Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dar 11. Kapitola

Sraz Ostrava!!! 07 - rodinka :)


Dar   11. KapitolaTák další kapitolka, kratší ale příště (co nejdříve) bude delší =) Přeju hezké počtení, a samozřejmě komentujte =)

Posadila jsem se, zavzpomínala rychle co všechno se stalo, chtěla jsem začít ale Edward na mě hnedka

„Je v pořádku? Kde je? Co se děje?“ Řekl ustaraně.

Všichni koukali udiveně na mě a já na něj.

„Hele ráda to řeknu, nezapomínej že tu jedinej čteš myšlenky jo? Sakra proč jsem mokrá?“ Řekla jsem a podívala se na sebe, né že sem byla mokrá ale taky špinavá. No možná sem prošla okolo nějaký tý pavučiny.

„Promiň síla zvyku“, řekl omluvně on.

„Neomlouvej se já sem na tebe tak vyjela já se mám co omlouvat. Sakra to nebyl sen že ?“ Řekla jsem já.

„Měla jsem vizi že tě někdo zastřelil kuší, tak jsme se tě snažili vzbudit.“ Řekla Alice celá vyděšená.

„Jo nebyl to sen, díky Alice,“ šáhla jsem do jedné kapsy a vytáhla knížku.

Potom jsem šáhla po druhé kapse, něco tam bylo. To znamenalo že jsem se s Ness opravdu potkala. Podívala jsem se na Bellinu ruku, měla ten náramek který prostě pasoval k tomu řetízku. Hodila jsem tu knížku za sebe a slyšela jak sebou třískla trochu o zem. Jelikož mě Bella stále držela a nechtěla pustit, tak mě nenapadlo,v tu chvíli, jak si jinak uvolnit ruku.

Všichni na mě vykuleně koukali. „No co ta knížka není tak zajmavá,“ řekla jsem a dodala, “ale tohle jo“, a vytáhla jsem svojí volnou rukou ten řetízek od Ness.

Chytla jsem ho tak že se spustil dolů, bylo na něj tak líp vidět. Bella mi stiskla ruku a pak jí pustila, natáhla se po řetízku. Pustila jsem jí ho do ruky.

„Ale to je... “ Řekla Bella a chtěla začít brečet. Sevřela ho v ruce.

„Ano,“ řekla jsem já.

Přiběhl Jake, celý zadýchaný, jak rychle vyběhl schody.

„Co se děje? Kde ses válela?“ Řekl Jake a zasmál se mi. Až to řeknu nebude tak veselý v podstatě.

„Vám zkazuje přesně toto cituju: Vyřiď rodičům že se mám docela fajn díky tomu že si mi vzala tu bolest kterou mi chtěli udělat za to ti děkuju, a taky jim řekni že je mám ráda a Jakovi řekni že ho Miluju, už sem totiž myslela že jsem vždycky byla tady a že se mi to hezké jenom zdálo.“ To že u toho brečela jsem vynechala, musim uznat že Jakovi říct jenom miluju mi dělalo potíž, nojo ale byl to vzkaz né moje přání.

Jacob ztuhnul a pochopil. Edward z toho byl zničený tak jako tak, ale pak jako by mu to došlo a usmál se. Kdyť ví že jeho dcera žije, to je dost dobrá zpráva. Vědět tak kde je.

„Ty to nevíš?“ Řekl Edward a upřeně se na mě podíval.

„Vím jen něco málo a pak, pak...“ Řekla jsem a něco mi svitlo hlavou, a potichu jsem to sdělila ostatním.

„Zbývá jenom měsíc.“

 

Po hodině vysvětlování všeho co ostatní nevěděli, se vše vrátilo skoro do normálu...

„Už to chápu,“ řekl Emmett.

Všichni se na něj, včetně mě, podívali.

„Armando Rosalinu rád má, ale blbec jí nezachránil kvůli Fernandovi, to je tak smutné.“ Řekl Emmett a dělal že brečí.

„Emmette,“ řekla naštvaně Rose.

„No co zlepšuju vám náladu když tu není Jazzí.“ Řekl Emmett na vysvětlenou. Mě dostalo to jak to prožíval.

Jacob seděl v křesle a spal. Emmett, a teď i Rosalie spolu koukali na tu telenovelu. Carlisle zkoumal tu knížku kterou jsem tak předtím pohodila. Alice seděla na schodech, soustředěná. Asi sledovala kdy příjde Jasper. No Jasper hned jak se dozvěděl že mě musejí připravit na to abych s nimi synchronizovaně zachránila Ness, div neskákal radostí. Nechápala jsem proč, Alice mi to vysvětlila jenom tak že on hrozně rád trénuje netrénované upíry, a že to má něco jako hobby, jako ona nakupování. Šel prý trochu upravit svůj plácek v lese.

Ozvalo se hlasité cvak. Všichni se za tím cvak podívali. Carlisle udiveně koukal na knížku kterou míval zavřenou v rukách. Teď ale knížka byla otevřená.

„Myslím že jak si s ní hodila tak to povolilo,“ řekl posunul knížku blíže k obličeji a dodal, “tenhle jazyk ale neznám.“

Zvuk melodie která se řinula z klavíru utichla, uviděla jsem šmouhu a pak Edward stál u Carlislea a držel knižku.

„Znám spoustu jazyků, i některé mrtvé ale tohle mi žádný nepřipomíná.“ Řekl a prolistoval jí. „Některé jsou prázdné.“ Dořekl.

„Na obalu je něco napsaného to vím ale teď nevím přesně co,“ řekla jsem a koukala na knížku.

Edward jí zavřel a otočil.

„Sam od kdy umíš latinsky?“ Řekl pobaveně Edward.

„Co to plácáš, je to normální angličtina, snad umim číst né?“ Řekla jsem já zvedla se a vytrhla mu knížku z ruky.

„No dyť to řikám je to ájina i když zastaralá.“ Řekla jsem já, Edward vypadal udiveně i pobaveně zároveň.

„A co je tam napsáno?“ Řekl Edward tlumící smích.

Naštvaně jsem spustila: „Tato kniha ať pomůže tomu co jest vyvolený je, a pomůže mu zabít zlo co mu vkročí do cesty.

“Ooo jak tajemné“, dodal Emmett, koukající na obrazovku a dodal, „Obojé.“

„Ano je to latinsky, a ano je to tak jak si řekla, je to opravdu divné,“ řekl Carlisle a potvrdil Edwardovu myšlenku že je to písmo latinské

Otočila jsem knížku na její přední stranu, chtěla jsem jí otevřít protože jsem už vážně chtěla vědět proč jen já vidím to písmo anglicky. Zrovna jsem otevírala knížku když se objevila záře která na pár minut oslepila všechny v místnosti.

Mezitím u Jaspera

Hned jak jsem věděl to co jsem vědět chtěl, vyrazil jsem na svůj trénovací plácek. Ještě než jsem vyrazil z domu stihnul jsem v garáži pobrat kukačky. A vyrazil jsem. Ani né za minutku jsem dorazil na svůj plácek. Takhle šťastnej že jsem opět ve svém živlu jsem nebyl od té doby co přišli Volturiovi.

Zamyslel jsem se nad krví až jsem z toho začal trochu slintat. Otevřel jsem pusu a šel dokolečka. V trávě se vypálila díky mému jedu tráva. Tak a kruh byl hotový. Teď du pověsit ty kukačky. Vyhlídnul jsem si smrk, a na jeho větvičku jsem je pověsil, tak aby na ně bylo vidět. Udělal jsem ještě pár úprav že jsem vytrhal nějaké to křoví co bránilo v tom aby se tu dala projít. Najednou jsem uviděl jak se ke mě blíží záře a na chvíli mě oslepila.

 

Kapitolka je opravdu krátká takže slibuju že pokračování co nejdříve!

(( Předchozí Kapitola X Další Kapitola ))

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dar 11. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!