Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Carlisle - 8. kapitola - Antonie Isabell Montoroj Swan de Vou de la Plata - Cullen?

10.11.2010 (12:00) • Kimberly • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2125×

Kapitola osmá

Antonie Isabell Montoroj Swan de Vou de la Plata - Cullen?

„Já vím,“ pronesla prostě a já jsem zkameněla jako socha z mramoru.

„Jakto, že víš?“

„I já jsem upírka, sice jen poloupírka, ale jsem. Jsi bledší a tvé oči zčernají, když pociťuješ touhu, jsi mladý, rozhodně ti není třicet, bude ti tak něco kolem dvaadvaceti, nemám pravdu?“ otázala se nesměle.

„Máš. Jen jakto, že já jsem to nepoznal, voní mi tvá krev a slyším bít tvé srdce. Vypadáš jako člověk a ani nemáš zlaté nebo červené oči, ale máš je čokoládově hnědé,“ nechápal jsem to.

„Pst. Mám pár užitečných darů, Carlisle. Mám štít, kterým nemohou procházet schopnosti, které jsou pouhou iluzí, a to proto, že mám druhý dar, dar iluze. Dokážu udělat iluzi všeho, na co si vzpomenu. A je tu ještě jeden dar, rozpoznám dobro od zla, ale pouze ve využívání darů. Když má někdo dar a využívá ho, tak poznám, jaký dar má a k čemu ho využívá, a tak se na něj snadno dokážu napojit a osvojit si ten dar, ale jen na určitou chvíli,“ pronesla zasněně.

„Proč jsi mi to neřekla?“

„Chtěla jsem počkat na tu pravou chvíli.“

„Myslíš, že tohle je právě ona?“

„Myslím, že ano, jelikož lhát ti, mě ubíjí.“

„Tomu věřím.“

„Já vím, že ano,“ pronesla a políbila mě na rty ve vášnivém polibku.

„Monsieura, vaše plat principal.“

„Merci,“ pronesla Bella, a když číšník odešel, pustila se do jídla.

O dva dny později

„Takže ty jsi upírka, dokážeš poznat, jaký má kdo dar a k čemu ho využívá a poté se na něj napojit, vytváříš iluze a máš štít proti iluzionickým darům,“ shrnul to Edward, když jsme se vrátili z Francie a Bella řekla to tajemství celé mé rodině. „Tím se ale nezmění, že jsi stále milenkou našeho otce,“ pokračoval, avšak na hlavě mu přistál polštář.

„Hele!“ osopil se na vysmátého Emmetta.

„To je jako té holce, co navštěvuje tvou ložnici, říkal milenka, když to je ta samá pořád dokola,“ zahihňal se Emmett a jako pravý zlosyn zahýbal obočím.

„Jak o tom k sakru víš?“

„Stačí jednou večer vynechat lov.“

„Edwarde?“ otázal jsem se ho.

„No co, tak mám přítelkyni. Je nahoře,“ řekl.

„Tak ať přijde.“

„Zlato, máš přijít!“ zavolal do útrob domu. V mžiku stála u něj. Kdysi bych dal cokoli, abych se mohl ještě jednou podívat do těch nádherných oříškových očí. Bohužel byly zlaté, jako med. Miloval jsem ji, a když jsem si myslel, že mě to přešlo a jsem znovu zamilovaný, tak se tady objeví, měla by být mrtvá.

„Carlisle?“

„Charline?“

„Počkat, vy dva se znáte?“ povšiml si Edward.

„Kolik je to let, co jsi ode mě odjela?“

„Osmdesát a něco. Tehdy, když jsem odjela, no, je to velmi složité,“ objala mě a já si vychutnával naše objetí. Najednou se odtáhla.

„Antonie Isabell Montoroj Swan de Vou de la Plata?“

„Mami?“

„Počkat, tohle je tvoje dcera?“ zeptal jsem se s údivem.

„Ano,“ pronesla ještě více šokovaně.

„Tati?“ zaptal se mě Edward.

„Tak tohle je zase tvůj syn?“

„Dalo by se říci,“ pronesl jsem.

„Tak tohle je velmi úsměvné. Kdysi spolu spíme a nyní já spím s tvým synem a ty s mou dcerou,“ usmála se.

„Není to úsměvné, ale úchylné, ale to se mi na tobě asi líbilo ze všeho nejvíce. Tvá ztřeštěnost,“ pod náporem vzpomínek jsem se ušklíbl. Před očima se mi přehrála celá ta noc, kdy jsem ji měl pouze a jen pro sebe. Všechny ty pocity, všechny dojmy, všechna láska, která nikdy nepřebolela.

„To je nechutný!“ vykřikli Bella s Edwardem unisono.

„Přehráváš si onehdy tu jednu jedinou noc?“ Pouze jsem přikývl.

„Bože, tohle je lepší než telka!“ zařval Emmett, který se tak rád dívá na telenovely.

„Sklapni.“

„Vždyť tohle je jak z telenovely Zakázaná láska, ještě kdyby byla Bella tvoje dcera! V té telenovele to tak bylo a oni dva spolu spali, otec s dcerou, a potom se jim narodilo dítě!“ vykřikl Emmett a já zkameněl.

„Jsi poloupír. Ty říkáš, že to bylo složité, tvá přeměna na upíra. Jak?“

„Otěhotněla jsem s jistým upírem.“

„Bože,“ zaskučel Emmett.

„Je to moje dcera?“

„Ano, Carlisle, je to tvoje dcera.“

„Úúú!“ zaúpěl Emmett.

„To není možné!“

„Jsi jediný upír, s kterým jsem kdy spala,“ řekla zahloubaně. „Když jsem byla ještě člověk,“ dodala a usmála se na Edwarda.

„No to je skvělé. Pohádám se s manželkou, ta si na dva měsíce odjede. Vyspím se se svou dcerou. Emmette, jak skončila ta telenovela?“ zeptal jsem se zoufale.

„No, ta dcera porodí dítě,“ řekl.

„A dále?“

„Nekřič na mě! Já se to nedokoukal, Rose mi to vypla!“ vykřikl Emmett a Jasper se začal smát jako na lesy.

„Přece si nemyslíš, že to bude jako v té telenovele,“ osopila se na mě Charline.

„Ne, nebude, oni neměli Maggie,“ pronesl jsem a všichni ztichli.

„Zavoláme Shioban?“ otázal se Edward.

„Ano, zavoláme Shioban.“