Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dance is my life! 10. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dance is my life! 10. kapitolaDalší kapitolka. Je trochu narychlo, ale ujde to. Doufám, zase, že se vám bude líbit a nezapoměnte nechat komentík, díky. =)

30.01.2010 (18:45) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3098×

 

Hudba skončila a já byla udýchaná jak po maratonu, ale on nic. Ani náznak unavenosti, ani kapička potu, ani sebemenší vysílení. Přišlo mi to dost divný. Vydala jsem se k baru se trochu napít. Svlékla jsem si mikinu a přehodila jí přes židli.

Simon na mě koukala s obdivem, ale já se styděla. Jak mě takovej magor debilní může skoro porazit? Asi málo trénuju, ale snad se to změní, když nám dají tu tělocvičnu. Napila jsem se koly, ale jen trochu, aby mi nebylo potom špatně.

Ten debil si sedl vedle mě a objednal si pivo. Trochu se napil, ale očividně mu to moc nechutnalo, protože ho hned odložil. Koukal do zdi a mě se utvrdilo, že je to magor. A není? Sedět na párty, zhnuseně pít pivo a koukat do zdi? Prostě magor, jiné označení pro něj nemám a nic jiného by se na něj nehodilo. Naštvaně a s nenávistí se na mě podíval a já mu to s úsměvem oplatila. „Nečum," řekla jsem s úsměvem a on na mě vyvaleně koukal.

„Jdeš? Nebudu tady sedět vedle magora," zeptala jsem se Simon a ta na mě koukala s vyvalenou pusou.

„Jo jasně," vysoukala ze sebe a zvedla se. Vzala jsem si mikinu a co nejrychleji dopila svojí kolu. Čuměl na mě jak vůl na nový vrata. Neodpustila jsem si, jak jinak, menší poznámku. „At ti do ní něco nevlítne," řekla jsem opět s úsměvem, abych ho ještě víc naštvala. Sklapla s cvaknutím jeho zubů pusu a jeho nenávistný pohled se ještě prohloubil.

Usmála jsem se na něj co nejsladčeji a když už jsem stála před celou místnost od něj a on mě celou dobu pozoroval, udělala jsem ten jeho vyjevenej výraz z otevřenou tlamou a zašilhala. Simon sena mě otočila a vybuchla smíchy. Musela jsem se začít smát s ní a tak jsme odešly do vedlejší místnosti s velkým úsměvem na rtech.

Náš smích nešel přehlídnout, takže se na nás všechny líbající páry otočily a házely naštvané pohledy. No nikdo jiný než páry tu nebyly, takže jsme přešly co nejrychleji do dalšího pokoje, kde seděl Eric, Mike, Jo, Dimi, Jessica, a nějaká ta malá Cullenová, se kterou jsem se bavila na té zkoušce. Všichni se na mě otočili a pozdravili, jen ta malá se usmála. Usměv jsem jí oplatila.

„Pojďte k nám holky," řekl Eric a poplácal na malé místo vedle sebe.

Vedle té malé, byla ještě skoro celá pohovka volná, takže jsem si sedla k ní. Eric se na mě ublíženě podíval a já se na něj jen mile usmála. Nějak se to neřešilo. Všichni pili, jen já a ta malá ne. Asi jí to nechutnalo, protože vždycky si jen cucla a ten její zhnusený výraz, který se snažila zakrýt, jsem nepřehlídla. Zvedla jsem se, že už půjdu, ale všichni mě přemlouvali.

Jo s Dimim byli totálně na sračky, takže mi je Mike s Ericem pomohli nanést do auta a pak mi vysvětlili, kde bydlí. Musela jsem je rozvést, protože jsem jediná nepilla a ani mi to nevadilo. Rozjela jsem se, ale párty byla ještě pořád v plném proudu. Chvilku jsem hledala, kde bydlí Jo, ale pak jsem to našla. Byl to malý domeček, který byl v obytné oblasti rodinných domků. Musela jsem se zasmát. Takovej gangster a bydlí s rodiče ve vymazleným domečku. Zastavila jsem přímo před brankou a z domu už vybíhala nějaká žena, asi kolem čtyřicítky. Otevřela dveře od auta a ruce si zacpala pusou.

„Co jsi mu to udělala?" zeptala se mě uraženě a já na ní vykulila oči. Chtěla jsem si zachovat klidnou hlavu, a tak jsem se zhluboka nadechla a začala v klidu mluvit.

„To né já, matinko. To váš syneček se takhle vožral, takže kdybyste byla tak laskavá a vzala si ho, mám zodpovědnost i za jiný..." řekla jsem a ukázala na Joa.

„Co si to dovoluješ ty malá..." Musela jsem jí zadržet, protože tohle určitě nechtěla říct.



„Klid matinko. Buďte ráda, že jsem zodpovědný člověk a aspoň jsem ho dovezla," řekla jsem a pokračovala.

„Kdybych tam nebyla byl by zítra jako pařez a ani doma byste ho neviděla. Takže nashle a příště trochu vděčnosti," řekla jsem nasedla do auta a mohla jsem vyjet. Ve zpětném zrcátku tam pořád stála s hubou dokořán a Dimi se jí opíral o rameno.

Musela jsem se usmát. Aspoň bude příště vděčná, doufám. Jouv barák jsem nemusela hledat dlouho. Byla to ten největší z téhle části města. Zastavila jsem se kousek od něj a vystoupila. Pomohla jsem vystoupit i Joovi a mohli jsme jít. Zvonila jsem tam asi pět minut, když se Jo probudil a z kapsy vytáhl klíče.

„Nikdo není doma," řekl a já myslela, že se mi pozvrací na rameno, ale nic se nedělo. Odemkla jsem branku a vyšli jsme po pěšince k domu. Byla to ohromná vila, skoro celá prosklená, ale nebyla zas tak honosní, abych se nad ní dlouho zastavovala. Došli jsme k domovním dveřím a já strčila klíč do zámku. Jedním lehkým pohybem jsem odemkla a dveře se otevřely. Všude byla tma, takže jsem šmátrala po vypínači a našla jsem ho.

Rozsvítilo se a mě se naskytl krásný pohled. Všechno uvnitř bylo luxusně a vybraně zařízeno a nejnovější elektronika nesměla chybět.

„Doprava," hlesl Jo a já se vydala, s ním na rameni, doprava. „Nahoru." Byl další pokyn, ale nebylo to splnitelné.

Snažila jsem se s ním vylézt nahoru, ale moc mi to nešlo. Dostala jsem nervy a tak jsem pořádně zabrala a vyšli jsme to. Uf.

„Doleva." Byl další rozkaz a já jsem se tudy vydala. Bylo tu asi šest dveří, ale který jsou od jeho pokoje?

„Třetí napravo," řekl a já ho tam dotáhla. Otevřela jsem dveře a chtěla jsem je zase zavřít, protože takový puch... No jako na skládce. Všude se válely ponožky, špinavá trička, mikiny. NO prostě všechno, co měl poslední rok na sebe.

Fuj, prase. Položila jsem ho na postel, ale boty jsem se mu neodvážila sundat, protože to by bylo jako atomovka. Klíče jsem mu položila na noční stolek vedle jeho hlavy a vydala se dolů. Co nejtišeji jsem vyšla z domu, až jsem seděla ve svém autíčku a startovala. Byla jsem ráda, že tenhle den končí, protože to nebyla žádná procházka růžovou zahradou.

Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dance is my life! 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře