Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Co se to... A kurňa! 1. kapitola

2.Lareth-Konec


Další novej nápad. Nevím jak to vezmete, ale baví mě to psát, takže to za zkoušku stojí :) . Povídka je o Ell. Nebo o Belle? No řekněme, že ani jedna nebude tak docela ve své kůži. Nikdy v životě se nepotkaly a najednou jim jejich cesty nečekaně splynou...Budu ráda za každej komentář i smailíka. Každopádně přijímam s otevřenou náručí i kritiku. (Možná ještě podotýkám, že je to spíš pro příznivce Emmetta.)

Co se to... A kurňa!

1. kapitola – Kde to jsem?

„No tak pospěš Ell. Je to vážně pecka! Rychle, než mi to čajzne brácha. Znáš ho. Strká prsty do čeho nemá. A do tohohle by vážně neměl.“ Tahala mě za ruku dál po chodníku k jejímu domu.

„Konečně se nám naše celoživotní koumání vyplatilo. Ale pokusnej králíček budeš ty.“ Chvíli nezavřela pusu a adrenalin s ní otřásal tak moc, že si neuvědomovala, jaké následky to může mít.

„Kim já nevím. Co když se něco zvrtne? Je nám 17. Nejsme žádní vědci.“

„Kočka to přežila. Zvládneš to i ty.“ Tak teď mě vážně uklidnila.

 

Pro osvětlení situace. Jmenuji se Ella Beckerová a žiju v Londýně. S Kim jsme kamarádky už od malička a zažily jsme si toho spolu víc než dost. Jako malé jsme si hrály na čarodějky a rády jsme míchaly všelijaké lektvary. Takže bahenní obklady, které nás měli přeměnit na krásné princezny atd. Každý by si řekl, že nás to dospíváním přejde, ale to by se šeredně mýlil. Né, že by jsme si dál hráli na ty čarodějky, ale míchání různých blivajzů nás nepřešlo. Posledních 8 let se snažíme namíchat tekutinu, která by nám pomohla získat vzhled, který by jsme chtěly. Vím, že to zní nemožně, ale asi ve 12ti letech se nám povedlo něco zvláštního. My se z toho radovaly jako z prvních Vánoc. Poprvé se nám povedlo změnit po vypití tekutiny barvu vlasů. Sice ne na tu barvu, kterou jsme chtěly, ale povedlo se to! Od té doby to stále vylepšujeme a dneska má být den D. Rozpočítáním jsem vyšla já. Máme jedinou dávku a za všechny ty pokusy už si nemáme šanci vzpomenout, jak jsme to míchaly. Takže jedinná dávka na přeměnu.  Potichu otevřela dveře a  po špičkách jsme prošly kolem obývacího pokej. Pan Lohan si tam četl noviny a paní Lohanová něco kuchtila v kuchyni. Vyběhly jsme schody a na chodbičce před pokojem s klikou v ruce nás zrovna musel potkat Jerry.

„Čau  Ell.“ Usmál se.

„Promiň Jerry. Teď nemáme čas.“ Odbyla ho jeho sestra a vehementně mě strkala do pokoje.

„Jo jasně. Chápu. Nebudu vám na obtíž. Jen jsem šel do koupelny, tak nevyšiluj.“ Poslední větu jsem slyšela skrz zavřené dveře. Otočila jsem se a to už Kim štrachala pod postelí a vyndala plastovou flašku sotva do třetiny naplněnou modrou tekutinou.

„Takže jak jsme se domluvily. Nejdřív si pořádně promysli, jaké změny chceš prodělat. Aby to nebylo nějak moc nápadný. Kvůli rodičům. Třeba hustších vlasů by si všimnout nemuseli.“ Ublíženě na ní kouknu.

„Myslíš, že mam řídký vlasy?“

„Ne!“ vyhrkla okamžitě a radši pokračovala s provinilym úsměvem.

„Nezapomeň, že musíš mít obrázek sebe před očima, až to budeš pít.“

„Já... Mam docela strach.“ Klekla jsem si k ní na zem. Vzala mě za ruku.

„Tohle si přeješ už od devíti let a máš štěstí, že to z nás dvou vyšlo zrovna tobě. Přeju ti to, stejně jako jsem to přála sobě, takže ničeho nelituju. Děláme z toho moc velkou vědu. Vždyť se nic moc nezmění. Ale můžeš si přát třeba i zdravé ledviny, když máš s těmi svými problémy. Co říkáš?“

„No asi to, že už to nebudeme prodlužovat.“ Obejmula mě a podala mi láhev. Bylo to nechutně husté, ale nic jedovatého v tom není. Odšroubovala jsem víčko a otvor přiložila k rtům. V druhé ruce jsem držela tu Kimiinu. Pevně stisknu víčka k sobě a před očima se mi zjeví už dlouho vytvořená nová dívka. Místo mých světle hnědých až téměř slámových vlasů měla kaštanové zvlněné až po lopatky. Oči měla také tmavší. Čokoládové. Rty lehce narůžovělé. Mamka mi vždycky říkala, že mam plné rudé rty po babičce, ale já chtěla změnu. Zamyslela jsem i na ty ledviny a obsah láhve začala pomalu vpouštět do pusy. Chutnalo to jako med se skořicí. Takže rozhodně lépe, než to vypadalo. Poslední kapka mi stekla po bradě a ruka mi ochable spadla na Kimiinu nohu. Poslední co si pamatuji než jsem se propadla do temntoy bylo, že mě chytla do náruče a vyděšeně zašeptala moje jméno.

 

Do očí mě bodlo ostré světlo.

„Panebože, Bello! Už minutu tě tu propleskávám. Jsi snad první upír, který upadl do bezvědomí. To tě ta pusa tak dostala?“ Slyšela jsem z dálky příjemný sametový hlas. Upřela jsem zrak na toho, jenž promluvil. Vedle mě na posteli ležel krásnej kluk s bronzovými vlasy a zlatýma očima. Nebyla jsem schopná slova ani pohybu. Pomalu se ke mě naklonil a políbil mě. Super! Můj první polibek se uskutečnil s klukem, kterýho vůbec neznam! Né, že by mi zrovna tohle dělalo starosti. Kde to jsem? Proč ležim v cizí posteli s cizim klukem v cizím baráku? Teda na barák jsem ještě nekoukala. Odstrčim ho od sebe a rozladěně se rozhlédnu. Jedna strana pokoje byla prosklená. Ale to nebylo to, co mě zaujalo. Spíš to bylo to, s jakou kvalitou jsem to sklo viděla.

„Jsi v pořádku?“ ptal se zmateně. Posadila jsem se a vzala do ruky pramen svých vlasů. K mému překvapení byli vážně kaštanové. Kůže na odkrytých rukou byla nezdravě bledá. Ale to i ta kůže na mých lýtkách. I stehnech. Panebože já jsem nahá! Vyskočila jsem na nohy a kolem těla si obmotala lehkou přikrývku. Tím jsem samozřejmě odkryla i toho boha a naskytl se mi velice zajímavý pohled.

„Bello, nejspíš bychom měli zajít za Carlislem. Chováš se zvláštně.“  Co to pořád povídá? Jaká Bella? Jakej upír? Jakej Carlisle? Kurňa Kim, kde jsi.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Co se to... A kurňa! 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!