Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cukrovinky - 4. kapitola

Jasper


Cukrovinky - 4. kapitolaTak, tady je ta trochu, trošičku delší kapitola. Tohle bude trochu rodinné, půjde tam hlavně o Esméin důležitý den. Ať se líbí.

Dveře se s cinkáním zavřely. Když Edwarda ovál chladný vzduch, pročistil mu hlavu.

Koupil navíc dva obří dorty, které budou „jíst“ deset let, několik druhů pralinek a další sladkosti, které ani neznal. Proč to všechno nakoupil? Sám nevěděl.

Odemkl auto a zahleděl se na cukrárnu. Pohledem sjel na jejich logo a zastavil se u jejího jména. Pak si povzdychl a nasoukal se, obložený taškami, dovnitř.

Cestou se přistihl, jak se usmívá. Což neudělal pěknou řádku let. Občas zabrousil pohledem na tašku z cukrárny, kde bylo růžovým písmem stejné logo jako na cukrárně. Opět se zaměřil na jméno Bell.

Když dojel k domu, což mu trvalo delší dobu než obvykle, zůstal sedět v autě ještě dlouho. Vyhnalo ho odtamtud až zběsilé kopání do jeho auta.

Alice házela rukama, kopala do jeho auta a všemožně nadávala. Pak si založila ruce v bok, rozkročila nohy a vypadala… vážně… směšně.

Edward vybuchl smíchy a mezitím vystupoval. Tohle není možné, přemýšlel, tohle nemůže být moje rodina.

„Kde jsi?!“ zavrčela na něj, když konečně vystoupil. Měla v plánu přistoupit k němu, začít do něj tlouct, ale ničemu by nepomohla.

Edward se zastavil a láskyplně se na ni díval.

Pak opatrně položil tašky a objal ji. Alice zmateně vykulila svá malá očka. Tohle neudělal… zhruba sto let.

„Děkuju,“ zašeptal s obličejem zabořeným v jejích vlasech. Tak tam takhle stáli, hodně dlouho, až to zbytku rodiny nedalo. Když se pomalu objevovali v garáži, jejich objetí nepovolilo.

„No,“ promluvil jako první Emmett, „zdá se, že ti odloudil ženskou.“ Poplácal ztuhlého Jaspera po rameni. Alice se konečně vymanila z jeho objetí. Koukla rozzářenými očky na svého manžela a našpulila spodní ret.

Ještě chvíli se na ni mračil, pak se jeho obličej uvolnil a jeho postoj se stal opět přirozeným. Edwardova náruč byla vzápětí nahrazena Jasperovou.

„Teda, ta Alice se má,“ zamručel Emmett a objal svou ženu kolem pasu.

Všichni se zasmáli, ale pak se zatvářila Esmé vážně.

„Musíme začít všechno to jídlo připravovat. Pan Clark přijde za půl hodiny, zákusky budou už asi roztopené - “

„Mám tam zajet znovu?“ vyhrkl Edward a oči mu zasvítily. Esmé se usmála.

„Ne, to nebude potřeba,“ odbyla ho a chytla svého muže Carlislea za ruku.

„Jdeme,“ zavelela Alice a garáž se ve vteřině vylidnila.

Když po pár minutách byl prostřený stůl, krásně uklizeno – vůbec nemuseli uklízet, mají tam naklizeno pořád – a téměř navařeno, dostal zbytek rodiny prostor k ventilování svých pocitů.

Rosalie zřejmě nebyla ráda. Seděla v křesle a odmítala se zúčastnit připravování. Člověk nejen v domě, ale i v životě, to pro ni byl jasný poplach. Bude se od toho muže držet dál… a bude jen doufat, že on se bude držet dál od ní.

Emmett si nenechal ujít skvělou příležitost na nejapné poznámky, ale skoro nikdo ho neposlouchal.

Jen Alice, která současně s uklízením i přemýšlela, byla doopravdy šťastná. Když nepočítáme Edwarda, který co chvíli jen zíral do zdi. Myšlenky mu zmateně poletovaly.

„To by šlo,“ zamumlala Alice s pohledem upřeným na stůl. Byl sladěný do jemné zelené barvy, všude kam se dalo – bylo to až přehnané, ale vysvětlujte to Alici – byly postaveny květiny, stužky, až skoro nezbyl prostor pro talíře a příbory.

Esmé přicupitala k Alici a položila doprostřed velký kastrol, ze kterého se linul příšerný zápach.

„To ale…“ Emmett se zadrhl. „Krásně voní,“ dokončil, když viděl Alicin výraz.

„Díky,“ vydechla Esmé a zmizela v kuchyni. Když se její postava ztratila, Emmett se zhnuseně zašklebil a otřásl se.

Po pár minutách přišel pan Clark, většina rodiny se pro jistotu vzdálila, a začal oběd. Emmett, k překvapení všech, se rozhodl zůstat i na oběd. Ovšem… když viděl, co by měl jíst…

„Mami?“ ozval se, když Esmé nandávala polévku.

„Ano?“ Esmé byla nervózní. Samozřejmě věděla, že by ji Emmett vědomě neublížil, ale bála se, že by to svými řečmi mohl pokazit.

„V té polívce je… kapusta?“ zeptal se a nadějně se na ni díval. Esmé přikývla.

„V tom případě nemohu. Jsem na ni alergický.“ Dramaticky si zacpával nos. Alice se toho okamžitě chytla.

„Já také. Je to dědičné.“ A pak kýchla. Nikdo nevěděl, jak to dokázala.

Esmé se na ně podívala, zrazená, a pak se otočila ke svému manželovi. Ten se na ni usmál.

„Já tě nezklamu,“ zašeptal tak tiše, že to pan Clark nemohl slyšet.

Zbytek rodiny následoval jeho příkladu. Snažili se vypadat spokojeně, protože usoudili, že Esmé vaří báječně, podle toho, jak se tvářil pan Clark, ale moc jim to nešlo…

Jasper se pokusil slastně vzdychnout, ale vzešel z toho nějaký zhnusený pazvuk. Esmé si toho nevšímala a zavedla řeč tam, kvůli čemu tohle všechno bylo.

„Tak… ehm… díval jste se na ty materiály?“ zkusila to, když se pan Clark cpal americkými brambory. Jen něco zahučel a dál se ládoval jako o život.

„Dobře,“ zašeptala Esmé a otočila se, aby nikdo neviděl její ztrápený výraz. Ale nepovedlo se.

Samozřejmě, že se to nepovedlo. Její děti byly příliš vnímavé. Ale nikdo nevěděl, jak jí pomoci. Dokonce ani Alice ne a to už je co říct.

Emmett se rozhodl něco udělat.

„Tak včera ti sem volal nějaký týpek, a že prý hrozně stojí o Esméiny podklady. Říkal, že si může stanovit cenu! Paráda, ne?“

Panu Clarkovi zaskočilo sousto, které měl zrovna v ústech.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Cukrovinky - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!