Další kapitolka. Doufám, že se bude líbit, teď jsou takové oddychové, ale zanedlouho to bude trochu akčnější=)
19.02.2010 (19:30) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2415×
Vstoupila jsem do obrovské místnosti, kde bylo mnoho světla. Byla to předsíň, ale moc velká předsíň. Edward mi sundal mikinu, jako pravý gentelman a já mu to oplatila jen usměvem. Vzal mě opět za ruku a vedl mě někam hlouběji do domu.
Ocitli jsme se v nějaké ještě větší místnoti, než ta předešlá, a vypadalo to jako obývák. Na stěně byla připevněná plazmová televize a naproti ní byly do čtverce rozmístěné gauče. sedělo tu šest krásných osob a nevím proč, ale vypadali jako andělé, ale tomu mému se nemohli vyrovnat.
Sedla jsem si a Edward si po chvilce přisedl vedle mě. Carlisle si sedl na kraj pohovky a lokty si opřel a kolena. Upřeně se mi díval do očí.
„Bello, já vím, že ti to přijde trošku divné, že nás vlastně ani neznáš a my se o tebe tak staráme. No vlastně my, spíše Edward," řekl a usmál se na Edwarda "ale my pro tebe uděláme všechno, co jen bude v našim silách. Jsi dospělá a už si můžeš dělat co chceš, ale nejlepší možností by bylo zůstat u nás. Nic ti tu nebude chybět a kdyby ses náhodou cítila, jako že nás využíváš, tak můžeš pracovat tady u Esme," řekl a usmál se na mateřsky vypadající ženu vedle sebe "dělá desing domů. Plat nebudeš mít nízký." řekl a já jen přikývla. Měla jsem, ale pár otázek.
„Víš Carlisle, jak jsi řekl, vůbec vás neznám a tak tu s vámi nemůžu zůstat. Chtěla jsem se jen zeptat, jestli mi rodiče nezanechali nějaké peníze," zeptala jsem se a cítila jsem, jak se Edwardovo tělo vedle mě napjalo.
„Bello, je to jen tvé rozhodnutí, ale bylo by nejlepší možností zůstat chvilku u nás. Tvůj zdravotní stav není ještě zrovna nejlepší, ale tady bych tě mohl kontrolovat, a kdybys dneska zůstala, už bys nemusela do nemocnice. Samozřejmě, že jsi zdědila nějaké peníze, ale to nejhlavnější, zdědila jsi dům po Charliem. Tady ve Forks." řekl a já se usmála.
Musela jsem něco říct a tak jsem se zhluboka nadechla, abych se alespon trošku uklidnila. „Jestli bych mohla, zůstala bych pár dní," řekla jsem a všem se objevil na tvářích usměv. Edward si vedle mě hlasitě oddechl. Podívala jsem se na něj s usměvem a on mi ho oplatil milionkrát lépe. Jakto, že je tak dokonalý, krásný...
Zamyslela jsem se nad tím a nemohla jsem z něj spustit oči. Probudil mě až hlasitý smích. Rychle jsem sebou škubla a otočila jsem se po směru hlasu. Byl to nějaký muž, který byl strašně veliký a momentálně se smál na celé kolo. Krásná blondatá bohyně do něj strkla loktem a on okamžitě přestal, pořád mu ale cukali koutky.
„Bello, Edward ti ukáže pokoj a už je dost pozdě, měla by si jít spát." řekl a já se koukla ven z okna. Tak byla jen černočerná tma a já neviděla nic. Pomalu jsem se postavila a stejně tak jsem vyšla schody. Bylo to lepší než když jsme přicházeli.
Vyšli jsme do prvního patra a došli jsme až na konec chodby.Edward se postavil před bílé dveře a tajuplně se na mě usmál. Nevěděla jsem co čekat, ale věděla jsem, že nic hrozného od něj čekat nemusím. Otevřel opatrně a napínavě dveře a vkročil dovnitř. Vstoupila jsem za ní a v jediném tom malém okamžiku jsem ztuhla...
Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Dance is my life! 18. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!