Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Chtíč 3. kapitola

20.08.2010 (11:30) • Lovely • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4372×

Edward:

Slastně jsem se protáhl a Rosalie, spící na mé hrudi, jen nesouhlasně zamručela. Včerejší noc byla něco úžasného, lepší sex jsem snad v životě nezažil. A že jsem jich za mých sto let zažil opravdu požehnaně. Tahle holka je vážně číslo, kdyby bylo možné upíra usouložit k smrti, ona by to na sto procent dokázala. V noci jsme to dělali snad ve všech možných, i nemožných polohách a stále neměla dost. Usnula až k ránu, myslím, že si ji asi chvíli nechám. Po tomhle by byla škoda si osedlávat hned jinou klisničku. 

„Crrrr… Pane, omlovám se, že vyrušuji, ale přišel za Vámi Jasper Whitlock,“ ozval se portýr z intercomu.

„Dobře, řekni mu, ať počká v pracovně. Hned tam přijdu,“ odpověděl jsem mrzutě.

Sakra, úplně jsem zapomněl, že dnes musíme dořešit ty smlouvy. Opatrně, abych nevzbudil Rosalii, jsem vstal a oblékl se. Tiše jsem za sebou zavřel a pospíchal do pracovny, cestou jsem prošel kolem jídelny, která byla prázdná. Podíval jsem se na hodinky, bylo už půl deváté. To je zvláštní, Bella touhle dobou už zpravidla snídá. Že by zaspala?

No co, to zjistím později. Konečně jsem dorazil do pracovny, Jasper už se vesele rozvaloval na mé židli a nohy si opíral o můj nový stůl. 

„Okamžitě dej ty své hnáty dolů z mého stolu!“ zavrčel jsem na něj.

„Ale no tak, Edwarde. Ty s tím naděláš, vždyť je to jen obyčejný kus nábytku,“ posmíval se mi Jasper, ale nohy sundal.

„Jen obyčejný kus nábytku? To se teda pleteš. Tohle je stůl, na kterém Napoleon vymýšlel svůj útěk z Elby. To na tomhle stole to celé naplánoval. Koupil jsem ho na jedné aukci v Londýně. Víš vůbec jakou má cenu?“

„Nevím. A upřímně, je mi to úplně fuk,“ odpověděl mi znuděně Jasper.

Jistě, jeho tyhle věci absolutně nezajímaly. Vlastně ho nezajímaly ani peníze a už vůbec ho nezajímal obchod. Jasper byl duší bohém, tohle všechno dělal jen proto, že jak sám říkal, se momentálně nesmírně nudil.

„Tak co, jak sis dneska v noci užil? Ta kočička, cos ji sbalil, vypadá opravdu luxusně,“ začal se mě vyptávat Jasper. 

„Co ti mám říct. Lepší sex jsem v životě nezažil, málem mi ho urvala. A co ty? Ani jsem si včera nestihnul prohlídnout tvůj úlovek. Tak se pochlub. Stála za to?“

„Já včera nikoho nelovil, Alice mi stačila.“ Přiznal se mi.

„No jo. Ty a manželský sex. Vážně nechápu, jak vám to oběma může vyhovovat. To já potřebuji každou noc nové masíčko. I když je pravda, že Rosalii si asi chvilku nechám, je vážně třída, na to, že je to stále člověk.“

„Manželský sex není tak špatný, měl bys to taky někdy zkusit,“ začal mi do duše promlouvat Jasper.

„S Bellou? Tou šedou myší? Nikdy! To jsi se dočista zbláznil? S nudnými puťkami vážně nespím a rozhodně s tím nehodlám začínat.“

To ho včera v noci Alice praštila do hlavy? Nebo se musel úplně zbláznit. Cpát mi do postele Bellu, to určitě.

„Navíc,“ pokračoval jsem, „moc dobře víš, proč jsem si ji vzal. Je to moje pojistka, aby mi náhodou její otec nezačal dělat problémy. Jen co vymyslím, jak se jeho a těch jeho přítelíčků nadobro zbavit, okamžitě se s Bellou rozvedu. Prozatím by nám ale Quieluté mohli být nebezpeční.“

„Dobře, ale to ti přeci nebrání, aby sis trochu neužil. Včera ta tvoje šedá myška vypadala naprosto k nakousnutí, v těch šatičkách. Je jako zralá broskvička, jen ochutnat. Doslova vybízela k tomu, aby ji někdo utrhl.“ Přesvědčoval mě dál.

„Hele, brácho. Nezamiloval ses mi takhle náhodou do mojí manželky? Co by na to řekla Alice?“

Nemohl jsem si pomoct, musel jsem si rýpnout. Rozhodně jsem však nevěřil, že by se moje žena mohla někomu líbit. Jistě, ty šaty co měla včera večer na sobě dávaly vyniknout její skvělé postavě a účes, který jí vytvořila Alice, dokonale potrhoval jemné křivky jejího obličeje. Ale uvnitř to stále byla ta nudná šedá myška, kterou jsem každé ráno vídal u snídaně.

„Přiznávám, včera večer se mi z ní postavil a nebyl jsem zdaleka sám. Celý sál měl oči jenom pro ni, až na tebe. A Alici to klidně můžeš říct, ta dokáže ocenit dokonalost. Na rozdíl od někoho.“

„Počkej, to přeci nemůžeš myslet vážně!“

Myslel jsem, že si ze mě Jasper dělá legraci, ale on to myslel smrtelně vážně.

„A proč by ne, tvoje žena je nádherná a sexy. A jak jsem si všimnul, doslova uchvátila Viktora. Měl oči jen pro ni,“ odpověděl mi Jasper.

„Cože? Viktor? Viktor Volturi? On je zase ve městě? Já myslel, že posledně mu to stačilo. Zajímalo by mě, proč ho sem zase Aro poslal. Říkal jsi, že měl oči jen pro Bellu?“

„Ano, když spolu odcházeli, doslova ji svlékal pohledem,“ upřesnil mi nezaujatě.

„No to si snad děláš srandu! Moje žena odešla s tím hajzlem? Ta děvka, to si vypije!“ 

Teď už chápu, proč byla jídelna prázdná. Nejspíš ještě vůbec nepřišla domů, asi se ještě někde válí s tím zmetkem Viktorem.

„Edwarde, uklidni se. Co tě na tom tak rozčiluje? Stejně o ni nestojíš, tak ji nech si taky trochu žít.“ Kroutil hlavou nechápavě Jasper.

„O to ale vůbec nejde, je to moje žena a tohle si dovolovat nebude!“ 

Rozzuřeně jsem vyběhl na chodbu a práskl za sebou dveřmi, až žalostně zavrzaly. V tu chvíli mě do nosu uhodila její vůně, právě se vrátila a mířila do svého pokoje.

Jen počkej, holčičko, teď uvidíš, kdo je tvůj manžel. Teď uvidíš, kdo je to Edward Cullen!

Vtrhnul jsem do jejího pokoje a ona se na mě jen vyděšeně podívala. Stále na sobě ještě měla šaty ze včerejška a byla celá promočená, jak venku pršelo. Nejspíš šla celou cestu od Viktora pěšky. Celá se klepala zimou a mokré šaty se jí lepily na ztuhlé bradavky. Musel jsem uznat, že takhle byla vážně k nakousnutí, jako bezbrané zvířátko.

„Edwarde, děje se něco?" Protrhala mě z mých úvah. Její hlas se mírně třásl, byla znepokojená.

V tu chvíli se opět vrátil ten vztek a zuřivost, co jsem cítil před chvílí.

„Ty děvko!" zařval jsem a vrazil jí facku, až vzala druhou o hranu stolu a bolestně se svalila na zem.

Autor: Lovely (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Chtíč 3. kapitola: