Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dear sister III. kapitola

New Stephenie photoshoot


Dear sister III. kapitolaPřicházím s další kapitolou, je poněkud kratší, ale příště to vynahradím.

Dear sister

Kapitola   III. 

Tea

Itálie, Benátky

Seděla jsem na gondole a pozorovala zamilované páry přecházející po úzkých kamenných chodníčcích. Odpolední slunce se odráželo od vodní hladiny a osvětlovalo staré domy a mosty, které křižovaly spletité cesty Benátek. Gondola v klidu proplouvala mezi vysokými domy, než se zastavila u jednoho z těch obrovských a nejluxusnějších v Benátkách. Zaplatila jsem gondoliérovi a vylezla jsem na uzoučký chodníček před domem. Vzala jsem za kliku a dveře se s hlasitým zavrzáním otevřely. Vešla jsem dovnitř a zase za sebou zavřela, aby mě moc lidí nevidělo.

„Jacku,“ zavolala jsem do domu. Ozvěna mého hlasu se ještě dlouho odrážela od stěn. Udělala jsem pár kroků do foyer (společenský a promenádní prostor) a spatřila jsem tu spoušť.

Všechen nábytek byl rozházen, sochy a vázy rozbité a obrazy potrhané. Takže je Jack mrtvý nebo je hodně daleko, problesklo mi hlavou. Vyběhla jsem rychle schody do Jackovy pracovny. Ani tady nezůstal kámen na kameni". Štěstí, že Jack není zase takový nováček. Zašklebila jsem se a začala oťukávat zeď. Naše rodina nikdy nedává důležité věci do objektů, s kterými se dá hýbat. Přešla jsem celý pokoj, ale nic. Sedla jsem si před vchod a pozorovala stěnu. V hlavě mi kolovala jen otázka, kde to může být. Pohledem jsem projížděla zeď, jako bych ji četla, až jsem se zastavila na mřížce od šachty na odvádění vlhkosti.

„No jasně!“ zaradovala jsem se a mřížku jsem opatrně vysadila. Uvnitř byla dřevěná krabička, kterou jsem bez sebemenší námahy otevřela. Bylo v ní pár papírů a nádherný náramek, ke kterému byla přivázaná drobná kartička. Rozevřela jsem ji a zaskočilo mě datum.

3. prosince 1994. Ten den zabili tátu. Posunula jsem svůj zrak na začátek textu. Bylo to věnování od táty pro mě k patnáctým narozeninám. Po tváři mi začaly stékat slzy a možná bych vybrečela i další Atlantik, kdyby se v přízemí neotevřely dveře. Pomalu jsem se postavila a vyšla na chodbu. V hale se procházel muž. Jeho pohled i chování nasvědčovalo tomu, že není ani překvapen tím, jak to tady vypadá. Přitiskla jsem si truhličku k tělu a sledovala jsem muže, jak si prohlíží všechny místnosti. Nakonec šel i nahoru. Schovala jsem truhličku pod rozbitý stůl a zachytila jsem se o trám na stropě, aby mě muž neviděl. Muž právě procházel pode mnou, když mu zazvonil mobil.

„Ano, jsem tady a nikdo tu nebyl,“ začal hovor. Následovala dlouhá odmlka, při které kýval hlavou, jako by jí měl na trampolínce.

„Osobně do Lecce někoho pošlu,“ řekl a zavěsil. Lecce, to mi něco říká. Na tváři se mi rozlil spokojený úsměv. Konečně jsem měla alespoň nějakou stopu. Ještě pět minut jsem se držela u stropu, než muž odešel, a pak jsem konečně mohla seskočit na zem. Ani nevíte, jak jsem za to byla vděčná. Vytáhla jsem truhličku a šla ven z domu. Musela jsem se co nejrychleji dostat na letiště. Chvíli jsem uvažovala, co dělat, a pak jsem vytočila číslo největší nouze. Číslo, které volám, jen když jsem doopravdy v koncích.

„Kancelář generála Reymonda. Jak vám mohu pomoci?“ ozval se hlas ze sluchátka.

„Řekněte generálovi, že mu volá Tea,“ řekla jsem sekretářce, co nejmilejším hlasem, ale moc se mi to nepovedlo. Chvíli bylo ticho.

„Teo,“ pozdravil hlasitě Reymond.

„Ahoj Reyi,“ oplatila jsem mu pozdrav.

„Teo, co pro tebe můžu udělat?“

„Potřebuju rychlý odvoz do Lecce,“ odpověděla jsem.

„A kde jsi teď?“ zeptal se Reymond.

„V Benátkách.“

„Za půl hodiny tě kluci vyzvednou u severní stěny,“ rozhodl Rey.

Ester

Itálie, Volterra

Seděla jsem v něčí pracovně. Všude bylo plno knih a obrazů. Už dlouho nikdo nepřicházel, tak jsem přešla k velkým rudým závěsům, které zakrývaly okno a rozhrnula je. Venku právě zapadalo slunce. Nádherný pohled. Celá krajina měla nádech oranžové a červené, takže se byť i sebemenší odstín jiné barvy zdál přebarvený.

Překrásný výhled," ozval se za mnou hlas. Otočila jsem se a spatřila Ara. Jeho tvář hyzdil ten odporný slizský úsměv.

Neřeknu vám, kde to je," pověděla jsem mu na rovinu.

Škoda," zamumlal. Odfrkla jsem si a v tu chvíli jsem se ocitla přimáčknutá ke stěně. Cítila jsem se jak párek v rohlíku. Z jedné strany dřevěná stěna a          z druhé slizský Aro. Skvělé vyhlídky.

Aro mi přejel hřbetem ruky po tváři.

Tak hebká," zašeptal a políbil mě na krk. Bylo mi hrozně. On byl tak odporný. Cítila jsem se jako ta nejšpinavější šlapka na světě.

Tak krásná," zašeptal znovu Aro a konečky prstů přejel po mé klíční kosti.  Nevím proč, ale nezmohla jsem se ani na křik, i když dost pochybuju, že by k něčemu byl, vždyť tohle je Aro. Pán všech upírů. Aro se mě chystal políbit, když se otevřely dveře. Věděla jsem, že tenhle hrad je divný, ale tohle...



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dear sister III. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!