Takže je tu 10. kapitola. Máme tu první výročí! :D Popravdě jsem netušila, že to bude tak dlouhý. Měla to být jednorázovka tak nanejvýš rozdělená do dvou částí x). A teď ještě konec neplánuju. No už nebudu rušit. Snad jen prosím o komentíky a moc děkuju za ty minulé... Vaše C. :o*
28.05.2010 (09:00) • Cullenka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1812×
Co se to... A kurňa!
10. kapitola
„No tak já ti pomůžu vybrat nějaký triko teď,“ mrknula jsem na něj a už jsem ho táhla k nějakému obchoďáku.
„Za tohle mi budeš muset koupit minimálně dvě!“ ukázal na svoje flekaté tričko.
„To bylo totiž moje nejoblíbenější,“ začínal pofňukávat a lidé se na nás ohlíželi. On si snad myslí, že mi takhle udělá ostudu.
Položila jsem mnu dlaň na rameno jako znak útěchy a táhla ho do prvního textilu. Každý jsme odešli na jinou stranu pánského oddělení a prohledávali stojany s oblečením.
Po pár minutách vítězně zvednul nad hlavu bílé tričko s černým drobným nápisem: Dlouhý, černý nápis na bílém tričku. Ukázala jsem mu dva vztyčené palce a hodila po něm ještě černou košili s krátkými rukávy. Odešel do kabinky a já se jenom tak procházela a prohlížela si mikiny.
„Nazdárek, kočko.“ Chytil mě nějaký namachrovaný týpek za pas a přetočil si mě k sobě.
„Nechtěla bys mi zpříjemnit odpoledne?“ Nejspíš si myslel, že to bylo svůdný, ale zatím na mě jeho řeč působila podobně jako ta zmrzlina.
„Nějaký problém?“ Postavil se vedle mě Emm s tou úžasnou košilí a pevně si mne přitisknul ke svému boku.
„Ne... Ne, vůbec ne,“ zakoktával se Slizoun a trochu neohrabaně couval, až drknul do starší paní, které vypadla kabelka z ruky. Nejspíš si toho nevšimnul a rychlou chůzí, která pozvolna přecházela do běhu, se vytratil.
Paní zabručela něco o dnešních buranech, Emmett jí podal vypadlou kabelku a ještě se omluvil, jako kdyby za to on mohl. Zakroutila jsem hlavou a potom, co se převlékl zpátky, jsme se vydali k pokladně.
„Co?“ nechápal.
„Jsi až moc hodný.“ Chvíli si mě zvláštně prohlížel.
„No neboj se! Věř, že poznáš i moji druhou stránku,“ zasyčel a začal si důležitě prohlížet flek od zmrzliny. Schválně jsem hlasitě polkla a nasadila vyděšený pohled. Pak jsem se ale začala smát a tentokrát zakroutil hlavou on.
„Nevěříš? Zaplatíš!“ Vypláznul na mě jazyk jako malej kluk, a vyšel ven s tričkama, které jsem mu zaplatila nějakou platinovou kreditkou, kterou jsem našla v peněžence.
Po pár minutách se najednou prudce zastavil před nějakým obchodem.
„Už vím, co budeme zbytek dne a v noci dělat!“ zaradoval se. Vykulila jsem oči na nápis na domu, před kterým stál: Sex shop. Následoval můj pohled.
„No, Bello! Co si to o mně myslíš?“ zachechtal se a ukázal přes silnici. Hm, DVD půjčovna. To zní bezpečně. Přeběhli jsme před blížícími se auty a vešli dovnitř.
„Tak vyber nějaké dva filmy a já se taky kouknu po dvou,“ rozkázal a začal si prohlížet titulky v první uličce s regály. Tak fajn. Rovnou jsem zamířila do oddělení s horory. To bylo moje. Pročítala jsem si různé popisy a zaujaly mě dva tituly: Hra na vraha a Pach krve. Ještě chvíli jsem probírala různé filmy, než jsem si všimla, že Emm stojí těsně za mnou.
„To jsi byla tak zaujatá, že sis mě ani nevšimla?“ špitnul mi u ucha, až se mi zježily chloupky na šíji. Chtěla jsem s odpovědí počkat, aby můj hlas nezněl tak vyvedeně z míry, ale on se na mě najednou tak natisknul, jak si četl titulek, až jsem přímo nahlas zareagovala:
„Tenhle vypadá vážně dobře!“ zapíchla jsem prst na obal v mé ruce. Zasekl se a okamžitě si mě otočil čelem k sobě.
„Panebože, Bell! Vždyť ti tmavnou oči! Nechceš jít ven?“ Pevně mi stisknul paže ze stran, aby mě v nejhorších případech udržel. Z té blízkosti se mi podlamovala kolena. Teď už jsem musela mít oči minimálně jako uhel. Vlastně bych se vůbec nedivila, kdyby světélkovaly všemi existujícími barvami.
Vpíjel se do mě ostražitě pohledem a čekal na nějakou mou akci. Na útok na nějakého člověka. Ale já jen zkoprněle stála.
„Možná bys měl jít radši vybrat nějaké ty filmy,“ kuňkla jsem potichu a sklopila pohled. Ještě chvíli mě držel, ale potom mu to nejspíš nějak došlo a pomalu mě pustil, ale neodešel. Podívala jsem se na něj a on se šibalsky usmíval. Tázavě jsem nadzvedla obočí.
„Víš, takhle ta pomsta bude mnohem snazší.“ Bylo vidět, že se snaží svoje překvapení schovat za své plány, ale moc se mu to nedařilo. Ukázal na dvě krabičky ve své ruce.
„Už mám vybráno.“ Nejistě jsem se podívala na ty pohádky.
„Za plotem a Madagaskar?“ Musela jsem se uchechtnout.
„Ne! Za plotem a Madagaskar 2! To je rozdíl. Dvojka je totiž mnohem lepší!“ Pobaveně jsem zakroutila hlavou a šli jsme k pokladně. Tam jsme to vyřídili a zamířili k východu. Pořád mě pozoroval, až už mi to přišlo podezřelé. Najednou kolem mě začal pípat alarm a prodavač mě do pěti vteřin křečovitě svíral za zápěstí.
„Dejte mi to, slečno. Okamžitě!“ Vůbec jsem nechápala, o čem to mluví, když jsem si najednou všimnula vyčuhujícího růžku filmu z mé kabelky. Myslela jsem, že si je bral Emm k sobě.
Vytáhnula jsem to bezstarostně ven a překvapeně zírala na neslušné obrázky na přední straně. Chvíli mi trvalo, než mi došlo co se děje. Ale potom jsem zahlédla Emmetta, který už se venku dnes po druhé chytal za břicho. S omluvou jsem vrátila film s názvem „zpředu i ze zadu na všechny způsoby" a s lehkým úsměvem došla k vysmátému bláznovi. Nesmím mu dát to, co chce. Prostě mě jen tak nerozčílí!
„To byla ta tvoje slavná pomsta? Za nic nestála,“ pronesla jsem jakoby nic, ale uvnitř jsem moc dobře věděla, že to pro mě byl v tom obchodě obrovskej trapas.
„Jen se neboj, Bellinko. To byl teprve začátek,“ mrknul na mě a sebevědomě se vydal k autu. S přimhouřenýma očima jsem ho následovala a v duchu si slibovala, že mu to všechno jednou oplatím.
Autor: Cullenka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Co se to... A kurňa! 10. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!