Kdybych měla nazvat tuhle kapitolu, jmenovala by se asi Divné chování. Machy
06.04.2011 (11:00) • Machy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3628×
EDIT: Článek neprošel korekcí.
7. kapitola
Ráno jsem si oblékla jen bílé tílko, tmavé džíny a bílé tenisky. Měla jsem špatnou náladu. Štěstí, že byl dnes pátek. Stačí přežít dnešek a dva dny nebudu muset nic dělat. S Chasem jsme vyrazili do školy.
„Není ti něco?“ ptal se mě, když jsme vcházeli do školy.
„Ne, jen jsem se špatně vyspala.“ Zakroutila jsem hlavou.
Až do druhé přestávky se mi podařilo vyhnout Edwardovi, ale o druhé přestávce jsem to nedokázala. S Chasem jsme kolem něj museli projít, když jsme šli ke skříňkám. Celou dobu na mě zíral.
S Chasem jsme šli nejdřív k mojí skříňce. Najednou se tu objevil Edward. Co sakra chce?
„Ahoj Bello.“ Opřel se z druhé strany než Chase.
„Chceš něco?“ Nepříjemně jsem se na něj zatvářila.
„Jsem Edward,“ představil se.
„Chase.“ Zdvořile se na něj usmál Chase.
„Můžeme si spolu promluvit?“ oslovil mě.
„Nevím o čem.“ Zakroutila jsem hlavou.
„Můžu klidně mluvit před tvým kamarádem.“ Podíval se na Chase.
„Dohoním tě,“ řekla jsem Chaseovi.
S nevolí a posledním pohledem zabodnutým do Edwarda se otočil a došel ke své skříňce.
„Tak co ještě chceš? Už jsi mě dostal, tak jdi za dalšími,“ vyjela jsem na Edwarda.
„Co má a já ne?“ zeptal se.
„O čem to tu, sakra, mluvíš?“ zeptala jsem se.
„O tom idiotovi, co za tebou pořád leze.“ Rozzlobil se.
„Je to můj kamarád a rozumím si s ním. Je to všechno?“ zodpověděla jsem jeho otázku.
Neodpovídal.
Nechala jsem ho tam stát a šla jsem za Chasem, který na mě už čekal. Na obědě jsem si koupila salát, ale jen jsem se v něm vrtala.
„Bello, co je ti? Neznám tě dlouho, ale vidím, že ti něco je.“ Dělal si starosti Chase.
„Nic mi není, vážně. Jen jsem se prostě špatně vyspala.“ Snažila jsem se o úsměv, ale očividně ho to nepřesvědčilo, protože z toho vznikl jen úšklebek.
„Slyšel jsem, že se příští pátek jede do bazénu,“ oznámil mi.
Jen jsem zakývala hlavou. Taky jsem o tom už něco slyšela.
Měla jsem biologii s Edwardem, ale dnes jsme naštěstí seděli jinak, protože už před hodinou se nějaké holky pořád smály, a tak jsem si měla s jednou z nich vyměnit místo. Vážně jsem to uvítala.
Po škole mě Chase odvezl domů. Celý víkend byl docela nudný. Dělala jsem nějaké úkoly, četla jsem si, poslouchala jsem hudbu, ale úplně nejvíce jsem přemýšlela. Budu se snažit být zase normální.
V pondělí jsem se jen obyčejně oblékla a vyrazila jsem s Chasem do školy. Dnes jsem měla už lepší náladu. Chase si toho taky všiml. Až na jednu písemku proběhlo dopoledne docela v pohodě. Šli jsme na oběd. Chase mi připadal trochu zaražený. Byl takový, jako kdyby chtěl něco říct, ale nenacházel k tomu odvahu. Při jídle jsem se ho na to zeptala.
„Chasi, připadáš mi zaražený. Nechceš mi náhodou něco říct?“ zeptala jsem se ho.
Podíval se do stolu.
„Ne,“ řekl.
To je divný. Už jsem si toho nevšímala. Chase se najednou zvedl.
„Počkám venku,“ řekl mi a odešel ven.
Jen jsem nad tím zakroutila hlavou. Všimla jsem si Edwarda. Zase se divně díval. Měl takový smutný a zároveň vražedný pohled. Odvrátila jsem od něj zrak, odnesla jsem svůj tác a šla jsem ven. Nejdřív jsem ho nikde neviděla, ale pak jsem si Chase všimla kousek dál na lavičce. Došla jsem k němu a sedla jsem si vedle něj.
„Vlastně ti chci něco říct“ promluvil po chvíli.
Povzbudivě jsem se na něj usmála, aby pokračoval.
Podíval se mi do očí.
„Bello, ty se mi líbíš a já nechci být jen tvůj kamarád,“ řekl mi.
Zůstala jsem na něj v šoku zírat. Přiblížil se ke mně a spojil naše rty do jemného a něžného polibku. Odtáhl se ode mě zase hned.
„Ale jestli chceš, tak můžeme zůstat jen kamarádi,“ navrhl, když jsem se podívala do země.
„Já nevím, jestli jsem na to připravená. Kdybys mi dal trochu času.“ Podívala jsem se na něj.
Byl zklamaný, ale souhlasil. Řekl, že musí na hodinu a odešel.
Zůstala jsem tam jen sedět. Taky se mi líbí, ale nevím, jestli jsem na vztah připravená. Navíc si myslím, že není správné si s ním začít chvíli po tom, co jsem se vyspala s Edwardem. Chce to čas. Alespoň trochu času.
Podívala jsem se směrem k jídelně. Stál před ní Edward a díval se na mě. Proč se na mě musí pořád dívat? Rychle jsem vstala a zamířila jsem na svou hodinu. Hodinu mám bohužel společnou s Edwardem, protože je to biologie. Byla jsem tam brzy. Edward přišel až těsně před začátkem hodiny a vypadal zase divně. Když začala hodina, učitel začal mluvit. Měli jsme opakovat základní stavbu člověka.
„Zapomněl jsem v kabinetu kostru. Vy dva,“ ukázal na mě a Edwarda.
„Dojděte mi do kabinetu pro kostru,“ nakázal nám.
Otráveně jsem se zvedla a vzala jsem si od něj klíče. Vyšla jsem ze třídy a Edward vyšel hned za mnou. Šli jsme k tomu kabinetu. Byl o patro výš.
„Chci tě,“ Edward mi promluvil za zády, když jsme vešli do kabinetu.
„Co?“ vykřikla jsem.
„Proč?“ Otočila jsem se na něj.
„Chci tě mít pro sebe,“ vysvětlil mi.
„Už jsi mě dostal, tak co je ti do mě? Máš celou školu holek, tak si vyber a mě nech.“ Otočila jsem se k němu zády a šla jsem k té kostře.
„Chci se vyspat s tebou,“ stál si za svým.
„Ale já s tebou nechci už mít nic společného a mohl bys mi teď laskavě pomoct s tou kostrou?“ zvýšila jsem hlas.
Přešel k té kostře a vzal ji sám. Šla jsem za ním. Zamknula jsem dveře a došli jsme zpátky do učebny. Po hodině jsem rychle vyrazila na tělocvik. Naštěstí nám jen učitel vysvětloval pravidla badmintonu. Stejně jsem ho vůbec nevnímala. Po hodině jsem se sešla s Chasem u jeho auta.
„Nechceš dneska jet do Port Angeles? Mohli bychom zase do toho klubu,“ navrhla jsem ještě na parkovišti.
„Jo. Dobře,“ souhlasil.
Omlouvám se, že jsem to střihla tak brzy a kapitolka je trochu kratší, ale potřebovala jsem to ukončit, aby nebyla jedna událost rozdělená do více kapitol.
Zajímalo by mě, jaký máte názor na to, že se Bella vyspala v tom autě s Edwardem.
Díky Vaše Machy.
6. kapitola | Shrnutí | 8. kapitola
Autor: Machy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Budeš prosit - 7. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!