřel se o strom. „Chtěl jsem s tebou mluvit o tom, co se stalo u nás doma.“

„Mlč!“ vyjela jsem na něj ostře.

„Co se děje, Isabello?“

„Já nejsem Isabella, jsem Izis…“

„A co Bella?“

„Izis, kruci!“

„Dobře, Izis. Proč se ti Isabella nelíbí?“

„Tak mě pojmenoval Aro. Já své jméno mám, nepotřebuji nějakou upíří přezdívku.“

„Škoda.“

„Žádná škoda. Líbilo by se ti, kdybych ti říkala Edmunde?“

Ohrnul nad tím jménem nos. „Ne, to jméno je hnusný.“

„Nápodobně. A teď padej. Musím si něco zařídit…“ otočila jsem se zády k němu.

Necítila jsem, že se přiblížil, ale najednou mě objímal.

„Je mi líto, co se ti stalo…“ šeptal mi do ucha.

Ztuhla jsem na místě, neschopna pohybu.

„Tiše, mlč,“ žádala jsem ho.

„To, že jsi…“ přerušila jsem ho.

„Mlč! Proboha, to nesmíš!“ zavrčela jsem

Otočil si mě čelem k sobě. Prsty si zaháknul do mých vlasů a rozpustile mi je prohrábnul. „Co se děje, Izis?“

Tiše jsem zakňučela, když se mě dotkla neviditelná ruka.

„Dobře, můžete, ten nám neublíží…“ rozhodla jsem s rozmyslem.

„Iz, co to…“ Edward zmlkl v půli věty. „Dobře, už chápu.“

Zpoza draků se vyhrnulo dvacet osm elfů s dlouhými blonďatými vlasy a luky s toulci zavěšenými na zádech.

„Tvůj kmen?“ zeptal se a já přikývla. „Je vás málo,“ konstatoval.

„Bývali nás tisíce…“ špitla jsem a rozhlédla se po svých lidech.

Vzdorovitě se mračili na Edwarda a Aren se na mě nesouhlasně mračil.

„Neublíží nám…“ zašeptala jsem znovu.

„A jak si můžeš být tak jistá?“

„Protože pokud jen kecneš, že tu jsou, přijdeš o kejhák,“ varovala jsem ho s ledovým klidem.

Pustil mě.

„Ani rodině?“

„Nevěřím vám, ještě ne. Má důvěra se získává jen těžko. Ale mají je tihle,“ mávla jsem rukou ke svým lidem. „A tihle,“ obrátila jsem pozornost k drakům.

„Ti, kdo mají moji důvěru a přátelství, přežijí.“

„Tím chceš říct…“

„Že možná přežijete…“ přitakala jsem. „Přesvědčíte mě a já vás nedám…“

„Ok, to je dobrý…“

„Iz, víš určitě, že ti neublíží?“ zeptal se starostlivě Aren.

„Neboj, bráško, nic mi neudělají…“ zazubila jsem se a padla Edwardovi okolo krku. „Protože pokud jo, nedožijí se bitvy…“

Autor: KatBriam (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Destiny and revenge 5. kapitola:

 1
1. katka
15.09.2012 [11:26]

super ! Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře