Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cesta ke konci - 6. kapitola - 2. část

31.12.2009 (17:45) • Kikushinka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1170×

6. kapitola – Jedna duše, jedno tělo – 2. Část

Otevřela jsem dveře, vešla do ložnice a tam… bylo prázdno. Nikdo tam nebyl. Nechápala jsem to. Kam se Edward poděl? Bál se snad natolik, že by utekl?! Tomu se mi nechtělo věřit.

Najednou mne zezadu popadly ruce chladné jako led. Otřásla jsem se, a než jsem si stihla čehokoliv všimnout, ležela jsem na měkkoučké posteli. Edward se skláněl nad mým tělem a s podivným pohledem mi hleděl do očí.

„Máš zvláštní smysl udělat situaci napínavou.“ Zašeptala jsem a tišše se zachichotala. I Edwardova ústa se roztáhla v náznaku úsměvu. Ale poté jeho výraz znovu ztvrdl na kamenné tváři, ze které se nedalo nic vyčíst. „Edwarde, co se děje?“

„Vím, že jsem ti to slíbil a svůj slib hodlám dodržet, ale nechceš s tím přeci jen ještě počkat?“ No samozřejmě. Tahle část musela přijít, jinak by to nebyl Edward. Zavrtěla jsem hlavou na důkaz mého odhodlání a Edward si tiše povzdechl.

„Nech toho, Edwarde. Těď jsi můj manžel, a měl by jsi splnit své manželské povinnosti. A já tě chci. Strašně moc tě chci. Celého. Se vším všudy.“ Jeho obličej jsem si přitáhla blíž a své rty jsem přitiskla na ty jeho. Zpočátku byl opatrný, stejně jako pokaždé, ale později se náš polibek stával silnějším, vášnějším a daleko lepším, než všechny polibky předešlé. Po úvodních pár “ochutnávacích“ polibcích jsme zapojili i jazyk. Naše jazyky byly jako motýlí křidélka, které se jemně dotékají svými křídly o sebe, třou se. Kdysi jsem si hloupě myslela, že nemůže být nic lepšího, než tenhle úžastně slastný pocit při tomto divokém a vášně plném líbání, ale spletla jsem se.

Ucítila jsem Edwardovu studenou ruku, jak šmátrá po mém těle, prozkoumává každou křivku mého těla, snaží se vše důkladně zmapovat, zapamatovat si to. Neubránila jsem se malému tichému zachichtnutí. I já jsem chtěla zapojit ruce, a proto jsem nechala jednu svou ruku zapletenou v Edwardvých bronzových vlasech, a druhou jsem mu zajela pod košili. Byla jsem daleko horlivější než Edward, nedočkavější.

„Nespěchej lásko, máme spoustu času.“ Uklidnil mne Edward, když jsem se mu pokusila rozepnout knoflíčky u košile. Určitě jsem se musela červenat jako rajče, cítila jsem to ve tvářích. Naštěstí to byla jedna z věcí, které se na mně Edwardovi líbily, takže ho to popohnalo zase o kousek dál.

Od horní části mého těla se Edward rukou přesunul k té dolní části a začal mi přejíždět po vnitřní straně stehen. Jen mě to víc rajcovalo, začala jsem se pod ním mírně svíjet a vrtět, až jsem se bokem jemně otřela o jeho rozkrok, a pocítila tak jeho vybouleninu v kalhotách. To mě ujistilo v tom, že všechno děláme správně, a zvedlo mi to trochu sebevědomí. Odhodlala jsem se k dalšímu kroku a tentokrát jsem se nenechala zastavit. Uvolnila jsem i druhou svou ruku a postupně rozepínala knoflíky u jeho košile. Kupodivu to nebylo nic těžkého, stačilo jen se víc soustředit. Za moment už se Edwardova košile válela někde na zemi pod postelí a já si vychutnávala pocit, že jsem to dokázala, že jsem z něj sundala první část jeho oblečení. Teď jsem to byla já, kdo zkoumal povrch jeho tvrdého těla, to já jsem nyní prsty kroužila po jeho hrudníku sem a tam, tam a zpátky a naopak to byl Edward, kdo slastně zavzdychal.

Teď byla na řadě má halenka. Edwardovi to nedalo vůbec žádnou práci, byl dychtivý natolik, že ji ze mě prostě jedním rychlým pohybem strhl a halenka byla na dvě části a daleko od našich rozžhavených těl nabitých touhou.

Edward své rty přesunul nejprve na můj krk, který zlíbal od uší až po můj obnažený dekolt, do kterého zabořil hlavu, a než jsem se stačila nadát, i podprsenka byla fuč. Líbal má ňadra, hladil je a znovu líbal. Mohla jsem se přímo topit v neuvěřitelném štěstí, které mi to poskytovalo. A když začal jazykem objíždět mé bradavky, neubránila jsem se zavzdychání. Edwarda to zjevně potěšilo, protože se rozhodl udělat mi ještě lépe. Svým jazykem přejel nejprve okolo jedné bradavky, pak okolo druhé a pak s ním zamířil podél mého břicha směrem k pupíku, okolo kterého rovněž několikrát zakroužil jazykem. Poznala jsem na něm, že by mne nejradši ještě chvíli takhle dráždil, ale sám to nevydržel a sundal mi i kalhoty, ty to naštěstí přežily bez nějaké větší újmy.

Rozhodla jsem se, že nadešel čas zúčtovat i jeho kalhotám, a tak jsem ho přetočila pod sebe a vyhoupla se na něj. Chvílemi jsme se na sebe jen tak dívali, oba překvapeni mou náhlou silou, ale pak jsem se znovu pocítila neuvěřitelnou touhu plenit jeho rty. Mezitím, co jsme se znovu divoce líbali, mé ruce naplno pracovaly. Rozepla jsem mu pásek u kalhot a poté i zip, a s tím, jak jsem mu chtěla kalhoty stáhnout, jsem své rty přesunovala přes jeho trup, až k místu, u kterého jsem se zarazila. U jeho vybouleniny mezi nohama. Narovnala jsem a Edwardovi stažené kalhoty jsem kamsi zahodila. Pak jsem se nad něj znovu naklonila, a znovu jsem ho začala prudce líbat, přičemž jsem se nenápadně otřela o jeho vyboulené přirození. Celý se zachvěl a otočil si mě zpět pod sebe.

Svou pozornost tentokrát přenesl na nižší bod na mém rozpáleném těle. Vrhl se znovu k mým nohám a pomalu začal stahovat mé kalhotky. Ještě než je stáhl úplně, krátce mi pohléd do očí a hledal v něm nějaký náznak nesouhlasu. Ničeho takového se ale nedočkal. Sice jsem se před ním stále ještě styděla, ale zároveň jsem se těšila, až to udělá, až budeme proti sobě stát jen tak, jak nás příroda stvořila.

Edward tedy dále neotálel a kalhotky mi jednoduše sundal. 

Hned se začal věnovat mému přirození. Nejprve ho celé zasypal jemnými polibky, lehkými jako jarní větřík. Poté přidal i prsty, které pomalu zanořoval dovnitř. Pocit, který jsem prožívala byl nepopsatelný , ale stále to byl slabý odvar proti tomu, co mělo následovat.

Pod Edwardovými doteky a polibky jsem se celá svíjela, zmítal mnou chtíč, neovladatelná touha a cit tak silný, že by snad dokázal pohnout i skálou. Edward se nejspíš musel cítit stejně, i když to nedával najevo tak viditelně jako já, protože svá ústa přitiskl na má a ještě mne chvíli líbal, až už jsem to prostě nevydržela a začala ho prosit.

„Edwarde, Edwarde, prosím! Já už to nevydržím!“ Vzdychala jsem. A tak jsem konečně dosáhla toho, čeho jsem chtěla dosáhnout. Edward do mě jemně pronikl, tak aby mi ublížil co nejméně. Popravdě řečeno, bolest bych v tu přenádhernou chvíli ani cítit nemohla, jelikož jsem nedokázala myslet na nic jiného než na nás dva, na mě a Edwarda.

Když se ve mně ještě začal pohybovat, myslela jsem, že slastí snad prasknu, bouchnu. A pak jsem nejspíš doopravdy musela bouchnout. Protože se mým tělem najednou rozléval zcela nový pocit, pocit tak krásný a jedinečný, pocit tak výjimečný a dokonalý, až se mi z toho chtělo plakat. Byli jsme jedna duše, jedno tělo. V tu chvíli jsem byla maximálně šťastná. V tu chvíli neexistovalo nic, nic kromě nás dvou. Všechno mi zcela náhle připadalo nepodstatné, zbytečné. Na všechny starosti jsem v jednom okamžiku zapomněla, prožívala jsem absolutní radost, absolutní slast a absolutní pocit vítězství. Měla jsem neovladatelnou chuť vyřvat do světa, jak moc Ewarda miluji, jak moc bylo naše první milování krásné. Mé zvlhlé zpocené tělo se třelo o tělo boha, o Edwarda. Byla jsem si naprosto jistá, že tuhle chvilku by nemohl nikdo a nic překazit. Vlny orgasmu postupně odeznívaly a můj dech a srdeční tep se zase pomalu uklidňoval, i když mi srdce stále bilo jako zvon tím štěstím, které prožívalo.

Vyčerpaně jsem padla na Edwardovu hruď a nechala se unášet světem snů, které budou pro dnešní noc přinejmenším nádherné. K tomu mi Edward začal broukat mou ukolébavku a já byla daleko dál, než jen v sedmém nebi.

Autor: Kikushinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Cesta ke konci - 6. kapitola - 2. část: