Jak vlastně vypadají Belliny rozhovory s bohy? Tahle kapitola vám ukáže něco z minulosti, přítomnosti i budoucnosti.
02.09.2011 (11:15) • NissiBell • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 2114×
6. kapitola
Když jsem upadla do transu, má mysl se odpoutala od těla a já se vznášela nad svým nehybným tělem. Viděla jsem Edwarda, jak mě vlastním tělem chrání před deštěm a svléká si bundu, aby mne do ní zabalil. Pak mě zvedl do náruče a odnášel ke svému autu, kde mne položil na zadní sedadla a naplno zapnul topení.
Je krásné vidět jej, jak se o mě stará. Teď, když jsem mimo své tělo, nejsem svazována povinnostmi a mohu své pocity nechat promlouvat. Milovala jsem ho. Já, upíří bohyně, jsem se zamilovala do jednoho ze svých svěřenců, ale stejně jako v mnoha lidských tragédiích, jako je třeba Romeo a Jůlie, i naše láska není přána. Jako bohyně se nemohu zamilovat do člověka, natož do svého svěřence. S mými pocity porušuji veškerá otcova pravidla, raději ani nemyslet nad krutým trestem, který mne čeká. Ale copak s tím mohu něco dělat? Nechci se vzdávat své lásky k Edwardovi. Chtěla bych teď hned jít za ním a vyznat mu svou lásku. Říct mu, co všechno k němu cítím. Ale nemohu to udělat, už kvůli němu ne. Jak se říká, upíří láska je věčná a já nemohu dovolit, aby se kvůli mně trápil. Na Zemi nebudu moct být věčně, jak on by si přál. Copak mohu být tak sobecká a mám mu dovolit uvázat se na mne navěky, když s ním mohu být jen chvíli? Buď zemřu, nebo mne bohové najdou, anebo mne Volturiovi zajmou. V každém případě by se mě Edward pokoušel pomstít, ale co zmůže proti děsivým armádám Volterry, nebo by se snad pokoušel postavit bohům? Měl by kvůli mně Edward umřít? Nikdy! To nedovolím.
Z mého přemýšlení mě probralo, až když se moje duševní silueta začala lehce třpytit. Někdo mě k sobě volá, stačila jsem si pomyslet, než jsem úplně zmizela.
S oblakem oslnivého světla jsem se objevila na světlem ozářené louce. Proti mně v půlkruhu stály čtyři postavy zahalené ve sněhově bílých kápích. Trochu jsem poodstoupila, abych mezi námi vytvořila větší prostor. Že by mi prostě dali pokoj, ne, to je ani nenapadne!
Netrpělivě jsem přešlápla a ostražitě je sledovala. Jako na povel si sundaly kápí a tím se odkryly jejich obličeje.
„Zdravím i já vás," řekla jsem klidně, avšak nepřestávala jsem hledat náznaky nebezpečí.
„Poslala nás Nykta, vzkazuje ti, že jí moc chybíš. Chce tě opět obejmout, chce, aby se jí vrátila její dcera. Je zoufalá," řekla a mně se sevřelo srdce. Ale pak jsem se zamračila.
„Tvrdíš snad, že lžu?!" vyštěkla rozzuřeně Artemis a vraždila mě pohledem.
„Jen tvrdím, že se beze mne obejde," sykla jsem.
„Uklidněte se," utišila nás Athéna.
„Dost bylo řečí! Asi víš, z jakého důvodu jsme tě přivolali, Isabello," sykl Áres.
Váhavě jsem přikývla.
„Buď odejdeš na Olymp dobrovolně, nebo násilím! Uvědomuješ si vůbec, že Amora přivádíš do zlé situace?! Propusť ho! Víme, že ho držíš! Zeus se zlobí! Vraťte se na Olymp a nic se vám nestane! Copak ty chceš zemřít, Isabello?!" křičel na mě Áres.
„Nedržím Amora, je se mnou ze svobodné vůle. A myslím, že víme oba, že mé tělo nikdy nenajdete. Nemůžete mne násilím přinutit, když ani nevíte, kde jsem. A nejsem tak hloupá, abych se vrátila na Olymp. Vím, že mne otec buď zabije, nebo uvrhne k Hádovi.
Afrodita se při mých posledních slovech pousmála a obdařila mě šťastným úsměvem.
„Mluvíš moudře, Isabello, ale máš přece povinnosti, nemůžeš přestat být upíří bohyně, to je velice nezodpovědné. Mrhat povinnostmi jen kvůli lásce k člověku. Víš ty vůbec, jak bude Zeus zuřit? Sestoupila jsi na Zem a zamilovala ses do člověka?! To je příliš nebezpečná hra. Myslela jsi vůbec na něj? On bude trpět také, Isabello, Zeus to tak nenechá," šeptla Athéna.
„Ty si se zamilovala do svého svěřence?!" vyprskl Áres.
„Ano," řekla jsem hrdě a vzdorovitě zvedla bradu.
„Porušila jsi snad všechny Diovy zákony! Jak se vůbec opovažuješ, říkat si bohyně?!" prskal.
„Já se o tento titul neprosila! Nechci jí být!" křikla jsem nazpátek.
„Všichni se uklidníme a pohovoříme o tom," šeptala Athéna.
„Není nic k pohovoření! Isabella porušila zákony, čeká ji trest. Okamžitě stáhni štít! Stejně tě najdeme!"
„To tedy dost pochybuji," odfrkla jsem.
„Máme vlastní zdroje, neměj obavy," pochechtával se.
Ztuhla jsem. Už chtěli odejít, ale Áres se zarazil.
„Mimochodem, tohle je příděl za tvou dnešní prostořekost," řekl klidně a mávl rukou mým směrem. Okamžitě jsem pocítila neuvěřitelnou bolest. Zhroutila jsem se na všechny čtyři končetiny a snažila se popadnout dech.
Na zem přede mnou kapaly rudé kapky mé krve. Zakuckala jsem se a vykašlala opět krev. Ah! Takhle moc dlouho nevydržím.
Áres, Athéna i Artemis odešli, avšak jakmile zmizeli z očí, Afrodita ke mně přispěchala a pomohla mi posadit se.
„Ty ho opravdu hodně musíš milovat, viď?" zeptala se a kapesníčkem mi otírala krev z tváře. Sklopila jsem oči.
„Řekni mi o tom. Jak to vlastně celé vzniklo? Proč jsi z Olympu odešla?" zaprosila. Povzdechla jsem si.
„Došlo mi, že jsem byla jen loutka. Otci ani matce na mně nikdy nezáleželo. Potřebovali mne jen kvůli mé moci a kvůli té věštbě. Rozhodla jsem se odejít na Zem, abych od toho všeho utekla. Od rodičů, pravidel, od nucení k početí dítěte s Amorem. Na zemi se mě ujala jedna velká upíří rodina. Jejichž součástí byl i on. Pak tam přišel Amor s tím, že dostal poslání od Nyx. Měl být můj ochránce. Ale pak mi došlo, že tu rodinu vystavuji neuvěřitelnému riziku. Nechtěla jsem, aby kvůli mně trpěli. Odešla jsem s Amorem a s ním. Schováváme se, abyste nás nenašli a navíc… Mám podezření, že na Olympu je špeh, má něco společného se mnou. Viděla jsem Volturiovi, jak se o mne baví. Že je čas a vydali se mě hledat. Nevím proč, ale mám takový zvláštní pocit.
Na Olympu není bezpečno. Myslím… myslím, že se na Olymp snaží zaútočit, jsem si jistá, že tam mají i vlastní špehy," řekla jsem a sledovala její výraz.
„Na Olympu není žádný upír," řekla zamračeně.
„Nemyslela jsem upíra. Myslím, že ten špeh je jeden z nás," řekla jsem a zadívala se na ni.
„Afrodito, proč mi pomáháš?" zeptala jsem se. Nikdy se přece o mne nezajímala, tak proč teď tohle?
„Protože chápu tvé činy. Také jsem se zamilovala. Milovala jsem jej víc než cokoli jiného, ale byl to člověk. Zeus ho však zabil, aby mne potrestal. Musela jsem se dívat, jak z něj prchá život. Nedovolím, aby se to stejné stalo i tobě. Pokud ho opravdu miluješ, budeš muset i něco obětovat. Hned, jak se probudíš, musíš s ním zplodit dítě. A to pak nabídni Diovi jako vykoupení za tvé prohřešky. Vrať se na Olymp a dokaž Diovi, že už ses poučila ze svých chyb. I když to tak nevypadá, má tě velice rád. Více, než ostatní své děti. Smlouvej s ním, a pokud vše vyjde, budeš se moct vrátit na Zem a žít s tím tvým upírem," řekla s úsměvem. Já na ni zůstala jen zírat. Pak jsem ji silně objala.
„Vrať se brzy, dítě," šeptla a políbila mě na čelo.
„Vrátím," řekla jsem s úsměvem.
V tu chvíli jsem se stříbřitě zatřpytila a má duše se opět vrátila do mého těla. Zalapala jsem po dechu.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Áres - Krutý bůh válek
Artemis - Neuznává neúctu, ráda se sama prohání po lesích a přátelí se se zvířaty
Athéna - Spravedlivá a moudrá
Afrodité - Krásná a bohyně lásky
Opravdu moc se omlouvám, že jste museli čekat tak dlouho, ale o prázdninách jsem skoro vůbec nebyla doma, ale slibuju, že se zase polepším. Snad jste nad touto povídkou nezanevřeli. :)
Autor: NissiBell (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Božská Bella - 6. kapitola:
Naprosto boží kapča! Doufám, že co nejrychleji bude další. Moc se těším a jsem zvědcavá, jak to nakonec dopadne a kdo je ten zrádce.
nezanevřela a už se těším na další kapču
No konečne ďalšia časť Božskej Belly .
A samozrejme sme nezabudli
Mám takovou radost,že jsi přidala další díl.
Jůůů, honem další!! Krása! Nádhera, co víc si přít?
Úžasné!!! Rýchlo ďalšiu!!! Ale naozaj rýchlo.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!