Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dance is my life! 2 - 2. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dance is my life! 2 - 2. kapitolaDalší kapitolka. Doufám, že se vám bude líbit.=)

11.03.2010 (12:00) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2165×

Jedu do Denali. Tohle mě napadlo jako první. Možná se tam ukázala, možná ne, ale musím to zkusit, všude. Řítil jsem se neuvěřitelnou rychlostí po silnici, ale kontrolka signalizující, že mám málo benzínu, mě přinutila zastavit u nejbližší benzínové pumpy a natankovat. Zajel jsem do vedlejšího pruhu a dal blinkr.

Zabočil jsem a zastavil jsem přímo před tankovací nádrží. Byla noc a tak parkoviště byla plná kamionů a v nich spali jejich řidiči. Všude bylo ticho a ani živáčka kolem mě. Jen jeden blízský tlukot srdce narušoval toto ticho.

Prodavačka za kasou měla opřené lokty o stůl před sebou a něco si četla. Měla krátké džínové roztrhané kratasy a pod tím černé legíny. Černé volné pánské tričko sahalo skoro do půlky stehen a její čokoládové vlasy splývaly po jejích ramenou. Měla klidný tep. Okamžitě se přede mnou objevila její tvář.

Tvář té, která mi tolik ublížila svým odchodem, tvář té na kterou nemohu zapomenout, tvář té, kterou miluji. Najednou mladá prodavačka zvedla hlavu a mé naděje se rozplynuly jako ve větru. Pradavačka byla úplně jiná než má Bellinka. Má láska, můj život, moje existence. Pořád sem seděl v autě a tak jsem vystoupil, vzal hadici a strčil jí do nádrže.

Štiplavý zápach nafty se mi dral do nosu, ale já zadržel dech. Nesnáším tenhle zápach. rozleje se vám do plic a je jako žíravina. Fuj. Měl jsem natankováno na plno a tak jsem hadici dal zpátky a vydal jsem se pomalým krokem zaplatit. Prodavačka si mě nevšímala až když jsem došel přímo před kasu upřela na mě své čokoládové oči a její tep se neuvěřitelně zrychlil. Najednou jako by její srdce přede mnou chtělo utéct, ale nemělo ani nejmenší šanci. Kdybych chtěl mohl jsem si ho vzít. Ale nechtěl jsem. Koktavě mi řekla cenu a já jí podal peníze.

„Prosím," řekl jsem pevně a tvrdě a podal jsem jí bankovky. Vypadala že není moc bohatá a ty její vlasy se tak podobaly těm jejím. Musel jsem jí dát aspon o dvacet dolarů více. Vzala roztřesenou rukou peníze do ruky a jen za sebe se strachem v očích vykoktala.

„Dí- Dí- Díky." Musel jsem se usmát. Obvyklá reakce na můj vzhled. Jak je to otravné. Ted jsem si až uvědomil, že jsem neposlouchal její myšlenky. Zaposlouchal jsem se do nic a otočil jsem se k odchodu.

Slyšel jsem je: „Ne to není možný. to nemůže být on! Ne. ne, ne!" zastavil jsem se. Nevěděl jsem, jak to mám chápat, ale rozhodl jsem se nechat to plavat. Přidal jsem ještě víc do kroku a už jsem seděl v autě. Nastartoval jsem a rozjel jsem se vstříc cestě. Najít svou lásku, svůj život, svou vůli žít. Bellu.

Prodavačka

Četla jsem si mou oblíbenou knížku, protože jsem neměla co dělat. Všude bylo ticho a nikde ani živáčka. Najednou však k pumpě přijelo nějaké auto, nehodlala jsem si ho všímat dokud zákazník nepřijde, ale nedalo mi to.

Musela jsem zvednout hlavu. Ten muž stál zády ke mně, ale všimla jsem si značky auta. Volvo. Stříbrné Volvo.

„To nemůže být možný, musí to být jen náhoda. Kolik stříbrných Volv jezdí po světě. Stovky," řekla jsem si a zase jsem se ponořila do četby. Vůbec nic jsem nevnímala, ale do mého zorného pole se něco dostalo. Zvedla jsem se a pohlédla jsem tomu muži přímo do očí. „Ne! Ne! Ne!" to bylo jediné na co jsem ted dokázala myslet. To nemůže být on.

Ale souhlasí to. Brozové vlasy, zlaté oči, sněhově bílá pokožka, nepřístupný výraz a celková krása. Je to on. Jediné na co jsem však mohla myslet bylo, že to není možné. Podal mi peníze a svým božským a nepřístupným hlasem řekl:

„Prosím." Nevěděla jsem co říct. Ale co jiného se dá říct v této situaci?

„Dí- Dí- Díky," vykoktala jsem ze sebe a začala jsem se stydět za svůj koktavý hlas. Otočil se k odchodu a po pár krocích se zastavil. Nevěděla jsem co se stalo, ale nehodlala jsem nic udělat. Najedou vyšel rychleji a nasedl do auta. Skočila jsem k telefonu a vytočila její čístlo. Už startoval.

„Bell, byl tady," řekla jsem přiškrceným hlasem a ze sluchátka se ozvalo bolestné vydechnutí.

Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dance is my life! 2 - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře