Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cullenovi vs. Bradavice Prolog

16.11.2010 (16:15) • piromaan23 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3785×

Prolog – Pohled vypravěče:

Mladý blonďatý muž, podobající se bohu, jel do vily v deštivém městečku Forks. Ohromnou rychlostí vyběhl ven a zastavil se až v obývacím pokoji, kde seděla celá jeho rodina. Tato rodina nebyla jako ostatní rodiny. Tato rodina byla plná upírů. Seděli na pohovce a v křeslech a dívali se na blonďatého muže. 
Bylo jich šest, s blonďatým mužem sedm. 
„Rodino, stěhujeme se. Sbalte si pár věcí. Odjíždíme,“ řekl nadšeně a sám vyběhl schody do svého pokoje a začal sobě a jeho manželce balit věci. Jeho manželka přiběhla. Její srdcovitý obličej zdobil mírný úsměv, když viděla svého muže pobíhat sem a tam. Vlnité vlasy s karamelovým zbavením jí sahaly po lopatky. Malá a štíhlá postava budila dojem křehkosti.

„Co se děje, drahý?“ zeptala se, když okolo ní proběhl a nadšeně si pískal. 
„Budeme studovat, drahá Esmé,“ řekl a usmál se. 
„Jak to myslíš?“ zeptala se ho překvapeně.
„Přijali nás do Školy čar a kouzel v Bradavicích!“ zakřičel, podal manželce dopis a snesl kufry do obýváku. Rozeběhl se ke své dceři do pokoje, kde balila. Všechno jí vyházel a složil jen to, co potřebovala. Menší dívka, podobná elfovi, podupávala nohou a zlostně vrčela. Její sytě černé vlasy byly ostříhané na krátko a rozježené do všech stran. Vedle ní si stoupl blonďák. Byl hubený a oproti malé černovlásce vypadal jako obr. Jmenovali se Alice a Jasper.

Po zkontrolování kufrů je opět odnesl a šel za dalšími. Tentokrát byl v pokoji bohyně Afrodity a Ramba. Rambo byl svalnatý, velký a měl kudrnaté černé vlasy. Držel tu bohyni ve u svého těla. Byla to vysoká blondýnka. Podobala se těm dívkám v časopisu Playboy. Měla nádhernou postavu. Jmenovali se Emmett a Rosalie. Nakonec muž zamířil k poslednímu členovi rodiny. Chlapec měl sbaleno. Blonďák jen tašku otevřel a zavřel. Jen on měl rozum. Byl vysoký a svalnatý. Vlasy měl rozcuchané, zbarvené do bronzova. Vypadal božsky. Jmenoval se Edward. Všechny tašky byly už v autě a dopis pochodoval od jednoho člena k dalšímu. 

O dva dny později:

Celá rodinka už nakupovala v Příčné ulici. Okolo rodiny, kterou už jsem představila, nebylo nic normálního. Všechno bylo koupeno až na pár věcí. Všem chyběla hůlka, pro kterou musel každý sám. Esmé se svým manželem Carlislem šli pro dalekohledy. Alice a Jasper pro skleněné lahvičky. Emmett s Rosalie pro mosazné váhy a nakonec Edward šel pro kotlíky.

Ve stejnou dobu na jiném místě :

Dívka s dlouhými hnědými vlasy chodila po ulici. Okolo ní se nenašlo nic normálního. Na cedulích u obchodů stálo "Kotle pro vaše čarování" a "Sleva na knihy čar a kouzel". Tato ulice nebyla normální. Všude okolo chodili čarodějové, skrývající se v lidském světě. Dívka zahnula do obchodu s kotlíky za velmi dobré ceny. 
„Dobrý den, paní profesorko,“ řekl postarší pán u pokladny. 
„Alexandře, víte moc dobře, že mi máte říkat Bello,“ řekla tiše dívka s úsměvem. 
„Jistě, Bello. Tak co si přeješ?“ řekl muž. 
„Kotlík,“ řekla a mírně se na muže usmála.

Muž kotlík postavil a řekl dívce cenu. Dívka zaplatila a kotlík už byl pryč. Svou mocí ho přenesla na hrad, kde učila. Dívka se jmenovala Isabella Swanová. Nebyla ale ani člověk, kouzelník, upír. Nikdo nevěděl, co byla zač. Jediný. komu se dívka svěřila, byl ředitel školy, kde učila.  
„Jak se má ten protiva Brumbál?“ zeptal se prodavač. 
„Je natěšený jako želva,“ řekla dívka. Oba se začali smát, když vtom do obchodu vstoupil chlapec s bronzovými vlasy. 
„Co si přejete, pane?“ zeptal se slušně mladíka muž. Dívka se jen překvapeně dívala na mladíka. Dobře věděla, co je zač.

„Sedm kotlíků,“ řekl a usmál se muže. 
„Jistě, pane,“ řekl a přinesl sedm kotlíků. Chlapec zaplatil a pokusil se vzít kotlíky.
„Chcete pomoc, pane Cullene?“ zeptala se dívka. Chlapec se překvapeně otočil na dívku.
„Odkud mě znáte?“ zeptal se.
„Nastupujete do Bradavic,“ řekla a mávla hůlkou. Kotlíky se vznesly a naskládaly se jeden do druhého. Dívka otevřela dveře a vyšla s mladíkem ven. Kotlíky je následovaly. 
„Kam teď jdeš?“ zeptala se ho dívka. 
„Pro hůlku,“ řekl.

„Jdu s tebou,“ řekla nadšeně. Společně se tedy vydali pro hůlku. Vstoupili do obchodu.
„Dobrý den,“ řekli oba. Jen dívka dodala: „pane Ollivandere.“  
„Zase sis zlomila hůlku, Bello?“ řekl s úsměvem. 
„Ne. Kamarád nastupuje na školu,“ řekla dívka a ukázala na Edwarda.
„Pak tedy pojďme na to, pane,“ řekl a někam odešel.
„Až ti dá hůlku. Mávni s ní a hlavně nemiř na žádného člověka,“ zašeptala mu dívka do ucha. Pan Ollivander mu podal hůlku. Edward s ní mávl a rozbil vázu, na kterou mířil.

„Ne, ta to není,“ řekl pan Ollivander. 
„Tahle,“ řekl a podal ji Edwardovi. Edward ji zvedl a vzduch mu rozfoukal vlasy.
„To bylo rychlý. Neužila jsem si žádnou legraci,“ řekla dívka. 
„Ještě si užiješ, právě jsem jde moje rodina,“ řekl Edward a sedl si vedle dívky na křeslo. 
„Dobrý den,“ řekli všichni a dívali se na Edwarda..

„Pojďte. Kdo jde jako první?“ zeptal se pan Ollivander. Emmett vyšel a stoupnul si ke stolu.
„Tak to bude zajímavé,“ řekla dívka. Emmett chytl hůlku a namířil na Edwarda. 
„Žer slimáky, brácha,“ řekl Emmett. Dívka sebe a Edwarda obalila štítem a jeho bratr se skácel k zemi a začal blinkat slimáky. Oba se začali smát. 
„Medvídku,“ vykřikla blondýnka. Oba vyšli z obchodu a sedli si na lavičku před obchodem. Ozvala se ohromná rána. 
„Ve škole se takhle chovat nebudu,“ řekla dívka. 
„Jak to myslíš?“ zeptal se dívky Edward. 
„Ve společnosti budu někdo jiný, než mezi lidmi,“ řekla dívka a zmizela.

Autor: piromaan23 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Cullenovi vs. Bradavice Prolog: