Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bolestný konec... a nový začátek - 9. kapitola - Next day

16.01.2011 (12:00) • Zoey • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1179×

Christianovy oči doslova odrážely oheň, který byl jasně patrný z jeho postoje. Ta otázka v něm v pravém slova smyslu zažehla rozčilení. Na vteřinku se přestal absolutně ovládat.

Dostala jsem strach. Panika mě naprosto zachvátila. Pohltila veškeré pocity a myšlenky. Bála jsem se, že po mně skočí a ublíží mi. Kdybych jenom tušila, co zmínka o Cullenových způsobí, nikdy bych ta slova nevypustila z úst. Bylo to ode mě tak hloupé a slabomyslné. Mohlo mě napadnout, že když o Delgadových nemluvili Cullenovi, něco není v pořádku. Snažila jsem se vymanit ze spárů toho děsu, jenž pohltil moji duši a mozek, ale jako kdyby nebylo úniku. Teď musím uvažovat a ne tu jenom strnule stát, domlouvala jsem si.

„Zapomeň na to, byla to hloupá otázka,“ pověděla jsem nakonec. Christian ještě chvíli bojoval sám se sebou a pak taky promluvil.

„Chceš jít zpátky dolů, nebo tu ještě chvíli budeme?“ zeptal se neutrálním tónem. Došla jsem k televizi a sehnula se k hromadě filmů.

„Moc se mi dolů nechce, jestli ti to nevadí.“ Christian ke mně přešel a sednul si na zem k mým nohám. Opatrně mě vzal za ruku. Když se naše prsty dotkly, přeběhl mi mráz po zádech. Cítil taky to statické zajiskření, nebo se mi to jen zdálo? Nedal mi čas o tom uvažovat, protože mě stáhnul k sobě na koberec. Sedla jsem si tedy a pokrčila nohy. Stále ještě držel mojí ruku. Přejel mi palcem po hřbetu ruky a pak ji pustil.

„Jaký žánr máš nejradši?“ jeho příjemně mužný hlas proťal ticho v pokoji.

„Komedie, horory a akční filmy.“

Usmál se a vylovil z hromady jeden film.

„Znáš tenhle?“ V ruce držel film Drž hubu.

„Jak by ne. To je jeden z mých nejoblíbenějších,“ zasmála jsem se.

„Zbožňuju ty hlášky,“ přidal se a mezitím dával film do přehrávače. Přesunuli jsme se na velkou koženou pohovku uprostřed místnosti.

Bylo to po dlouhé době jako za starých časů. Připadala jsem si jako s Edwardem. I když mi ho nemohl nikdo nahradit, musela jsem se snažit žít dál. Bez něj. To on si tohle všechno vybral.

Asi v půlce filmu si mě k sobě Christian přitáhl. Vděčně jsem mu položila hlavu na rameno. Cítila jsem, jak mi těžkly víčka. Bylo mi tak příjemně, že jsem nehledala sílu znovu otevřít oči. Prostě se mi zavřely a já usnula klidným a vyrovnaným spánkem. Poprvé za posledních pár týdnů.

Vzbudily mě až sluneční paprsky proudící do pokoje otevřeným oknem. Překvapeně jsem zamrkala. Ležela jsem na tom koženém gauči jako včera s tím rozdílem, že přes mě někdo přehodil deku a pod hlavu dal polštář. Otočila jsem se a spatřila lehce se usmívajícího Christiana. Taky jsem se nedokázala ubránit trochu rozespalému úsměvu.

„Dobré ráno, Bello,“ pozdravil mě.

„Tobě taky,“ zamumlala jsem a hlasitě zívla.

„Ty jsi unavená? Jestli chceš, můžeš si ještě zdřímnout, to nevadí,“ pravil a starostlivě se na mě zadíval.

„Ne, jsem dost vyspalá,“ odporovala jsem rychle. Možná až příliš rychle.

Christianovi se roztáhly rty do nádherného úsměvu a já zrudla. Přešel k pohovce, na níž jsem ležela, a sedl si na okraj. Pohladil mě po ruce, až pomalu sjel k mému nahému rameni. Počkat, nahému rameni? Zděšeně jsem pohlédla k lemu deky. Trochu jsem ji nadzvedla a uviděla šedé bavlněné tílko a černé tepláky. Moje počáteční zděšení Christiana očividně pobavilo. V očích mu tančily nezbedné jiskřičky.

„Beatrice ti převlékla něco pohodlnějšího na spaní,“ vysvětlil změnu oblečení a stále mě se zájmem sledoval. Zřejmě spatřil i mou úlevu, když mi došlo, že mě neviděl polonahou.

„Bohužel mě při převlékání vykázala z pokoje,“ naoko posmutněl.

Zavrtěla jsem jenom hlavou a zasmála se. Musela jsem spát opravdu tvrdě, když mě neprobudilo ani to, že mi Beatrice převlékala oblečení. Nejspíš to bylo mojí unaveností. Už dlouho jsem se totiž v klidu nevyspala.

„Nedáš si něco k snídani? Antony byl brzy ráno nakoupit,“ zeptal se.

„Jo, mám celkem hlad.“ Jako potvrzení mi zakručelo v břiše.

„Tak se obleč a já počkám u schodiště.“ Při těchto slovech vstal a zamířil ke dveřím. Já se vyhrabala z deky a rozhlédla se kolem. Na křesle vedle byla položená hromádka úhledně složeného oblečení. Nejistě jsem na ni pohlédla. Byla tam kostkovaná košile s vyhrnutými rukávy, spodní prádlo, černé džíny a k mé úlevě conversky. Všechno vypadalo nově, na krajkové podprsence jsem našla dokonce cenovku. Jenom jsem vytřeštila oči a odtrhla ji.

Už oblečená jsem došla ke schodišti, kde na mě skutečně čekal Christian. Sjel pohledem od mých očí až k botám.

„Moc ti to sluší,“ řekl uznale a lehce se při tom dotkl mojí ruky. Nakonec mě za ní chytil a přišel blíž ke mně. Skoro jsem se neodvažovala nadechnout, abych snad nepřerušila tuhle krásnou chvíli.

Sklonil se ke mně a odhrnul mi neposlušné vlasy. Políbil mě na čelo a zase o krok odstoupil. Jeho oči odrážely porozumění. Už jsem zmiňovala, jak mu to slušelo? Ještě jednou se usmál a pustil moji ruku.

„Tak půjdeme dolů, ne?“ zeptal se bezstarostným tónem. Já přikývla a cítila se šťastná jako už dlouho ne.

Tenhle pocit mi vydržel do té doby, než jsem zakopla na těch krásných schodech. Cítila jsem pár silných paží, jak mě zachytily v půlce pádu. Christian se na mě seshora rošťácky usmál, objímajíc mě kolem pasu. Zvedl mě zpátky na nohy a přitiskl se k mému boku. Jednu ruku měl stále omotanou kolem mého pasu.

„Tebe bude strašně těžké zachraňovat před úrazy,“ řekl a roztáhl ústa do ještě zářivějšího úsměvu. Podlomila se mi kolena a nebýt Christianovy silné paže, nejspíš bych se už válela po zemi. Christian si hraně povzdechl. Zvedl mě plynulým pohybem do své náruče. Překvapilo mě to, ale neprotestovala jsem. Přitiskl si mě k hrudi a já omámeně vdechovala jeho sladkou kořeněnou vůni.

Skoro jsem litovala, že mě dole pod schody zase položil na zem. Když jsem vešla do kuchyně, údivem jsem vyvalila oči.

Na stole bylo jídla jako pro celou armádu. Všichni členové rodiny už seděli u stolu a pohledy upírali na nás. Pomyslela jsem si jenom, jestli jim nevadí, že mě Christian objímá kolem pasu. A zase tu byla ta dobře známá otázka: Co když jim bude vadit, že pro něj nejsem dost dobrá?

< - * - >

Autor: Zoey (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bolestný konec... a nový začátek - 9. kapitola - Next day: