Možná doslov možná jen proslov, kdo ví. Mluví zde "Nikdo" a ve své podstatě zde o nic nejde, jen o vševědoucí pohled... (Nikomu nenutím můj názor, nevěřím v Boha a tak jsem se nechala unést...)
21.06.2010 (19:15) • SweetgirlBella15 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1843×
Dokáže ten život ale chytit?
Nikdo:
Nad dívkou se skláněl muž v bílém, byl to lékař – Carlisle Cullen. Lékař se staletím zkušeností se snažil obnovit mladé dívce ležící na nemocničním lůžku s vystouplým bříškem, v němž byl další život, přívod kyslíku do těla. Tato dívka totiž měla zúžené hrdlo od stisku upíra a když se rozplakala, spolu se zoufalstvím kolujícím krví, se jí hrdlo stáhlo úplně a Carlisleovi se nedařilo ho rozmasírovat. Zvolil tedy tu poslední variantu.
Dívka ležela na jednotce intenzivní péče, bylo zde vše nutné pro její případnou záchranu. Carlisle vzal do ruky skalpel a provedl profesionální řez mezi jejími klíčními kostmi a provedl tracheotomii. Dělal ji už mnohokrát a nikdy neměl pochyby, dnes je měl a i přesto, že byl upír, se mu mírně klepaly ruce. Dívka sykla bolestí a omdlela. Její srdce, jindy silné a bojující, znovu bilo ztěžka a Carlisle se lekl, že udělal něco špatně. V hlavě mu proběhl celý jeho operační zákrok a ujistil se tedy, že vše udělal správně. Dokončil zákrok a vpravil do dívčiny kapačky léky proti bolesti.
Dívka se ponořila do neklidného kómatu, ze kterého, jak ví jen Alice, se jen tak brzy neprobere. Jen já – „Nikdo“ – vím, že ona teď vede vnitřní boj se smrtí, že se teď cítí tak strašně slabá a je to jen kvůli tomu, že ji Edward nezvedl telefon. Utápí se v temnotě a snaží se bojovat, pochybuje ale, zda má cenu bojovat. Pro koho má bojovat? Ona neví, že už teď se o ni Edward bojí tak, že v lese udělal mýtinu, oraniště. Skákal ze skály, jen aby zkusil pocítit bolest. Bolest, která spalovala jeho srdce, že jeho milovaná žena leží na nemocničním lůžku, nepravidelně ji pípá přístroj na zachycení srdce a pomáhají jí dýchat přístroje, protože i přes Carlisleův výborný zákrok, to neudýchá. Dívka nemá sílu na dýchání, musí teď sama sebe přesvědčit, že má cenu žít, že má pro koho žít.
Dívka musí znovu zjistit, že existují lidé, kteří jí obejmou, setřou slzy, a u kterých najde domov. Ti, které tolik miluje a chce s nimi být. Ztratila tu jistotu, že ji miluje osoba jí milovaná. Zapomněla na dítě, které zplodila jejich společná láska. Její podvědomí si myslí, že je sama. Edward, který teď lituje, že odešel, sedí na nemocniční chodbě a lékaři ho nechtějí pustit do pokoje jeho ženy. Může se hádat, jak chce, zde výjimky nejsou. Lidé v pokojích musejí odpočívat a nic je nesmí rozrušit.
Edward stále dokola kmital pohledem mezi skleněným oknem, kterým byla vidět dívčina neklidná tvář a hodinami, které se ne a ne hnout. Už několikrát pro něj byl někdo z rodiny, aby šel domů a on každému řekl, že tu musí být s ní, že ona musí vědět, že je tu s ní. Hlavou se mu honí myšlenky černé jako havran a chce tam ležet místo ní.
To se budu radši vařit v kotli v pekle než ji takhle vidět. Bože, proč mě takhle trestáš? Já vím, že nemám právo tě žádat, že jsem stvořen peklem, ale prosím, ušetři ji. Ona je nevinná, ona nemůže za nic co se stalo. Nikdy jsem ji neměl nechat vstoupit do tohoto světa! Měla zůstat ve sladké nevědomosti. Měl jsem tenkrát zůstat v Denali, nikdy jsem se už neměl vrátit do Forks. Měla žít normální život, bez upírů, vlkodlaků, bez mojí lásky. Teď jsem sobecký, jsem sobecký celou svou existenci, chci ji zpět. Bože, prosím, vrať mi ji. Edward přestal hledět ke stropu po svoji krátké modlitbě, plné bolesti a víry. Opět jsem ho zklamal. Ne, nejsem Bůh, protože Bůh neexistuje, ale jsem já – „Nikdo“. Zase musím nechat lidi napospas jejich osudu, opět nesmím zasáhnout do jejich životů. Pouze na ně dohlížím, jsem všude, ale přece nevidím vše.
Dívce se levá dlaň zkroutila do bolestné křeče, na monitoru se zvýšilo číslo pohybu jejího srdce a jak rychle se zvýšila, tak stejně rychle klesla, níž než předtím – dívka začínala prohrávat a se slábnutím jí Edward začal vidět do hlavy. Jeho tvář se stáhla do bolestné grimasy, to, co slyšel a viděl, ho nemohlo potěšit. Dívka nevěděla, že ji stále miluje a on jí to nesměl říct. Myslela jen na tu tmu, co ji obklopovala a zmenšovala kruh kolem ní. Uzavírala ji.
Její srdce, které jindy nebylo vidět, Edward viděl, skrz její čistou duši. Bylo tak slabé, tak nemocné. Jindy ho slýchal přes celý dům a teď? Nebylo slyšet na deset metrů. Rozvzlykal se a schoval hlavu do dlaní. Poslední možností byla přeměna a Edward přestával doufat v její lidský život.
Alice, které se dívčina budoucnost začínala ztrácet, se vyděsila. Hned se ale uklidnila, když uviděla obraz dívky s dítětem v náručí. Na tváři se jí vykreslil úsměv. Byla si ale Alice stoprocentně jistá, že ta dívka byla ta, kterou myslela? Omyl, ne, nebyla to ona, nebyla to Bella, byla to upírka s rudýma očima, upírka, která omámila Edwardovu mysl po Bellině smrti. Co to znamená? Jen Bella dnes ovlivní další den, jen Bella může Edwardovi dokázat svoji lásku, stačí si vzpomenout na tu správnou vzpomínku, stačí aby si uvědomila, kdo ji opravdu miluje. Mezi lidmi se říká, že vám před smrtí proběhne život před očima, ano, je to pravda, ale dokáže ten život Bella ještě chytit?
Autor: SweetgirlBella15 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Dělám chyby - 22. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!