Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Čí je ta holčička? 10

Kristen and Rob by Jelda


Čí je ta holčička? 10Bella se konečně rozhodla říct dceři celou pravdu.

Bella:

Po týdnu, kdy do mě lili tuny krve, jsem konečně zapadla do normálního režimu. Došla jsem i k důležitému rozhodnutí. Řeknu Renesmé o otci a úplně všechno. Nechci jí dál lhát a ani zatajovat. Má právo vědět, kdo to byl. Je to přece moje chytrá holčička.

Došla jsem tedy k malé do pokoje, kde si zrovna hrála se svými panenkami a Alec ji zbožně pozoroval. Když mě zpozoroval, tak vyklidil pole.

„Renesmé, pojď sem.“ Malá poslechla a nic nenamítala. Zavedla jsem ji k pohovce, co tu měla a posadila se s malou na klíně.

„Řeknu ti o tvém otci a vše, co se mezi námi odehrálo.“ Malá zvážněla a měla pohled dospělé dívky, která všechno chápe.

„Mami, pokud nechceš, nemusíš mi to říkat.“ Byla tak chytrá, ale já byla již rozhodnutá.

„Ne, máš právo to vědět.“ Malá mě objala a dala pusu na tvář a já mohla začít.

„Tvého otce jsem potkala v městečku jménem Forks. Přestěhovala jsem se tam, kvůli tomu, že si matka našla nového muže, který měl zaměstnání, které vyžadovalo cestování. Ve Forks bydlel můj otec.

Já byla velmi nešikovná, sedmnáctiletá dívka. Tvůj otec byl již ve městě. Když jsem ho poprvé viděla, tak mě na něm něco upoutalo a stejně tak i na jeho rodině. Bylo toho tolik, co se za jeden rok stalo, ale hlavní bylo, že jsem byla s ním.

Chodila jsem s ním a byla konečně šťastná. Ano, i přes to, že to byl upír a já to věděla, jsem mu nedokázala odolat. Milovala jsem ho celým srdcem a on to samé říkal o mně. Prý jsem byla jeho světlem v jeho existenci. Nechávala jsem ho, aby mi to říkal a věřila jsem tomu.

K osmnáctým narozeninám mi dal největší dar a to, že se se mnou miloval. Když jsem se ráno probudila, byla jsem šťastná, ale to jsem nevěděla, co se stalo. Otevřela jsem oči a na posteli místo tvého otce ležel dopis.“ Vytáhla jsem ho a podala jí ho, při tom jsem jí říkala obsah.

Odešel jsem, protože jsem si uvědomil, že tě nemiluju. Dnešní noc toho byla důkazem. Nic jsem necítil, když jsem s tebou byl. Nechci si již nalhávat, že bych k tobě mohl něco cítil, a proto radši odjedu. Nechci tě již více vidět. Edward Antony Masen Cullen.

Ten den se mi zhroutil svět. Vrátila jsem se domů, ale s nikým nekomunikovala. Pak se mi začalo po ránu dělat špatně, a tak jsem jela k doktorovi. Ten mi oznámil, že jsem těhotná a já se rozhodla si to dítě nechat. Milovala jsem ho od té doby, ale věděla jsem, že jej čekám s upírem. To byl důvod, proč jsem opustila domov a vydala se sem, kde jsem prozradila svůj příběh.“ Malá na mě celou dobu koukala a já byla ráda, že konečně zná pravdu.

„Nessie, ten muž z dneška byl tvůj otec,“ vyřkla jsem poslední tajemství, které jsem před svojí dcerou tajila. Čekala jsem na nějakou reakci a dost jsem počítala s tím, že mi vše bude vyčítat, ale ona se mi jen vrhla kolem krku.

„Děkuju, mami, že jsi mi řekla pravdu.“ Já ji objala a byla jsem šťastná, že mi nic nevyčítá.

„Táta ti asi hodně ublížil?“ zeptala se Nessi.

„Ano, ale i přes to ho miluju.“ Nikdy jsem ho nedokázala nenávidět natolik, aby to přebylo mou lásku k němu a já kvůli tomu moc trpěla.

„Maminko, mám tě ráda.“ Celý večer jsem byla s malou v pokojíčku a odpovídala jí na otázky ohledně tatínka a jeho rodiny. Když malá usnula, vydala jsem se za Marcusem, protože jsem s ním potřebovala mluvit. Zaklepala jsem na dveře od pracovny a počkala, než mě pozve.

„Dále.“ Vešla jsem tedy dovnitř a posadila se naproti Marcusovi do pohodlného křesla.

„Co potřebuješ, Bells?“ zeptal se mě.

„Marcusi, chtěla bych na chvilku zase pryč z Volterry.“ Věděla jsem, že důvody mu říkat nemusím.

„Čekal jsem to a chápu tě. Poprosím Jane, aby něco našla. Stejně si vydupala, že chce jet příště s vámi. Až něco najde, tak za tebou přijde.“ Byla jsem ráda, že pojede moje nejlepší kamarádka s námi, ale to nejspíš pojede i Demetri.

„Pojede i Demetri?“

„Ano, vždyť znáš Jane.“ Tomu jsme se oba zasmáli a já se pak odebrala do svých komnat. Nad ránem se přiřítila, Jane a já věděla, že našla místo pro bydlení.

„Už to mám. Norsko, Trondheim. Je to město s letištěm, ale je to u vody a Norsko samo o sobě má dost lesů, pro rodinu upírů.“ Skončila svůj monolog a já na ni jen nechala oči. Nezaráželo mě to, kam se stěhujeme, ale to, že se stane vegetariánem.

„Ty budeš vegetarián?“ Ano, Alec už byl na zvířecí krvi a zůstal u toho kvůli Nessi, ale Jane neměla důvod.

„Ano, chci se zapojit do tvého života a chci zůstat s tebou. Jsi jako moje sestra a tomu nezabrání ani strava. Nechci tě kvůli mému jídelníčku zase opustit.“ Vrhla jsem se jí okolo krku.

„Jsi ta nejlepší sestřička, kterou jsem mohla mít.“ Pak jsme si sedly na postel a dohadovaly podrobnosti ohledně přesunu. Dům a podobně, prý zařídí Jane jako překvápko a já nic nenamítala. Byla jsem šťastná, protože budu v nejbližších pěti letech bydlet s těmi, které mám ráda. Demetriho považuju za staršího bráchu, Aleca za mladšího a Jane za sestru.

Museli jsme tu zůstat jen po dobu, než se Jane a Demetrimu zbarví oči do zlatova, ale to mi nevadilo. Těšila jsem se na budoucnost a nedaleké stěhování. Jane vysela furt na telefonu a zařizovala všechno ohledně nového domova a Marcus nám zatím obstaral falešné doklady.

Já byla Isabella Voltury a bylo mi šestnáct. Měla jsem o rok mladší sourozence Aleca a Jane Voltury, dvojčata. Staral se o nás otcův mladší bratr Demetri Voltury, kterému je třiadvacet a je to barman v místním baru. Nessie je jeho dcera, které je sedm a nastupuje do první třídy. Otec je v Itálii a vlastní vinice, což byla pravda a matka mu s nimi musí pomáhat.

Lež jak brno, ale byla jsem ráda, že mezi námi jsou taková rodinná pouta. Náš odjez byl naplánoval na leden, protože Vánoce jsme chtěli oslavit tady a nechtělo se nám jezdit od tamtud. Nechala jsem se tedy zase zavést do starých zajetých kolejí, které jsem tolik milovala. S Jane jsme vyrazily na vánoční nákupy a nechaly jsme se unést vánočním šílenstvím.

Předchozí - Shrnutí - Následující



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Čí je ta holčička? 10:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!