Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bolestný konec... a nový začátek - 6. kapitola - New life

premiera

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Bolestný konec... a nový začátek - 6. kapitola - New lifeČasem člověk lituje všech slov, které řekl - ale více těch, které se nikdy neodvážil říct... Bella je na pochybách. Rozhodla se správně? A jak vlastně dopadne její odchod z Forks?

02.01.2011 (12:15) • Zoey • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1240×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

Pokoušela jsem se usadit na nepohodlném sedadle. Vedle mě si soustředěně četl noviny postarší muž. Seděla jsem v letadle směrem do Evropy.

Mým cílem byla Cartagena ve Španělsku. Vybrala jsem si tohle město na základě toho, že je slunečné. Připomínalo mi tím můj bývalý domov ve Phoenixu. Zároveň slunce bude bránit Victorii mě napadnout. Alespoň ve dne. V noci však stejně nebude bezpečno na žádném místě planety.

Konečně se mi podařilo uvelebit a chvíli na to jsem vyčerpaně usnula. Zdálo se mi o mém odchodu z Forks. Až zpětně jsem si uvědomila, že tam mě potkalo největší štěstí.

A taky opustilo...

* * *

Když jsem odcházela z lesa, bylo už hodně pozdě. Ihned, jak jsem otevřela vstupní dveře, dopadla na mě tíživá atmosféra. Byla jsem zvědavá, co způsobilo tohle dusno, proto jsem zamířila rovnou do kuchyně. U stolu seděl Billy s Jacobem. Tiše se o něčem dohadovali, když mě však zaregistrovali, okamžitě zmlkli.

Z obýváku přišel Charlie a ve tváři měl uvolněný výraz. Takže s tou tichou výměnou názorů mezi Blackovými neměl nic společného. Co mohli řešit? Pokusila jsem se tvářit, jako že je všechno v pohodě a po tom, co jsem s nimi prohodila pár slov, se mi podařilo nenápadně se vytratit nahoru do pokoje.

Tam následovalo rychlé překontrolování věcí, abych nezapomněla nic důležitého a pak jsem sebou plácla rovnou o postel. Poslední noc tady. Potmě jsem skopla boty, s převlékáním nemělo cenu dávat si práci. Chvíli jsem se převalovala a nakonec usnula bezesným spánkem.

Když mi zazvonil budík na mobilu, bylo přesně 4:00. Neotálela jsem v posteli a rovnou se rozeběhla do koupelny. Snažila jsem se nenadělat moc hluku.

Během půl hodiny bylo všechno hotovo. Naposledy jsem pohlédla na svůj pokoj. Věnovala poslední pohled dopisu, který jsem položila na svou ustlanou postel. Nedokázala jsem totiž odejít bez rozloučení. Tak silná nejsem. Tiše jsem sešla ze schodů a odolala pokušení vrátit se zpátky. Vyšla jsem před dům a zaklapla dveře. Moje srdce se bolestně sevřelo.

* * *

S trhnutím jsem se probudila, když se z palubního rozhlasu ozval pokyn k zapnutím pásů. Nepřítomně jsem tak učinila a čekala, až budu moct vystoupit.

Bylo něco po poledni, přesto jsem nepociťovala hlad. Převládala spíš nevolnost, ale s cestou letadlem neměla nic společného.

Vystoupila jsem z letadla, došla si pro tašku a mávla na taxík. Při jízdě jsem přemítala o tom, že Charlie už nejspíš našel můj dopis. Snažila jsem se představit si jeho výraz. Nejspíš bude zmatený a zklamaný. To už ale bylo v tuhle chvíli jedno. Moje rozhodnutí se nedalo vrátit zpátky.

Sledovala jsem ulice Cartageny. Pokoušela jsem se zapamatovat si názvy některých velkých ulic, abych se tu lépe orientovala, až půjdu pěšky. Moc se mi to ale nedařilo, myšlenky mi vířily kolem Forks, především kolem Charlieho. Taxík zastavil, čímž přetrhl moje bolestné přemýšlení. Dívala jsem se na malý hotel. Zaplatila jsem taxikáři a vystoupila spolu s taškou přehozenou přes rameno. Vstříc novému životu.

V penzionu jsem si rezervovala pokoj přes internet, takže mi stačilo vyzvednout si klíč na recepci. Mladý recepční mi ho podal, aniž by odtrhl zrak od časopisu. Povzdechla jsem si a vystoupala do druhého patra, kde se nacházel můj pokoj. Nebyl zde výtah, takže jsem se snažila nepřizabít se na schodech. Naštěstí mě rovnováha opustila pouze jednou a já konečně stála před pokojem s číslem osmnáct na dveřích.

Nebylo to tu sice nic extra, obyčejné zařízení převládalo, já si však nestěžovala. Jelikož moje úspory nebyly nijak velké, musela jsem slevit ze svých požadavků. Hodila jsem tašku vedle na pohled vratké židle a posadila se na postel. Obličej jsem si položila do dlaní a usilovně přemýšlela. Tady moje plány končily. A co budu dělat dál? Na tuhle otázku mi nebyla známa odpověď. Možná bych si mohla zkusit sehnat nějakou práci, protože moje úspory nebyly ani zdaleka bezedné.

Přepadly mě pochybnosti o tom, zda byl můj odchod z domova správný a promyšlený. Nakonec jsem se rozhodla pro chvíli spánku, jelikož utahaná stejně nic nevymyslím. Natáhla jsem se tedy na nepříliš pohodlnou postel a během vteřiny usnula.

Strach mě naprosto paralyzoval. Nebyla jsem schopná se pohnout a můj pokus o výkřik vyšel naprázdno. Blížila se ke mně a já s tím nemohla absolutně nic dělat. Její ohnivé vlasy vypadaly jako zakroucení drobní hádci, kteří se natahovali stále blíž a blíž. Sápali se po mě a už skoro pohlcovali moje tělo, chybělo tak málo - se škubnutím a děsem usazeným v myšlenkách, jsem se probudila.

Doslova ze mě lil pot a dezorientovanost zastírala mojí mysl. Co to ksakru mělo znamenat? Byla to ohromně realistická noční můra. Ještě nyní se mi při pomyšlení na Victorii klepala kolena.

Vzhledem k tomu, jak jsem byla upocená, jsem z tašky vyhrabala nějaké čisté oblečení a zamířila do koupelny se vysprchovat. Voda tekla střídavě teplá a studená. Opravdu to tady nevypadalo nic moc. Usazená špína v odtoku malého sprchového koutu s uvolněným závěsem a zažloutlé ručníky mluvily za vše. Tohle ale nebyly moje největší a nejtíživější starosti. Vrásky na čele mi dělala rudovlasá Victoria.

Vylezla jsem ze sprchy a kolem těla si omotala osušku dovezenou z domova. Byl to příjemný pocit. Po dlouhé době jsem pocítila konejšivý pocit bezpečí.

Přistoupila jsem k zrcadlu a prohlížela si svůj odraz. Vypadala jsem opravdu unaveně, ani jsem nebyla namalovaná. Taky vlasy přímo volaly po zásahu kadeřníka. Ale co naplat, budou to muset ještě nějakou dobu vydržet.

Z mého přemýšlení mě vytrhl až jakýsi stín, jenž se mihl za mnou v zrcadle. Zároveň jsem v zádech ucítila upřený pohled. Zprudka jsem se otočila.

 

< - * - >

Autor: Zoey (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bolestný konec... a nový začátek - 6. kapitola - New life:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře