Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Budeš prosit - 18. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Budeš prosit - 18. kapitolaEdward ztrácí nervy a svědší o tom i jeho činy.

03.05.2011 (18:45) • Machy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3216×

18. kapitola

 

Další dva dny svítilo sluníčko, což jsem si docela užívala. Ve čtvrtek jsem vstala docela pozdě, takže jsem se rychle oblékla a namalovala a vyrazila jsem do školy. Venku dneska bylo zase pro změnu docela ošklivo. Poklesla mi nálada, protože proti předchozím dnům to vypadalo jako hodně chmurný den. Když jsem jela do školy, tak venku začalo i pršet. No super. A já si nevzala bundu. Ke škole jsem přijela a musela jsem zaparkovat hned na kraji parkovišti, protože už blíž nebylo místo, takže jsem trochu promokla, než jsem doběhla do budovy. Na hodinu jsem to stihla na poslední chvíli. Byla docela v pohodě.

Další hodinu jsem měla s Chasem. Seděli jsme spolu, takže jsme skoro celou hodinu mluvili. Potom jsem měla jednu hodinu s Angelou. Taky jsme si docela popovídali. Byla milá. Tradičně jsem na poslední hodině před obědem seděla s Alice.

„Prý to víš,“ řekla hned, jak jsem si přisedla.

Pokývala jsem hlavou.

„Nikomu to neřeknu,“ ujistila jsem ji.

Alice se usmála. Najednou jí zamrzl výraz a dívala se do prázdna.

„Alice.“ Žďuchla jsem do ní, ale pořád nic.

„Alice, děje se něco?“ Musela jsem s ní už zatřást.

Pak se konečně probrala.

„Ne. To nic.“ Trošku křečovitě se na mě usmála.

„Vypadala jsi, jako kdybys viděla ducha.“ Zakroutila jsem nad tím hlavou.

Alice odvedla řeč jinam. Začala mluvit tradičně o oblečení. Žádné jiné téma asi nezná. Prostě móda. Po hodině jsme spolu vyrazily na oběd. Vešly jsme do jídelny. Koupila jsem si jen pití. Alice si koupila nějaký salát. Stejně to vyhodí, říkala jsem si.

Šla jsem za Chasem. Byl ke mně otočený zády. Posadila jsem se na židli vedle něho a podívala jsem se na něj.

„Proboha,“ zděsila jsem se a vyjekla.

Pod levým okem se mu začínal rýsovat monokl. Dala jsem mu ruku na tvář.

„Co se stalo?“ zeptala jsem se.

„Nic,“ řekl ležérně.

Sáhla jsem mu na ten monokl. Sykl a cukl sebou.

„Promiň,“ omluvila jsem se mu.

„Kdo ti to udělal?“ zeptala jsem se znovu.

„Nikdo,“ zakroutil hlavou.

„Řekni mi to,“ nakázala jsem mu.

„Nic to není. Neřeš to.“ Vstal a odešel.

Zakroutila jsem nad tím hlavou a vydala jsem se také na svou hodinu. Po poslední hodině jsem procházela kolem skříněk. Viděla jsem tam Chase, takže jsem k němu došla.

„Řekni mi, prosím, kdo ti to udělal,“ požádala jsem ho.

„To nestojí za řeč,“ odporoval mi znovu.

Ještě dlouhou dobu jsem ho u skříněk přemlouvala.

„Dokud mi to nepovíš, tak s tebou nebudu mluvit,“ vyřkla jsem nakonec upozornění.

Údivem otevřel pusu. Asi to ode mne nečekal a divil se.

„Cullen,“ řekl nakonec.

Zamračila jsem se nad tím.

„To jsem si mohla myslet. Ten ať si mě nepřeje,“ řekla jsem temně a rozeběhla se k autu.

„Bello,“ volal za mnou ještě.

Doběhla jsem k autu a nastoupila jsem. Nastartovala jsem a rychle jsem vyjela. Měla jsem jasný cíl. Ten ohromný barák v lese. Cullenovi. Takhle to už dál nejde. Už to vážně přehání. Zabrzdila jsem u jejich nádherného domu a jako velká voda jsem se vyřítila z auta. Zazvonila jsem. Otevřela mi Alice.

„Je tady?“ vyhrkla jsem hned.

„Kdo?“ zeptala se.

„Tvůj blbej bratr,“ vyřkla jsem.

Alice mě pozvala dál.

„Nahoru a dveře na konci chodby,“ řekla a pobídla mě ke schodům.

Vyběhla jsem po nich a šla jsem k těm dveřím. Bez zaklepání jsem vešla.

„Proč to děláš?“ vystartovala jsem na něj hned po otevření dveří.

„Bello.“ Podíval se na mě a vstal.

„Proč to děláš? Proč mi ničíš život?“ zeptala jsem se ho.

„Nechci ti ho ničit,“ zakroutil hlavou.

„Tak proč to děláš? Proč jsi ublížil Chaseovi a proč mě už nenecháš na pokoji?“

Byla jsem z toho zoufalá.

„Jen mi ujela ruka,“ obhajoval se.

„Proč? Co ti tak vadí?“ nechápala jsem.

„Básnil klukům o tobě. Naštvalo mě to,“ stěžoval si.

„To je důvod, abys mu něco udělal? Vážně to přeháníš. Vysvětlila jsem ti, že spolu končíme, tak co máš za problém?“ otázala jsem se.

„Víš moc dobře, co mám za problém. Pořád tě chci.“

Přistoupil ke mně a políbil mě. Odstrčila jsem ho od sebe.

„Co si to dovoluješ? Myslíš, že si můžeš dovolit všechno jen proto, že jsi upír? Nebojím se tě,“ zvýšila jsem na něj hlas.

„Nechci, aby ses mě bála.“

Nevěřícně jsem kroutila hlavou.

„Nemůžu tě nechat. Bello, buď zase se mnou,“ žádal mě.

„Ne. Mezi námi je konec. Nechci jen sex.“ Kroutila jsem nad tím dál hlavou.

„Proč jsi s ním?“ položil Edward otázku.

„Je milý a rozumíme si,“ řekla jsem.

„V tom je vážně hodně vášně. Mezi námi je elektřina a ta nikdy nezmizí. Vždycky nás to bude táhnout k sobě, ať už tomu budeš vzdorovat, nebo se mi budeš vyhýbat. Nepatříš k němu a ty to víš,“ řekl mi.

„O tom ty nerozhoduješ,“ upozornila jsem ho.

Dal ruku kolem mého pasu a natlačil si mě na hruď. Měl obličej těsně u toho mého.

„Přiznej, že o něj nestojíš. Chodíš s ním jen proto, abych já žárlil. Ani jste spolu ještě nespali,“ řekl tiše.

Dala jsem jeho ruku ze sebe dolů a odstoupila od něj.

„Protože nemyslíme jen na sex, jako to děláš ty. Proč bych vlastně měla o tebe stát? Vždycky budeš děvkař a jsem pro tebe jen povyražení, o které momentálně stojíš, ale za chvíli tě omrzí,“ řekla jsem.

„Tohle si vážně myslíš?“

„Dal jsi mi dost důvodů, abych věděla, že je to pravda,“ odpověděla jsem.

„Vyhýbej se mi obloukem a Chase nech taky být,“ dodala jsem a šla ke dveřím.

„Nazdar,“ rozloučila jsem se a naštvaně vypochodovala z jeho pokoje.

Mířila jsem zase chodbou pryč.

„Ahoj Emmette,“ pozdravila jsem ho, když vykoukl z jedněch dveří.

Pokračovala jsem dál v cestě. Seběhla jsem ze schodů.

„Měj se, Alice,“ zahučela jsem na ni, protože jsem ji viděla v obýváku.

Než mi stihla odpovědět, tak jsem si otevřela a následně za sebou i hlasitě zavřela dveře. Došla jsem k autu, do kterého jsem nasedla, a odjela jsem domů. Doma jsem udělala večeři. S Charliem jsme se najedli a pak jsem se osprchovala. Šla jsem spát brzy, protože jsem toho měla vážně plný brejle.

 


Doufám, že se líbilo.

17. kapitola |Shrnutí | 19. kapitola

Autor: Machy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Budeš prosit - 18. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře