Další dílek. Jak jsem řekla, nějak mě popadlo psaní...=)
15.02.2010 (10:00) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2403×
To, co po chvíli udělal, bych nikdy nečekala a dokonale mě to překvapilo. Přistoupil ke mně a objal mě tak pevně, až jsem nemohla dýchat, ale vůbec mi to nevadilo. Rychle jsem se vzpamatovala. Oplatila jsem mu jeho těsné objetí a stěží jsem vdechla jeho nasládlou vůni. Naplnila mé plíce a mně se na moment zamotala tou nádherou hlava. Podlomily se mi nohy, ale on mě držel.
Pevně stiskl mou ruku a já udělala to samé. Jeho ruka byla stejně ledová, jak vypadala. Přišlo mi to divné, ale nechtěla jsem to ted řešit.
„Měla by ses vrátit do postele," řekl a já jen přikývla. „Těšilo mě, Carlisle. Nashledanou," řekla jsem a otočila jsem se k odchodu.
Carlisle se jen usmál a vydal se opačným směrem. Vyšla jsem zpátky k pokoji, ale až teď jsem si uvědomila, že nevím, kde mám pokoj. Otočila jsem za andělem, který měl stát na stejném místě, kde jsme stáli předtím, ale když jsem se otočila, narazila jsem do něčeho neuvěřitelně tvrdého. Byl to anděl.
Ani jsem se nenadála a už jsem necítila pevnou zem pod nohama. Držel mě pevně, ale jemně v náručí a krásně a spokojeně se usmíval. Mně to taky nebylo nepříjemné, ale přece mě takhle nemůže nosit, jsem těžká.
On snad čte myšlenky. Rozhodla jsem se hrát naštvanou a tak jsem si provokativně založila ruce na prsou. Pobaveně mě sledoval a na rtech mu hrál celou cestu pobavený úsměv. Donesl mě až do mého pokoje, kde mě opatrně položil na postel a přikryl mě. Ani jediné slůvko jsme celou cestu nepromluvili a on to ticho prolomil.
„Bell, nemůžeš být kvůli tomu na mě naštvaná. Byla jsi celou dobu bosá a mohla jsi nastydnout. Jsi unavená a pro mě to je potěšením tě nést," řekl svým dechberoucím hlasem a já se na něj poprvé za celou dobu podívala. Přišla jsem si jako malé dítě.
„Chceš to říct? To, jak jsme se poznali?" řekl a já jen horlivě přikývla. Začal vyprávět.
„Před dvěmi lety jsi se přistěhovala do Forks ke svému otci Charliemu. Začala jsi chodit na střední, kam jsem chodil i já. Já a moje rodina a ještě pár kámošů jsme měli na škole crew v hip hopu. Ty jsi byla v Londýně jedna z nejlepších tanečnic a chtěla jsi také svou crew ve Forks. Eric, kámoš, kterého sis tam našla, měl svoji crew a ty jsi měla dělat zkoušku, jestli tě tam vezmou. Všem jsi ukázala na školním parkovišti, jak jsi dobrá. Viděl jsem tě a nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Možná jsi byla i lepší než my. Začala jsi jakoby vlastnit tu jejich crew a požádala jsi ředitele, aby ti dal prostory na zkoušení, aby ses mohla zůčatnit každoroční soutěže. Vyjela jsi z parkoviště a naschvál jsi zajela do kaluže vedle mě a mě celého ohodila vodou. Měl jsem neuvěřitelné nervy. To nebylo ale všechno. Mike Newton měl narozeninovou párty a ty jsi tam samozřejmě nesměla chybět. Svedli jsme battle a ani jeden jsme nevyhráli. Remíza. Jela jsi pak domů a lezla jsi na strom, který byl pod tvým stromem, aby jsi mohla domů, protože jsi neměla klíče. Uklouzla jsi a padala jsi. Měla jsi na několikrát zlomenou nohu a otřes mozku. Proto jsi ztratila pamět. Abych pravdu řekl, tak jsme se navzájem nenáviděli," řekl a uchechtl se.
Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Dance is my life! 15. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!