Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Budeš prosit - 6. kapitola

03.04.2011 (07:45) • Machy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3902×

6. kapitola

Ráno jsem se oblékla a vyzvedl mě zase Chase. Už se z toho stávala pomalu tradice. Celý den se nic moc zajímavého ani nedělo. Řekla jsem Chaseovi, že s ním odpoledne nepojedu, protože se chci jít projít.

Naštěstí jsem si ráno vzala jen baleríny. Nejdřív jsem šla po městě a pak jsem se vydala k lesu. Nechtěla jsem jít do lesa, ale jen dojít k němu. Na lesní cestě stálo auto. Poznala jsem, že je to Edwardovo auto.

Přišla jsem blíž a podívala se do okénka. Jen tam seděl a zíral. Nevím, co mu je. Je nějaký divný. Zaťukala jsem na okénko. Vůbec nereagoval. Otevřela jsem si dveře na straně spolujezdce a nastoupila k němu. Ani na to nezareagoval.

„Edwarde,“ řekla jsem a trochu jsem do něj šťouchla.

Konečně se probral a podíval se na mě.

„Co je ti? Vůbec jsi nevnímal. Není ti špatně?“ strachovala jsem se.

„Ne,“ řekl, vystoupil z auta a opřel se o kapotu.

Vystoupila jsem a došla k němu.

„Vážně ti nic není?“ zopakovala jsem.

Jen zakroutil hlavou.

Otočila jsem se tedy a chtěla jsem zamířit domů.

„Bello,“ oslovil mě.

Otočila jsem se zpátky na něj.

„Počkej,“ požádal mě.

Přešla jsem teda zpátky k němu a opřela se o kapotu. Edward stál naproti mně.

„Promiň. Omlouvám se ti,“ řekl a položil mi ruku na rameno.

„Mrzí mě, co jsem ti provedl. Vím, že jsem se k tobě špatně zachoval, ale už to nejde vzít zpátky. Myslíš, že mi to budeš moct někdy odpustit?“ zeptal se a dal mi druhou ruku do vlasů.

Dívala jsem se Edwardovi do očí. Byl úplně jiný, než jsem ho znala. Byl jiný, než před tím, když mě využil a odkopnul. Pomalu ke mně sklonil hlavu a spojil naše rty. Jemně se s nimi třel o ty mé. Odtáhli jsme se od sebe a dívali jsme se sobě do očí.

Do háje, co to zase dělám? Začali jsme se zase líbat. Tentokrát to bylo už vášnivější a intenzivnější. Zapletla jsem si ruce do jeho vlasů. On omotal své ruce kolem mého pasu. Došlo mi, kam to směřuje, ale nedokázala jsem to zastavit. Vyzdvihl si mě a já jsem mu omotala nohy kolem boků. Dal se do pohybu. Otevřel zadní dveře a i se mnou nasedl dovnitř.

Nepřestával mě líbat. Došel mi dech, a tak se svými rty přesunul na můj krk. Seděla jsem Edwardovi na klíně. Byla jsem už pohlcována jen touhou, a tak jsem se od něj odtáhla a rychle mu rozepnula všechny knoflíčky u košile. Musela jsem si osahat jeho svalnatou hruď. Přejížděla jsem svými prsty po jeho bělostné hrudi.

„Bože, co to dělám?“ zeptala jsem se nahlas spíše sama sebe.

Edward se znovu vrhl na mé rty. Svou rukou mi přejel po boku a za krkem mi rozvázal tričko, které ihned sklouzlo po mém těle až k pasu. Edward se podíval na má ňadra, která už byla zahalena jen bílou podprsenkou bez ramínek. Zkušeně mi ji na zádech jednou rukou rozepnul a podprsenka mi spadla do klína.

Edward mě položil na sedačku a přesunul se na mě. Začal mi dráždit prsa. Jedno laskal rukou a na to druhé dorážel rty a jazykem. Vysál mi ho. Vzdychala jsem jako šílená. Zase mě líbal na rty a při tom mi rozepínal kalhoty. Využila jsem toho a rozepnula jsem mu je taky. Povedlo se mi je i trochu stáhnout dolů. On stáhl ty mé i s kalhotkami.

Nelíbilo se mi, že jsem už nahá a on je ještě zahalený. Edward byl nade mnou a svou rukou přejel od mého kolene až k mému nejcitlivějšímu místečku. Pohladil mě po něm a já jsem se prohnula. Nevydržela jsem to a natáhla se, abych mu stáhla boxerky. Zatlačila jsem mu do hrudi a sedli jsme si.

„Jsi si tím jistá?“ zeptal se.

„Ne,“ odpověděla jsem mu a políbila ho.

Rychle si nandal kondom. Líbali jsme se a já jsem se pak přesunula na něj. Dosedla jsem na něj. Zalapala jsem po dechu a zaklonila hlavu. Projela mnou neuvěřitelná vlna vzrušení. Měla jsem ruce za jeho krkem a on je měl na mých bocích. Pomalu jsem se na něm začala pohybovat a stále jsem zrychlovala své přírazy. Edward měl ruce na mých bocích a pomáhal mi v přírazech. Začala jsem se chvět a po chvíli jsem s výkřikem vybuchla. Edwardovy zvuky svědčily o tom, že si to užil. Stále jsem zůstala na něm a on byl ve mně.

Přitiskla jsem se k němu. Nic jsme neříkali a jen jsme oddechovali. Po chvíli jsem si uvědomila, co jsem udělala. Měla jsem s ním sex. Zase jsem mu podlehla. Zase dostal to, co chtěl. Proč jsem tak slabá? Slezla jsem z něho a otevřela jsem si dveře.

V autě jsem si ještě oblékla kalhotky a posbírala jsem všechno své oblečení. Vylezla jsem z auta a svým oblečením jsem mrskla o kapotu. Zapnula jsem si podprsenku a pak jsem si oblékla kalhoty a nakonec i tričko. Edward vylezl z auta už oblečený.

Byla jsem na něj naštvaná, ale mnohem víc jsem byla naštvaná na sebe. Jak jsem mu mohla nalítnout na tu jeho komedii o tom, že je mu to líto? Proč jsem pořád tak hloupá? Myslela jsem, že jsem se změnila, ale evidentně jsem pořád stejná.

Edward se na mě díval.

„Jsi na mě naštvaná,“ konstatoval.

Nejspíš to vyčetl z mého výrazu. Otočila jsem se k němu zády. Nemohla jsem se na něj dívat. Přišel ke mně a položil mi ruku na rameno.

„Nejsem na tebe naštvaná.“ Setřásla jsem ji.

„Jsem naštvaná na sebe. Přísahala jsem si, že zaplatíš za to, cos mi udělal. Chtěla jsem, abys trpěl a místo toho jsem ti já hloupá dala přesně to, co tě zajímá nejvíc. Sex. Nechala jsem tě, aby ses mě dotýkal. Ještě k tomu se s tebou vyspím na zadním sedadle tvého auta, kdes už určitě dostal spoustu holek a já se k nim přidám jako nějaká laciná děvka. Myslela jsem, že jsem se změnila, ale evidentně jsem pořád stejně hloupá. Dostal jsi, cos chtěl, takže mě už můžeš nechat na pokoji,“ zaklela jsem a rozběhla jsem se pryč od něj.

„Bello,“ volal za mnou.

Nevšímala jsem si toho a běžela jsem dál. Divila jsem se, že jsem ještě nezakopla a něco jsem si neudělala. Když jsem přišla domů, táta tu ještě nebyl. Bylo sedm hodin, a tak jsem na stůl napsala tátovi vzkaz:

Ohřej si jídlo ze včerejška. Je v lednici. Byla jsem unavená. Šla jsem si lehnout. Dobrou noc, Bella

Šla jsem se rychle osprchovat a pak jsem se oblékla do pyžama. Lehla jsem si a zírala jsem do stropu. Proč jsem to připustila? Budu se mu teď muset obloukem vyhýbat. Když budu kolem něj procházet, bude mít určitě ten jeho vítězoslavný úsměv. Prostě se budu snažit, abych ho nikde nepotkala, což bude dost těžký úkol, když máme zítra biologii, na obědě jsou všichni a škola je docela malá. Když táta přišel domů, šel do mého pokoje. Zavřela jsem oči, aby to vypadalo, že spím. Naštěstí mi to sežral a zase odešel. Snažila jsem se už usnout, ale povedlo se mi to asi až po dvou hodinách.

Pohled Edwarda:

Jel jsem domů. Jen mě tam nechala stát a utekla. Je pravda, že na té zadní sedačce už jsem dostal pár holek, ale ona je jiná. Není děvka, jak o sobě říkala. Já nevím, v čem je jiná, ale je prostě jiná. Kdyby neutekla, mohli jsme pokračovat. Dokonale mě dokázala uspokojit. To jsem už dlouho nezažil. Když jsem s ní byl poprvé, nějak extra jsem si to neužil, nebo jsem to možná tak nevnímal, protože tenkrát mi podlehla dost snadno.

Přijel jsem k domu a upíří rychlostí jsem z něj vystartoval. Dveřmi od svého pokoje jsem pěkně třísknul. Potom jsem si ještě do nich praštil a udělala se tam díra. Viděl jsem v myslích všech, že se ptají, co se stalo. Do pokoje vešla Esme.

„Ty dveře opravíš,“ nakázala mi.

„Co se děje?“ Všimla si mého výrazu.

„Nic. Všechno je v nejlepším pořádku,“ procedil jsem skrz zuby a vyskočil jsem ze svého okna.

Běžel jsem do lesa. Potřeboval jsem na lov. Ulovil jsem dvě pumy a jednu srnu a běžel jsem zpátky. Dal jsem si sprchu a vzal jsem si čisté oblečení, protože při lovu jsem byl docela mimo a měl jsem ho od krve. Zůstal jsem ležet na posteli. Do pokoje vešel Emmett.

„Copak? Dneska nikam nejdeš?“ ptal se udiveně.

„Ne,“ zavrčel jsem.

„Co tě tak vykolejilo? To se ti nepostavil, nebo tě nějaká holka odmítla?“ Začal se smát.

Silně jsem na něj zavrčel.

„Hleď si svého,“ poradil jsem mu a vykopnul ho z mých dveří.

Jasper mi trochu uklidnil pocity, ale i tak jsem zůstal mimo. Musím něco udělat.

5. kapitola | Shrnutí | 7. kapitola

Autor: Machy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Budeš prosit - 6. kapitola: