Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Co se to... A kurňa! 13. kapitola

15.08.2010 (11:30) • Cullenka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1592×

Co se to... A kurňa!

13. kapitola

Vstala jsem a krokem se vydala k domu.

Mám tam normálně vejít a dělat před Emmettem, jako by se nic nestalo?

Z přemýšlení mě vytrhla silueta opřená o kmen stromu. Docela jsem se lekla, jelikož jsem si připadala, jako kdyby mě někdo nachytal na jeho třešních. Ale byl to opět Emmett, před kterým už žádné tajemství nemám. Podíval se na mě trochu s výčitkama svědomí.

„Chtěl jsem se ti omluvit za svojí reakci. Bylo to trochu bezcitný, ale nestává se mi každý den, že by se převtělil někdo cizí do mojí sestry. Musí být těžký hrát si na někoho, koho vůbec neznáš.“ Přešlápl a vydal se ke mně.

„No abych pravdu řekla, opravdu by se mi hodil přítel, který o všem ví.“ Plaše jsem po něm střelila pohledem. To už se na mě ale culil a lehce kývl hlavou. Oddych, který mi unikl z úst, mu roztáhl koutky ještě víc.

„Kolik ti vlastně je?“

„Sedmnáct. A Belle?“

„Belle je devatenáct. A jak dlouho už jsi vlastně Bella? Teda víš jak to myslím.“

„Pár dní. Jestli si pamatuješ tu chvíli, kdy jsem stála promočená v obýváku pouze v Edwardově košili.“

„Abych pravdu řekl, tak poslední dobou jsi bývala promočená hodně často,“ pronesl jen tak mezi řečí.

„Alice mě pozvala na nákupy.“

„Jó, to bylo ten den, kdy jsi odmítla poprvé Edwarda.“

„No vidíš, jak ti to pálí!“

„Takže vlastně ty ses málem napila lidské krve. A ty jsi donutila Edwarda, aby přemýšlel nad svými činy. Ty jsi mi ušpinila tričko a tobě jsem strčil porno do kabelky. Na tebe jsem vylil kýbl vody a ty jsi mě viděla u mě v ložnici. A já viděl zas tebe.“ Vše mu docházelo a já jenom přikyvovala.

„Abych pravdu řekl, tak mám Bellu mnohem radši, když jsi to ty,“ usmál se na mě a to už jsme byli skoro před domem.

„Neboj, já jí to neřeknu,“ ujistila jsem ho a se smíchem vešla dovnitř.

„Jdu si dát sprchu,“ oznámila jsem jemu a Jasperovi, který pořád seděl v obýváku. Carlisle se opíral o kuchyňskou linku kousek od nás. Došla jsem až k němu.

„Promiň. O svojí minulosti se mi mluvit nechce. Až na to budu připravená, tak začnu sama,“ omluvně jsem se na něj usmála a on chápavě přikývnul.

Vyběhla jsem schody a než jsem se stihla rozkoukat, tak jsem byla násilně zatáhnuta do Jasperovi a Aliciny ložnice.

„Tak to vyklop!“ držela mě elfka přišpendlenou k zavřeným dveřím.

„Vím, že přede mnou něco skrýváš. Poslední dobou přede mnou nějak moc často používáš svou moc. Nevím, jestli je to vědomě, ale ať je to jakkoliv, tak něco tajíš. Viděla jsem pouze zamlženě tebe, jak s někým telefonuješ. Potom jak tam přišel Emmett a už jen nějaké útržky.

Každopádně ať to bylo cokoliv, tak to mého bratra dost vyvedlo z míry a teď pořádně nevidím ani jeho budoucnost! Uvědomuješ si, že jste teď ohrožení, když nevím, jestli kolem vás není nějaké nebezpečí?“ vyčítavě mi hleděla do očí a byla ke mně přitisknutá, aby dala větší důraz svým slovům.

Navíc si nejspíš myslela, že mě zastraší a já svojí schopnost zruším. Ale právě jsem ji ještě více upevnila.

„Promiň, Alice, ale až se budeš mít jisté věci dozvědět, tak se je dozvíš. Teď mne pust. Musím se jít připravit do školy.“ Poraženě sesunula ruce podél těla. Před chvílí totiž obkličovaly mou hlavu.

Smutně se podívala stranou.

„Ale mně přece můžeš věřit. Jsem tvoje sestra a nikdy bych tvá tajemství neprozradila.“ Její pohled byl jako rány bičem. Takový utýraný a ublížený, jako bych jí bůhvíco udělala. Protočila jsem oči a plácla se do čela.

„Vždyť přece o nic nejde. Jenom tě tím nechci zatěžovat,“ ujišťovala jsem ji.

„Kdyby o nic nešlo, nesnažíš se to mermomocí skrýt. Ale ty jsi byla vždycky tajemná. Jen teď je to o moc silnější. Chtěla bych ti poradit a s čímkoliv ti pomoct. Jsi přece moje oblíbená sestřička.“ Musela jsem se jí smát.

„Vždyť jsem taky tvoje jediná.“

„No vidíš! O důvod víc, proč si tě rozmazlovat!“

„Hele, moc si toho vážím a až nějakou tvou pomoc budu potřebovat, tak se určitě ozvu.“ Smířeně si povzdechla a cestu mi pomalu uvolnila. Lehce jsem ji objala a opustila místnost.

Na chodbě jsem se střetla s Emmettem, který nenápadně předvedl, jak si zamyká pusu a hází mi klíček. S přístupem na jeho hru jsem ho pohotově chytila a s mrknutím si ho hodila za okraj trička. Až potom mi došlo, že by to mohl brát jako svádění, tak jsem raději co nejrychleji zmizela ve své koupelně.

Napuštěná voda mě příjemně uklidnila. Starost mi dělala akorát moje znalost učiva. Jelikož se učím teprve druhým rokem na střední a Bella už čtvrtým. Jsem zvědavá, jak to dopadne.

Vykoupala jsem se, usušila si vlasy, obmotala kolem sebe ručník a šla do pokoje s domněním, že už mi Alice něco na sebe připravila. Samozřejmě jsem se nemýlila. Jediný háček byl v tom, že to leželo v Emmettově ruce.

„Chtěl jsem se zeptat, jestli se teď před školou nechceš kouknout na nějaký ten film. Přece jenom máme minimálně ještě čtyři hodiny.“

„Jo. To zní jako dobrý nápad, ale napřed bych se docela ráda převlékla.“

„No jasně!“ Podal mi hromádku obsahující šaty, ze kterých jsem ihned sundala děsnou mašli a nechala tam jen stuhu pod prsy, dále tam byly boty na podpatku, kabelka a náušnice. Všechno samozřejmě dokonale sladěné.

„Tak počkej na chodbě. Hned jak budu hotová, tak tě zavolám.“ Souhlasně přikývl a zavřel za sebou dveře.

Vyndala jsem si ze skříně zatím jenom kraťasy a tílko, abych si ty šaty nezmačkala.

„Můžeš!“ houkla jsem na něj a on vešel s hromádkou DVD.

„Tak buď si můžeme pustit něco z toho, co jsme si půjčili, a nebo jsem našel ještě nějaký filmy.“ Podal mi komínek papírových krabiček a já si to začala nahlas pročítat:

„Muži v černém, 10 důvodů, proč tě nenávidím, Táta v sukni...“ U toho jsem se zasekla a také jsme si to nakonec pustili.

Už v první půl hodině jsem se "popadala za břicho."

„Jak je možný, že se směješ jinak než Bella, když jsi v jejím těle?“ vrtalo mu hlavou a já si všimla, že je zaujatý spíše mnou, než příběhem o otci jakožto staré dámě.

„Nejspíš je to jen tím, že se teď mohu smát od srdce. Myslím, že Bella pro to nemá dost důvodů.“

„A jak je možné, že i sleduješ jinak mě?“ vyptával se dál. To protože k tobě cítím nejspíš něco, co Bella necítila.

„Třeba jsi nedával pozor, když se na tebe Bella dívala a tudíž nevíš, jestli já se dívám jinak,“ zvolila jsem radši jinou odpověď. Nevěděl, co na to říct, tak si jenom pro sebe zakroutil hlavou v nesouhlasu a dál mě pozoroval.

Opravdu jsem se snažila soustředit se na film, ale když vás sleduje nejkrásnější muž pod sluncem, tak se to neuskutečňuje zrovna nejsnadněji. Dokonce mě nedokázala od něj odlákat ani hercova připomínka, že je teprve druhý den žena a už se mu zapalují prsa. Což mě pokaždé dostalo.

Periferním viděním jsem zaznamenala drobný pohyb jeho ruky, blížící se vzduchem pomalu k mé tváři. Lehce se jí dotkl polštářky tří prstů. Nechápavě a celá vyvedená z míry jsem se k němu otočila.

Najednou zavřel oči.

„Jakou barvu mají tvé vlasy, Ell?“ ptal se a o mou tvář už se opírala celá jeho dlaň.

„Svě-světlejší než je ta Bellina. Spíš taková slámová,“ zadrhla jsem se a snažila jsem se cokoliv vyčíst v jeho klidné tváři. Ale když mu nebylo vidět do očí, tak to šlo hodně těžce. Lépe řečeno vůbec.

„A co oči?“ pomalu se přibližoval k mému obličeji.

„Ze... Modro-zelený.“ Zachvěla jsem se.

„Rty?“ Ty jeho se téměř otřely o mé, ale včas jsem ho odstrčila a stoupnula si. Prohrábla jsem si vlasy a on si nešťastně povzdechnul.

„Nelíbím se ti,“ hádal naprosto nemožné východisko.

„Tak to není! Já jen... Vždyť je to Bella!“ hodila jsem rukama k tělu, ve kterém jsem byla uvězněna.

„Máš pravdu. Omlouvám se. Už se to nikdy nestane.“ Vstal.

„Nechám tě připravit se.“ Ještě chvíli stál na místě, potom se pousmál a odešel.

Tohle byla bezpochyby ta nejhorší věc, jakou jsem pro sebe za celý svůj život udělala. Odmítla jsem ho! Jakmile jsem si to opakovala, přišlo mi to nemožné, ale když jsem si vzpomněla na tu událost, tak mi bylo jasný, že by to ani jinak nešlo.



Tuhle kapitolu bych chtěla věnovat DamonsGirl, gossipgirl, ance, jogurtince a dalším, které mě svými komentáři vždycky moc potěší a jsou to ony, kvůli komu jdu psát, i když třeba zrovna ta múza není. Děkuju =o+

Autor: Cullenka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Co se to... A kurňa! 13. kapitola: