Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Damon, Stefan a Edward Salvatorovi - 11. kapitola

22.03.2011 (09:15) • Kejty • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1620×

Na jídlo jsem úplně zapomněla, a když se mi ozvalo dost hlasité zakručení v břiše, přikývla jsem a řekla po pravdě: „Mám."

„Co si dáš?" zeptala se mě a odběhla do kuchyně.

„To je jedno!" zavolala jsem ze zvyku, ale bylo mi jasné, že by slyšela i zašeptání.

11. kapitola

Po výborném jídle, které mi uvařila Esmé, jsem se odebrala do ložnice Alice a Jaspera společně s Rosalií, kde jsme si vykládaly, lakovaly si nehty, a co bylo nejotravější, že na mě Alice navlíkala kusy moderního oblečení a fotila mě - velice důkladně, z každé strany.
Zřejmě zapomněla, že jsem jenom člověk, a tak jsem se do postele dostala až o půl jedné. Pokoj byl hezký, pěkně připravený i pro člověka a nejlepší byla obrovská postel, která dominovala pokoji. Byla pohodlná a tak jsem doufala, že se pořádně prospím, ale to jsem se mýlila...

„Bello," šeptal Edward, „já nemůžu. Nevím, zda se dokáži ovládnout. Jsme spolu jen krátce. Bello, Bellinko..."

„Edwarde," povzdechla jsem si. Vůbec nevěděl, jak moc jsem ho chtěla. Žili jsme ve dvacátém prvním století, a tak se dalo čekat, že i přes můj stud budu chtít Edwarda. Ale on je ze staré školy a odmítá to pochopit.

„Edwarde," pokračovala jsem po delším přemýšlení, „vím, že mi neublížíš. Tvé sebeovládání je výtečné a já tě chci." Šeptala jsem a hladila ho přitom na nahé hrudi. Jeho dech se čím dál tím více zrychloval a já věděla, že pokud "to" doopravdy chci, musím něco udělat.
Sedla jsem si na něj obkročmo a začala ho líbat na krku. Do kůže jsem mu šeptala slovíčka lásky a pak mu slíbala každičkou část jeho těla (do pasu). Jeho dech se čím dál tím více zrychloval, a když si přitáhl mé rty na ty své, věděla jsem, že mám vyhráno. Konečně spolu budeme tak, jak bychom měli být. Jako každý normální pár.

Otevřela jsem oči a rozhlížela se, kde to jsem. Aha, u Cullenových. Ach, ten sen... Škoda, že jsem se probudila. Kolik je vlastně hodin?
Koukla jsem na mobil, který jsem si položila vedle postele na noční stolek. Teprve před hodinou jsem si šla lehnout, ale já se přesto cítila vyspaná. Ale bylo teprve půl druhé. Musím zkusit ještě usnout.

O patnáct minut později jsem uslyšela kroky, které se blížily k pokoji, kde jsem spala. A když někdo chytl za kliku, zatajil se mi dech. Kdo to asi takhle pozdě za mnou jde? A proč? Ne! Že to není Jasper! Modlila jsem se.
Otevřely se dveře a já spatřila osobu, která za mnou přišla na noční návštěvu. A když jsem onu osobu uviděla, srdce mi několikrát poskočilo radostí a touhou. Pak jsem si ale vzpomněla, že přesně na tuto osobu jsem velice naštvaná, takže jsem hodila masku pokerového hráče a otočila se na druhý bok.

„Bells," šeptal andělským hlasem. Dělala jsem, že spím, i když jsem věděla, že pozná, že nespím.

„Bellinko," zašeptal mi těsně u ucha. Projelo mnou mrazivé chvění a já si díky tomu, jak mě oslovil, vzpomněla na sen. Na krásný sen, který by se mohl stát skutečností...?

„Odpusť mi, Bello," šeptal do ucha a já si mezitím promýšlela plán, jak ho svést.

„Nevěděl jsem o příměří, které s nimi Carlisle domluvil. Když jsem pochopil, kým Jacob je, a pak uslyšel další vlky, viděsil jsem se a musel jsem zajistit sobě i mým bratrům bezpečí. Promiň," šeptal velice potichu.

„Odpouštím ti," zašeptala jsem odhodlaně, protože právě teď mě napadl plán. Edward mi chce neustále něco dávat, tak si o to prostě řeknu.

„Pod jednou podmínkou," pokračovala jsem, „dáš mi za mé odpuštění něco?"

Zasmál se a mnou projelo další chvění. Tentokrát už ale nebylo mrazivé, protože jsem byla pořádně rozpálená.

„Dám ti cokoliv," zašeptal a hledal mé rty. Rychle jsem uhnula hlavou, abych si o to mohla říct.

„Dej mi sebe, Edwarde," špitla jsem a zatajila dech. Čekala jsem na jeho rychlé odmítnutí, ale on jen řekl vyjeveně: „To je tvá podmínka? Nechceš letadlo, ale sex?" Nechápu, proč tam pletl letadlo. Asi chtěl utéct od tématu, ale to mu nedovolím. Takže jsem mlčela a čekala, co se bude dít dál.

„O tom už jsme mluvili, Bello," povzdechl si.

Zamračila jsem se do tmy. „V dnešním světě k pořádnýmu vztahu sex patří. Tak to je a bude."

„Ty se zlobíš?" ptal se trochu vyděšeně. Mám hrát na nazlobenou? Pomůže to?

Mlčela jsem. Edward si znovu povzdechl a začal mě líbat na krku. Zalapala jsem po dechu. „Takže přijímáš?"

„Ne, Bello," zavrtěl hlavou do tmy.

„Ale-" začala jsem, ale Edward mě rychle přerušil jedním vášnivým polibkem, do kterého dal všechnu něhu a lásku, kterou ke mně choval.

„Bello, proč se hnát do nebezpečí? Můžeme dělat i něco jiného, než se milovat."

„Co?" vydechla jsem vzrušeně, když se jeho rty přesunuly zpátky na můj krk a jeho ledová ruka zajela pod mé tričko na spaní, které mi nachystala Alice.

„Hm," zamumlal mi do kůže a roztrhl mi tričko. Naprosto jsem to nečekala a zalapala po dechu. Jeho rty se rychle přesunuly na ty mé. Zrychleně jsem oddechovala, když začal svojí rukou putovat po mé hrudi.

„E-edwarde," vydechla jsem a zasténala. Dráždil mě a na to, že byl ze staré školy, mu to šlo až moc dobře.

Vadilo mi, že on neprožívá to, co já, tak jsem se přesunula nahoru a rychle a nešikovně mu svlékla tričko. Slíbala jsem mu každičkou část jeho hrudi a poslouchala jeho tiché steny. Rozhodla jsem se zariskovat a nečekaně mu položila ruku do rozkroku. Zasténal mnohem víc, ale pak ihned ztuhl. Chytl moji ruku a položil si ji na tvář. Už jsem čekala na jeho kázání, ale on se pousmál a oznámil: „To by pro dnešek stačilo."

Zklamaně jsem sklopila oči a rychle se zakryla peřinou.

„Ty se zlobíš?" ptal se mě zase a někam odběhl. Než jsem otevřela pusu, abych mu odpověděla, byl zpátky a podával mi čisté a neroztrhané tričko.

„Hm," zamumlala jsem a pod peřinou si navlékla tričko na sebe. Ještě jednou mě políbil a pak zašeptal melodickým hlasem: „Měla bys spát." Nechtělo se mi, ale když mi začal broukat neznámou skladbu, trvalo jen malou chviličku, než jsem se zase propadla do říše snů.

Buch, buch. Buch, buch.
Uslyšela jsem naposled své zpomalené srdce. A pak... Mé tělo bylo jako v ohni. Jako by mě někdo zevnitř upaloval. Byl to strašně bolestivý pocit a já si přála jediné. Zemřít.

„Bello?" uslyšela jsem z veliké dálky známý hlas. Patřil Damonovi. Tenhle hlas jsem ale nechtěla slyšet. Moc jsem chtěla slyšet Edwardův, on tu ale nebyl. Odešel a už se nikdy nevrátí.

„Zabij mě, Damone!" zakřičela jsem a snažila sebou škubat, abych si nějakým způsobem ublížila a rychle zemřela. On mi to ale nedovolil a chytl mě. I přes ten spalující oheň jsem cítila chladnost jeho kůže a na malou chvilinku, opravdu malou chvilinku, mi  to ulevilo od bolesti. Když se ale oheň rozšířil do mého srdce, zaječela jsem a začala sebou prudce zmítat.

„Stefane!" usylšela jsem Damonův zoufalý hlas. „Dej Renesmé Rosalii a pojď ihned sem!"

„Zabij mě, prosím!" plakala jsem a pořád sebou zmítala. Nemohla jsem si pomoci. Chtěla jsem se toho utrpení zbavit.

„Bello, mysli na Renesmé! Na Edwarda!" křičel zoufalým hlasem Stefan. Oba mě měli tak rádi a já jim tak ublížila. Můj manžel mě opustil a zbylo mi po něm jen jeho dítě. Dítě, pro které mě opustil.

Další kapitola

Autor: Kejty (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Damon, Stefan a Edward Salvatorovi - 11. kapitola: