Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bruslařské sólo 6

jb & bells

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Bruslařské sólo 6V minulé kapitole víme o důsledcích společného soužití... Avšak v této kapitole pokračujeme v trénincích, akorát s rozdílem - i ona už dělá, že ho nezná... Příjemné počtení přeje vaše zuzu.

08.10.2012 (08:45) • zuzinecckaa • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1918×

6. kapitola

„Alice, Alice, počkej přece!“ volal za ní Jasper, zatímco rázovala z další zkoušky do šatny. To bylo snad poprvé, co na ni promluvil. Ale ona nechtěla poslouchat…

Náhle ji nějaké silné ruce popadly za pas, přitiskly zády ke stěně a z každé strany její hlavy se opřely o zeď. I když od sebe byli vzdáleni několik centimetrů, o něco více než na trénincích, uvědomovala si jejich blízkost. Slyšela rychle bušící srdce jich obou, ale nedávala to na sobě znát. Zírala do jeho modrých očí a nemusela ani zaklánět hlavu, protože on se tou svou sklonil na její úroveň.

„Co chceš?“ vyštěkla náhle nenávistně. „To ti nestačí, že jsi mě zlomil? To si mě ještě přeješ rozcupovat, rozdupat? Tak jen směle do toho, stejně ze mě toho už moc nezbývá. Hm? Tak dělej!“ pobízela ho vztekle. Slzy vzdoru se jí začínaly tvořit v očích, ale rychlým mrkáním je zaháněla zpět.

Její nečekaný útok mu zarazil všechna připravená slova v hrdle. Chvíli jen nejistě přešlapoval, až nakonec šeptl:

„Alice.“ Víc ze sebe nedokázal vydat.

„Co Alice? Pokud mi nemáš co jiného říci, celkem ráda bych šla domů. A ještě něco.“ Napůl cesty se zarazila, když podlezla pod jeho rukou a pootočila se jeho směrem. „Tu novou a jedinečnou figuru neskáčeme. Lidé by ji určitě nezvládli a já osobně mám strach z důsledků, které by nastaly, kdybych náhodou přitom sletěla. Rychle rostoucí kosti by se těžko vysvětlovaly, Emmett měl pravdu,“ dopověděla a odcházela.

Žádné kroky nevedly jejím směrem, takže si oddechla. Srdce jí bušilo v hrudi a ona konečně došla ke své šatně, do které vlezla, a svezla se na zem podél stěny.

Další proud slz se převalil za poslední dny, kdy ji Edward tak neodbytně donutil se vrátit zpět do města. Ale asi si neuvědomoval, jaké utrpení to pro oba znamená.

Už zase, znova, se tak poddala svým citům a myšlenkám, že nevnímala okolí. A znova se k ní kdosi nepozorovaně přiblížil, že si ho všimla až tehdy, co vyslovil její jméno…

„Alice,“ zazněl jeho hlas zmučeně a lehce ji pohladil po tváři. Mrkáním se snažila zahnat slzy, ale nešlo jí to. Seděla na zemi a on před ní klečel jako nějaký anděl, avšak s duší ďábla…

Najednou se objevila v jeho náruči. Pevné paže svíraly její křehké tělo otřásající se vzlyky, tichý hlas jí mluvil do ucha nesrozumitelná slova, až se pomalu začala uklidňovat. Nechtěla se před ním jevit jako ta slabá, bezmocná chudinka, tak když se už víceméně uklidnila, chtěla se mu vymanit z náručí. Mělo to jeden háček – on nevypadal na to, že by ji chtěl pustit.

Nakonec, čeho svým snažením docílila, bylo jen to, že se obličejem trochu odtáhl, aby na ni viděl. Ve tváři mu hrál potulený úsměv.

„Co bys ráda?“ zeptal se a díval se jí do očí.

„Pusť,“ řekla a zároveň se vzepřela, aby dodala svým slovům váhu. Jeho úsměv se rozšířil, ale oči se staly chladnějšími.

„Ne,“ odvětil rázně, „takovou chybu už neudělám. Už si od tebe nenechám diktovat, co kdy smím a nesmím, jak mám co dělat. Protože i já mám nějaké své potřeby a touhy. A teď mezi to patří, že tě musím držet v náruči, abych se přesvědčil, že to není jenom sen.“

Chvíli na něj zírala, než si pořádně uvědomila plný význam jeho slov. Srdce se jí rozbušilo rychleji a oči se jí rozšířily. Jasper se jen usmál jejím citům, ale nesnažil se překročit nějakou pomyslnou čáru, kterou si asi vytvořil.

„Proč?“ vydechla nakonec. Nechápala jeho pohnutky, jeho chování – doteď se choval odtažitě, jeho nálady jí nedávaly smysl, jeho maličkost ji přiváděla do varu v tom nejhorším slova smyslu.

„Proč? Tak to já opravdu nevím proč. Když jsem tě poprvé spatřil, měl jsem dojem, že se poprvé pořádně ve mně rozsvítilo slunce. A když jsem se tě dotkl… Mé vnitro vybuchlo v několika milionech barev. Nestíhal jsem sám sebe, nevnímal jsem čas. V tu chvíli mi záleželo jen na jediném. Být s tebou. Ale neměla ses pokoušet mě provokovat…“ narážel na to, jak ji pustil. Tím chtěl odlehčit situaci, což se mu podařilo. Oba se té vzpomínce zasmáli.

Alice zaklonila hlavu a její srdce se zajíklo, protože on byl tou svojí těsně nad její. Očima mu sjela na jeho ústa, jež byla stále pro její výšku nedosažitelná, a sama si skousla svůj ret. Jeho voňavý dech ovanul její tvář a chtěla svou hlavu sklonit a opřít ji o jeho hruď, jenže ruka pod její bradou jí v tom zabránila.

Dech se jí zrychlil, když si všimla, že Jasper se k ní sklání blíže. V hrudi jí srdce běželo maraton a cítila, že se totéž děje i v jeho těle. Překvapeně hleděla do modrých studánek, které se k ní přibližovaly, a pak na rtech pocítila letmý dotyk. Omráčeně pootevřela ústa, překvapená tím motýlím zašimráním a pak si ji k sobě více přitiskl.

Jazykem přejel přes horní ret, až se zachvěla, a rovnou jím vnikl do jejích úst. Skoro mu tam zasténala, když se její tělo přizpůsobovalo jeho pohybům, přitisklo se k němu víc. A ona jen pociťovala vzrůstající, doutnající touhu, která ji spalovala zevnitř.

Ruce si dělaly, co chtěly. Její vůle a rozum šly již dávno po svých do ústraní jejího mozku a nastoupily pouze instinkty. Pažemi ho hladila po zádech, pozadí, vypracovaném břiše a stále nemohla uvěřit, že tento muž by mohl být její.

Nakonec polibek plný vzrušení ukončil on. Udýchaně se odtrhl a pak si opřel svou hlavu o tu její, přičemž stále se zavřenýma očima pravil:

„Tak tohle… Tohle bylo něco.“

„Myslím, že k tomu není co dodávat,“ zasmála se s ním a sama se snažila popadnout dech, který během toho dokonalého líbání postrádala, i když si to neuvědomovala. Dlaněmi se hrabala v jeho blonďatých vlasech a její nitro se tetelilo štěstím.

Když konečně své oči otevřel, doutnaly dosud neuhašeným žárem touhy. Sevřel její tělo v náručí a hlavu zabořil do vlasů, které mu voněly po kokosu a jahodách.

„Jsi tak dokonalá… Jak anděl, se kterým jsem se bál promluvit,“ zamumlal tiše, vtiskl jí polibek do vlasů a pustil ji ze svého sevření. Náhle se cítila sama, opuštěná, skoro ho zachytila, než se k ní dostala jeho další slova:

„Dnes mě čekej u sebe. A neboj, přijedu co nejdřív.“ Pro sebe se usmála a začala se převlékat.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: zuzinecckaa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bruslařské sólo 6:

 1
8. Jana S
27.12.2014 [11:09]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. GabrielaCullen
11.10.2012 [15:33]

Týýýý jo!!! Vážně dobrá povídka!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. Sundance
10.10.2012 [15:24]

SundanceJak řekli oni - Tak to bylo něco. Emoticon Nádherná scénka, ale pořád mi tvůj styl psaní přijde nějaký... jiný. Emoticon Neříkám, že je špatný nebo něco takového, prostě je odlišný od těch ostatních. Emoticon
Myslím, že kapitola byla výjimečná a určitě i nádherná, takže se moc těším na další. Emoticon

5. Jana
08.10.2012 [20:06]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Niki
08.10.2012 [17:17]

nádherné... konečně se umoudřili Emoticon Emoticon

3. Hejly
08.10.2012 [16:42]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Charlotte147
08.10.2012 [16:24]

Úžasnéˇ, konečne si k sebe našli cestu! Dúfam že ďalšia kapitola bude čo najskôr..Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. delenacullen
08.10.2012 [15:00]

delenacullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře