Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Další lekce života

20.11.2009 (13:10) • AliceBrandon • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 11708×

Další lekce života aneb Jak Bella s Edwardem zkoušeli sádlo a máslo

Bella zapálila poslední svíčku. Pak se spokojeně rozhlédla kolem. Všude po pokoji byly rozestavěné hořící voskovice. Prostě romantika jak hrom.

„Do hajzlu,“ zasykla, když jí zapomenutá sirka popálila prsty. Zběsile mávala rukou, aby ji zhasla, nakonec ji upustila na zem a umlátila polštářem. Chvíli se rozladěně dívala na vypálené místo na koberci. Nakonec vzala květináč s palmou a postavila ho na něj.

Charlie před chvílí konečně vypad. Bude přes noc v LaPush. Říkal sice, že bude u Sue, ale Bella ho podezřívala, že bude spát u Billyho.  A ten má, pokud věděla, postel jenom jednu. Dneska totiž Jacob škemral, aby mohl spát u ní. Než ho stihla poslat do háje, přiřítil se Edward a rozflákal mu ciferník. Když mu v nemocnici oznámili, že si ho tam nechají, Jake se telil. Říkal něco o tom, že je rád, že nebude muset ty dva v noci poslouchat. Takže když se s Charliem loučila, popřála mu hodně štěstí a do jeho kapsy nenápadně vsunula lubrikant.

Ale Bella teď nemyslela ani na Charlieho, ani na Billyho, ani na Jakea. Dnešní večer totiž patřil jen jí. Jen jí a Edwardovi.

Nervózně koukla na hodinky. Za chvíli by tu měl být. Rozhlédla se po pokoji, snad na nic nezapomněla. Převlíkla postel a navoněla polštáře. Zapálila svíčky, pustila romantickou hudbu a nachystala občerstvení pro sebe i Edwarda. Chvíli zamyšleně sledovala toho roztomilého králíčka v kleci. Snad mu bude chutnat.

Tak a teď ještě to prádélko od Alice...

Rozbalila stuhou ovázaný balíček a překvapeně se usmála. Alice je machr. Prádélko se skládalo ze tří částí. Jednoho koženého opasku, jednoho koženého obojku a jezdeckého bičíku. Už chápala, proč ji Alice minulý týden donutila ke koupi těch lesklých kozaček na jehlovém podpatku. Ukazováčkem pohladila bičík. Také jí došlo, proč má Jasper po těle tolik jizev. Prý novorození, pche. Rychle ze sebe shodila župan, opásala se páskem, na krku zapla obojek, ze skříně vylovila ty kozačky nad kolena a vklouzla do nich. Edwardovi určitě spadne čelist.

Pak už jen přecházela po pokoji a nervózně se do stehna pošvihávala jezdeckým bičíkem. Po patnácté zkontrolovala hodinky. Kde sakra vězí?

Konečně se u okna ozval šramot a za chvíli se objevil Edward. Sotva pohlédl na Bellu, poklesla mu čelist někam do výšky pasu a knoflík od jeho kalhot s pinknutím sestřelil skleničku. Bella na ni jen znechuceně mrkla. No, co, Edward holt teď bude muset pít přímo z králíka.

„Kde ses flákal?“ přivítala ho příkrými slovy. „Za to tě budu muset potrestat,“ řekla a výhružně si poklepávala bičíkem o ruku.

Edward jen ztěžka polknul. Jeho macík už rozepínal zip u kalhot, aby se taky kouknul, na co ten Edward vlastně zírá. Když se konečně vymanil z denimu, vystrčil hlavu a nemrkacím okem zazíral na to představení před sebou, začal slintat stejně jako jeho majitel.

„No nečumte na mě. V kolik jsem říkala, že máte přijít?“ Bella se významně podívala na hodinky.

„V osm,“ řekl Edward nechápavě.

Bella ho švihla přes bok, až nebezpečně blízko otevřenému zipu. Ozval se vzrušený nádech.

„V osm, má paní,“ opravila ho.

„V osm, má paní,“ zopakoval Edward poslušně.

„A kolik je?“ otázala se ho břitce.

Edward se podíval na své hodinky. „Za čtyři minuty osm.“

Bella v duchu zaklela, zapomněla, že má hodinky nařízené o pět minut dřív. Tohle jí nevyšlo. Ale nevadí, něco už se najde.

„Takže jsi co? Přišel dřív. Zasloužíš výprask, ty neřáde. Šaty dolů,“

Edward opět ztěžka polknul. Zrychleně dýchal. Bella byla prostě úžasná v těch lesklých kozačkách a koženém opasku. Rychle začal shazovat své oblečení. Netrvalo to ani vteřinu a stál před ní nahý jako prst. Jeho parťák taky, akorát označení prst, by se ho asi poněkud dotklo. Roztrhané oblečení se válelo vedle Edwarda na hromádce.

Bella jen povytáhla obočí. Byla zvědavá, v čem půjde zítra domů. Ona mu už nic půjčovat nebude. Ten růžový svetr z minula jí ještě nevrátil.

„Opři se rukama o postel. No co čumíš? Mám ti jich napařit dvojnásobek?“

Edward si říkal, že by to možná nebyl špatný nápad, ale rozhodl se Bellu raději už moc nedráždit, aby si to nakonec ještě nerozmyslela. Plácnul rukama na postel, kolena se mu mírně klepala.

Ozvalo se zasvištění, ale Edward nic necítil. Znovu zasvištění, ale prostě nic. Zvědavě se otočil. Bella vypadala mírně frustrovaně a do dalšího švihnutí vložila veškerou svou sílu. Zasvištění nyní následoval praskavý zvuk. Bella s vytřeštěnýma očima zírala na zlomený bičík ve své ruce.

Měla to tušit. Příště si na Edwarda přichystá dobytčák. Anebo ocelovou trubku. Vrtalo jí hlavou, jak to ta Alice s Jasperem vlastně dělá. Pak jí ale došlo, že Alice ho asi švihá přes něco jiného. No co, už se stalo. Bella pokrčila rameny a odhodila zbytky bičíku přes rameno.

„Nevadí, tak se na to rovnou vrhneme,“ řekla a plácla sebou na postel. Edward na nic nečekal a plácnul sebou na Bellu. Namířil svého macíka a jemně vyrazil vpřed.

Když Edward narazil na překážku, na chvíli se zarazil, ale pak přitlačil a snažil se procpat dovnitř.

„Ježiš, to bolí. Chceš mě roztrhnout? Tam to nepatří, ty hovado. To je můj pupík.“ Edward se trošku odtáhl a snažil se napravit svůj omyl. Tak teď snad...

Najednou se Bella zarazila a začichala. „Co je to tu za smrad?“

Edward se zatvářil nevinně. „Já to nebyl.“

Plácla ho rukou do ramene. „Ne, to nemyslím, ty pako.“ Pak se podívala k oknu a její oči se rozšířily hrůzou. „Ježišikriste, my hoříme.“

„Jo, já hořím tak, že je ze mě pochodeň.“ Edward se znovu přisál Belle na krk. Ale Bella se v jeho náruči cukala podobně jako jeho kapřík tam dole.

„Ale ne, ty idiote, hoří mi záclony,“ zakřičela na něj a snažila se vyvlíknout z pod jeho těla. Edward zmateně zvedl hlavu. A opravdu. Záclony byly v jednom ohni. Bella se konečně vyhrabala z postele a začala jančit a lítat po pokoji.

„Co budeme dělat? Co budeme dělat? Cobudemedělat?“ pořvávala a foukáním se snažila uhasit plamínky. Rozrůstaly se čím dál rychleji, už začínaly hořet i závěsy. Nakonec přiběhla ke stolu, čapla skleničku brandy, co měla připravenou k té výborné večeři, a vychlejstla ji na hořící záclony. Zahučelo to a plameny vyšlehly vysoko nahoru. Už začaly olizovat dřevěnou garnýž i rám okna. „Ááá,“ vypískla a uskočila od okna. „Edwarde, proboha! Netlem se jak debil a pomož mi,“ břískala a poskakovala před hořícím oknem.

Edward se konečně trochu uklidnil a vyskočil z postele, chňapnul z postele deku a chtěl jí plameny umlátit. Nechtěně ale zakopl o květináč a hlavou narazil na zeď, pak se od ní odloupl a padal naznak, kde se fláknul hlavou o rantl postele. Omámeně koukal do stropu, kam stoupal hustý dým.

„Ježišmarjá, vstávej, ty střevo. Udělej s tím něco. Ááá, všichni tady umřeme!“ Belle hysterií přeskakoval hlas

„Můžeš mi říct, který kretén si může dát palmu doprostřed pokoje?“ zabručel naštvaně Edward a sbíral se ze země, rukou si třel naražený zátylek.

Bella se zatvářila provinile, ale hned pokračovala. „Tak dělej! Tobě je to jedno, viď? Ty jsi žáruvzdorný, ale já z azbestu nejsem!“ V zoufalství si rvala vlasy.

Edward chvíli přemýšlel, že by tím oknem prostě jenom proskočil a nechal ji tu. Hysterku. Pak si ale přeci jen rozhodl, že jí zachrání. Kdo by mu pak půjčoval lodičky? Rosalie ho už do svého šatníku nepustí, minule ji nechtěně zlomil podpatek.

Bella sledovala s rostoucí hrůzou Edwardovo rozhodování. On ji tady snad nechá chcípnout, nebo co. Najednou zmizel a za vteřinu se objevil s kýblem vody, který vyšplíchl na hořící okno. Zasyčelo to a v pokoji bylo najednou jak v prádelně. Skrz hustou mlhu na sebe bez hlesu koukali.

„Budeme pokračovat?“ zeptal se pak Edward nadšeně. Měli přece něco rozdělaného.

„Děláš si prdel?“ Bella věděla, že Edward nepatří mezi nejbystřejší - když už po čtrnácté opakoval střední - ale netušila, že je blbej jak štoudev.

„Nebudeme?“ znělo to velmi zklamaně. Ramena mu poklesla a jeho macík svěsil hlavu.

Když Bella viděla toto dvojité zklamání, bylo jí to líto. „Možná kdybychom se přesunuli k Charliemu do ložnice?“ nadhodila váhavě.

Oba nadšeně zvedli hlavu a radostně se na Bellu zahleděli. Edward chytl Bellu za ruku a táhl ji ke dveřím.

Najednou se zezdola ozvalo cvaknutí dveří a oba zamrzli v půli kroku. Bylo slyšet, jak někdo brečí. Vytřeštěně se na sebe podívali. Teď pro změnu začal jančit Edward. Doběhl ke svým svrškům a když zjistil, že jsou nadranc, zběsile rozrazil skříň a hledal tam, co by si mohl vypůjčit. Bella jen s vyvalenýma očima sledovala, jak na sebe rve její jedinou minisukni a oblíbené tílko a rychle vyskakuje z okna.

Pak si uvědomila, co má na sobě a začala vyšilovat taky. To už slyšela kroky na schodech, které prokládaly hlasité vzlyky a posmrkávání. Rychle na sebe hodila župan. Sotva ho stihla uvázat, když se dveře její ložnice rozrazily, dovnitř vpadnul uplakaný Charlie a vrhnul se Belle do náručí, kde se ještě usedavěji rozplakal. Bella ho ztuhle pohladila po rameni.

„Tati? Stalo se něco?“ Charlie vypadal, že si vypláče oči.

„Billy, on... On si pozval i Harryho a chtěl...“ Charlieho vyprávění znovu přerušil vzlyk. „On chtěl, abychom se s Harrym před ním...“ Znovu propukl v srdceryvný pláč.

„Ššš,“ Bella ho jemně konejšila v náručí. „To nic, to bude dobrý. On si tě nezaslouží,“ lehce ho poplácávala po zádech.

Když se Charlie po dlouhé době konečně uklidnil a jeho vzlykání přešlo v trhané škytání, začal si uvědomovat, že něco není v pořádku. Zvedl hlavu z Bellina ramene a rozhlídnul se po pokoji. Jeho pohled se zarazil na ohořelých záclonách, ze kterých kapala voda.

„Měla jsi tu večírek?“ řekl překvapeně.

Bella ztuhla v předtuše nadcházejících chvil.

Charlieho pohled putoval dál. Nevěřícně těkal očima mezi špičkama lakovaných kozaček vykukujících z Bellina županu, zlomeným bičíkem na zemi a prostřeným stolem, odkud na něj koukaly vyděšená očka. Pak se na Bellu nevěřícně zahleděl.

„Ty jsi zkoušela sado-maso s králíkem?“

Shrnutí

Autor: AliceBrandon (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Další lekce života: