Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Démon - 8. kapitola

bozk

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Démon - 8. kapitolaPošta, vražda a kavárna.

11.06.2011 (19:45) • Patt • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 1436×

Líně jsem se převalila na druhý bok a matrace na protest zaúpěla pod mojí vahou. Paprsky dopoledního slunce mě šimraly po tváři a já jsem si nepřála nic jiného než opět usnout. Ponořit se do světa snů, kde je možné úplně vše…

Proud myšlenek přerušily dusavé kroky Ryana, který vyběhl po schodech a nakouknul do ložnice. Když viděl, že jsem vzhůru, usmál se a poslal mi vzdušnou pusu.

„Dobré ráno,“ zamrkal na mě. „Jak ses vyspala?“

„Dobré,“ zívla jsem a přikryla si ústa rukou. „Dobře… I když ta matrace by chtěla vyměnit.“

„Beru na vědomí, krásko,“ zazubil se. „Musím na schůzku s klientem. Vytřídíš poštu, viď? Uvidíme se později. Miluju tě.“ A než jsem mohla něco říct nebo namítnout, byl pryč. Chlapi. Když chtějí, vypaří se jako pára nad hrncem a nejsou vůbec k nalezení.

S povzdechem jsem se vyhrabala z postele, oblékla si župan a sešla dolů do kuchyně. Popadla jsem čerstvý rohlík, ještě teplý z pekárny, a vydala se pro poštu do schránky, ven, do mrazivého rána. S dopisy a letáčky v ruce jsem zamířila zpět do tepla, abych je vytřídila.

S rohlíkem v puse jsem se posadila a začala se tou pěkně tlustou hromádkou probírat. Účet, účet, účet, letáček, dopis z banky, letáček…

Zničehonic jsem se zarazila, když jsem periferním viděním zahlédla nějaký pohyb. Otočila jsem hlavu a rozhlédla se, ale nic jsem neviděla. Sklopila jsem oči a můj pohled padl na malý, složený bílý lísteček, který musel spadnout na zem. Shýbla jsem se pro něj, a když jsem se narovnávala, praštila jsem se do hlavy.

„Au!“ zaskučela jsem a mnula si postižené místo. Lísteček jsem položila na stůl. Cosi z něj sálalo… Něco, z čeho mi běhal mráz po zádech. Děsilo mě pomyšlení, co by tam tak mohlo být, ale na druhou stranu mě popohánělo jakési nutkání.

Než jsem stačila ztratit odvahu, rychle jsem lísteček rozložila a začala číst.

 

Esmé Evansonová,

rád bych tě pozval do kavárny Sunshine na rohu Deváté ulice, dnes ve čtyři hodiny odpoledne. Počkám na tebe ve venkovní zahrádce. Prosím, přijď.

John


Užasle jsem zírala na skoro nečitelný rukopis a přemýšlela. Jaký John? Znám spoustu Johnů… Ale který z nich mne oslovoval celým jménem? Dlouho jsem přemýšlela a lámala si hlavu nad tím, kdo by to tak mohl být, ale vůbec jsem na nic nemohla přijít. Prala se ve mně zvědavost a opatrnost.

Co když je to nějaký úchyl? dotírala opatrnost.

Třeba to je nějaký tajný ctitel, oponovala jí zvědavost. Zkus to, Esmé! Budeš prostě opatrná!

Nikam nechoď!

Jdi!

Nechoď!

Nerozhodně jsem si skousla dolní ret a přemýšlela. Má to cenu, nemá to cenu? Ryan tady není, ale co by na to řekl? Ušklíbla jsem se. Moc dobře jsem věděla, co by řekl. Nikam nechoď, beruško, něco se ti stane. A to ty přece nechceš, ne? Ale proč mám být pořád ta hodná, poslušná holka? Proč si trošku neužít života a nezariskovat…? Co za to dám? Všude kolem budou lidi, tak co by se asi tak stalo? Přinejhorším uteču. Tak ať. Přeci nejsem žádný zbabělec!

Podívala jsem se na hodiny, které visely na stěně. Půl deváté ráno. Dost času do čtyř, když jsem dnes neměla žádnou školu. Víkendy jsou krásné. Usmála jsem se a protáhla se jako kočka. Moji pozornost přitom získaly rozložené noviny, které nechal na stole Ryan. Konkrétně mě zaujal titulek na straně tři.

 

Poslanec Smith zabit! Kdo stojí za jeho smrtí?

Včera v noci bylo nalezeno tělo poslance Bruce Smitha, váženého politika a občana. Podle policistů, zavolaných na místo činu zdejším bezdomovcem, byla jeho smrt velmi bolestivá, podle nalezených stop na Smithově mrtvole, jež se nacházela v jedné z popelnic. Více informací policie nechce zveřejňovat na přání Smithovy manželky, nyní ovdovělé.

A nyní si pokládáme otázku: kdo mohl Bruce Smitha zabít? Kdo si přál jeho smrt? To nikdo netuší, ale všichni doufají, že toho chladnokrevného vraha brzy dopadnou.


Smith… To jméno mi bylo povědomé, ale jelikož jsem politiku nesledovala, nedokázala jsem si vybavit jeho tvář. Svěsila jsem koutky a lítostivě si představila jeho rodinu, uplakanou a zlomenou nad ztrátou svého milovaného. Jak někdo může být tak bezcitný a zabíjet nevinné lidi? Pouze ten, kdo má z utrpení druhých potěšení.

Otřásla jsem se. Nikomu bych nepřála takový osud, pouze těm, kteří působí bolest druhým, ti si to zaslouží.

Rychle jsem vstala a začala uklízet, abych zaměstnala nějak své ruce a myšlenky. Nechtěla jsem si v hlavě vytvářet děsivé představy toho poslance, jak umírá, a jeho vraha, který se přitom směje, zatímco mu v očích září vražedný svit a neskutečná rozkoš ze zabíjení.

Na pažích mi naskočila husí kůže.

 

***

 

„Obývák uklizen, kuchyně uklizena, koupelna též, ložnice a předsíň také. Všechno se jen blyští,“ mumlala jsem si pro sebe a očima přejížděla výsledek své práce, která mě zaměstnala alespoň na těch pár hodin. Byly tři hodiny, nejvyšší čas na výlet do kavárny.

Oblékla jsem si béžový kabát, který se mi osvědčil do chladného počasí, stáhla si vlasy do culíku, vzala kabelku s nejnutnějšími věcmi, obula si boty a vyrazila ven. Ryanovi jsem na stole nechala vzkaz, že jsem šla ven s kamarádkou a že se brzy vrátím.

Tichý klapot podpatků mi pomohl překonat strach, jenž ve mně začínal hlodat. Pravidelný rytmus zamezil vyděšeným myšlenkám, které se snažily mě obrátit a šupem poslat zpátky domů. Od úst mi stoupala pára, točila se jako spirála a nakonec se úplně vytratila. Ranní vánek mi lehce cuchal vlasy svými mrazivými prsty.

Čím více jsem byla blíže ke kavárně Sunshine, tím jsem byla zvědavější. Kdo by to asi tak mohl být? John… To jméno sedí na dlouhána s tmavými vlasy a čokoládovýma očima. Sympatický mladík, ne? Má snaha uklidnit sama sebe neskutečnými bláboly byla kupodivu úspěšná.

Zastavila jsem se před přechodem a nadechla se. Srdce mi bilo jako o závod. Buch-buch, buch-buch.

„Klídek. To zvládneš,“ broukla jsem tiše a vykročila. „To zvládneš…“

Vteřiny se táhly jako minuty. Nervozita každým krokem stoupala. Oči těkaly ze strany na stranu, jak automaticky vyhledávaly nebezpečí, jež by mi mohlo hrozit. Dech se zrychloval…

A v tu chvíli můj pohled padl na osamělou osobu, sedící u stolu na zahrádce zády ke mně.

 

Předchozí kapitola

Patt (Esmé)

Prcek (Carlisle)

Následující kapitola

Autor: Patt (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Démon - 8. kapitola:

 1
9. nikuska146
23.06.2011 [14:51]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Lucka002
13.06.2011 [20:19]

Lucka002Musím se přidat k holkám, Ryan mi s těmi svými přesládlými gesty leze krkem... Emoticon Poslala bych ho hupky dupky pod kytičky, aby od něj byl konečně klid, ale to by se zase Esmé trápila, asi by ani nechtěla vidět Carlisla, protože by to jistě byla jeho práce. No nic, odběhneme od toho, co se mi honí hlavou, abychom se mohly vrátit k povídce, holky. Emoticon

Krásná kapitolka, jsem ráda, že byla poměrně dlouhá, jelikož jsem potřebovala pořádné čtivo, abych navázala na tu minulou, která byla pořádně kraťoučká. Za to byste si zasloužily, ale nechám to být. (To jsem hodná, co? Emoticon )


Trošku mě zarazilo, že použil Carlisle zrovna jméno John. Je to takové tvrdé jméno, které se mi moc nelíbí, ale třeba k tomu má ještě nějaké své důvody. Co já vím, mohl to být i jeho dávný přítel... I já si ovšem vzpomínám na minulou kapitolku, takže se mi rozjasňuje. Ta moje kebule asi nebude tak hrozně děravá, jak jsem si myslela. Emoticon

Dnešní dílek byl skutečně krásný, chudák Esmé, uklidila celý byt, aby nějak zaměstnala ruce, ale především mysl. Vsadím se, že by se její myšlenky jinak točily kolem Carlisla, kterého v dnešní dávce mé oblíbené drogy úplně vypustila z hlavy. Chyba! On je ten, na kterého by měla myslet, nikoli na toho trobu... Ryana.

Jestli to nebude Carlisle, tak asi umřu. Musí to být on! Já už chci, aby si spolu popovídali, aby jí řekl, jak to ve skutečnosti všechno je. Alespoň to, co je přístupné pro její uši... Krásný díl, paráda, těším se na pokračování - ať už je tady! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. SaDiablo
12.06.2011 [11:23]

SaDiabloPatt! To mi kurňa nedělej! Emoticon Hned na začátku jsem dostala šok, ještě dlouho tam bude Ryan a já zcvoknu! Ať ji Carlisle unese hodně daleko od Pana posílám ti vzdušnou pusu, protože jakmile jsem si to představila, bylo mi špatně za Esmé. Chudák holka, ta si ho nesmí vzít, odpověď ano byla jistě v tu dobu odpověď na otázku: "Esmé, že ses dočista zbláznila?"
Ale pak jsem se začetla a soustředila se víc na Esmé jako dívku v temné noční uličce, než jako na holku od té... divné lidské bytosti. Vtáhlo mě to do děje, fakt, už jen tím, že kapitolka byla delší a taková důležitější - to podání mi tak přišlo. Moc sice nechápu, proč Carlisle... Aha, no jasně. Ale proč zrovna John? Jo, vím, vzpomínám si na minulou kapitolu, ale i tak. No, to je vlastně jedno. Emoticon Hlavně, že se v té kavárně potkaj. Protože ta osamělá osoba zajisté JE Carlisle!
A to, jak Esmé uvažovala, trošku jak revoluce mi to přišlo? Z její strany? Emoticon Ne, dobře, chvilkama mi začíná připomínat naši Cullenovskou Esmé, což je jedině dobře, vědět, ze kterých situací si svoje rysy odnesla. Jo, těším se na další, protože mě to, co bude následovat, zajímá čím dál víc. Emoticon

6. Roxana
12.06.2011 [10:35]

RoxanaMěla ta osamělá osoba blond vlasy? Doufejme, že ano. Moc se mi líbil úryvek z novin; jako od opravdového novináře vražd, přiznejte se, kdo kouká na detektivky? Emoticon Vážně, bylo to pěkné. Takové akorát, Esmé v tom vystupovala úžasně, ale pořád mi nejde do noty ten Ryan. Možná je to tím, že si ho vykresluje podle sebe, kdo ví...
Uvidíme, jak se vyvine "rande" Esmé a "Johna", na což jsem velice zvědavá.
Pěkné... Emoticon Emoticon Emoticon
P.S.: Perex mě celkem navnadil na to, že tu bude vražda, jakožto v "online" provedení, ale asi jsem se těšila předčasně... Emoticon

5. KatariEsmeCullen
11.06.2011 [21:46]

Panejo...! To byla zase žůžová kapitola...! Už se moc těšim na další...:! Doufám, že to opravdu psal Carlisle...! Jestli ne tak vás vážně nakopu...! A souhlasim s Berou: Vážně sem málem zapoměla dejchat...! Esmé je vážně statečná, že tam šla...! Sama nevim jestly bych to udělala...! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Deedee
11.06.2011 [20:25]

DeedeeTyjo, to je hrdinka, že šla. Ale když někde v podvědomí určitě tuší, kdo to je a to se jí nedivím, to bych šla taky. Miluju tuhle povídku Emoticon Emoticon Emoticon

3.
Smazat | Upravit | 11.06.2011 [20:00]

Tak děsně to utnout Emoticon Emoticon Myslim, že tahle povídka je dobrá na zvětšování kapacity plic...zapomínáš dýchat Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Annabell
11.06.2011 [19:57]

Annabell Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Shindeen
11.06.2011 [17:48]

ShindeenTak jestli to není Carlisle, někoho kopnu! Emoticon
Dandois, tohle byla dokonalá kapitola. Emoticon Emoticon Moc se mi líbí, jak umíš i takové ty všední dny, kdy je Esmé doma a nic nedělá, popsat takovým způsobem, že mě to chytne a já i přesto, že zatím nejde o žádné drama, čtu dál a dál a zapomínám se nadechovat. Emoticon
Ale od koho bylo to psaníčko? Byl to fakt John, nebo to nějak souvisí s tím psaním, které našel Carlisle v bundě toho chlapa, a za vším je teda on? Emoticon Emoticon
No už aby tu byla další kapitolka, potřebuju novou dávku své drogy! Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře