Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Beze slova - 3. kapitola - Nákupy

Anna - TIME 100 Gala


Beze slova - 3. kapitola - NákupyBella bude objevovat dům a Alice si prosadí nákupy. Pěkné čtení!!! A zanechte komentář, prosím.

EDIT: Článek neprošel korekcí.

 

3. kapitola - Nákupy

„Tak a jsme tady,“ vystoupila Esme s těmito slovy.

„Bello, tohle je náš dům,“ otevřela Belle dveře od auta. Chvilku vyčkala, ale nic se nestalo, jakoby Bella nevěděla, že má vystoupit.

„Bello, vystup,“ obrátila se na ni Esme. Bella se lehce zvedla a vystoupila. Všichni jsme na ni koukali, nevěděli jsme, co udělá, ale ona nás překvapila. Volným krokem přešla od auta až ke dveřím domu. Koukali jsme na ni a nikoho nenapadlo, že bychom měli otevřít.

„Promiň, hned otevřu,“ vzpamatoval se první Carlisle a upíří rychlostí se přesunul ke dveřím. To ale neměl dělat, protože se Bella lekla a ucouvla několik kroků zpět. Narazila na zábradlí, o které se zastavila. Když si všimla, že dál nemůže, otočila se a lehce přeskočila na prašnou cestu.

„Nechtěl jsem tě vystrašit, moc se omlouvám,“ začal se Carlisle ospravedlnit. Ale Bella se nezastavovala a stále couvala k lesu. Musel jsem zasáhnout.

„Bello, to nic, nikdo tě nechtěl vystrašit,“ začal jsem na ni klidně mluvit.

„Klid, jenom klid,“ snažil jsem se je uklidnit. Konečně přestala couvat a zadívala se na mě.

„Podívej se na mě a neboj se,“ přiblížil jsem se k ní. Měl jsem štěstí, že nezačala zase couvat. Natáhl jsem k ní ruku a vyčkal, co udělá. A upřímně mě překvapilo, když svou drobnou ručku vložila do mé. Najednou se zarazila a zadívala se na mě. Ne na mě, ale jakoby skrz mě. Potom se otřepala a zase se vrátila k nám. Za sebou jsem slyšel oddechnutí, hlavně od Esme, ale také od Alice a Rose. Lehce jsem stiskl ruku a popošel k ní. Její ruka byla o něco teplejší než moje, ale mě to nejvíc hřálo na srdci, nechala se lehce pobídnout a vyšla společně se mnou k domu. Naše rodina se zařadila za nás a společně jsme vešli do domu. Potom se Esme začala věnovat Belle, ukazovala jí dům.

„Bello, tak tohle je tvůj pokoj,“ přešli ke dveřím. Bella vstoupila, porozhlídla se, ale nijak nereagovala a jediné, co udělala, bylo to, že přešla k oknu, sedla si na parapet a koukala ven.

„Ani se na ten pokoj nepodívala,“ vzlykla Esme.

„To nic, lásko, musí se rozkoukat,“ uklidňoval jí Carlisle. Nechal jsme to být a šel do svého pokoje. Rychle jsem se osprchoval a vybalil věci z cesty. Lehl jsem si na postel a poslouchal okolí. Hlavně jsem se snažil postřehnout jakýkoli pohyb u Belly v pokoji. Ale nic jsem nezaregistroval. Netuším, jak mi mohly dva dny změnit život. Moje srdce se rozehřálo, už není tak kamenné jako předtím. Už vím, jaké je žít věčnost, protože já ji do teďka nežil. Teď to můžu říct napevno, já jsem se zamiloval. Budu dělat všechno, aby se ona zamilovala do mě. Je moje slunce a můj důvod žití. Najednou se zespodu ozvala strašná rána. Věděl jsem, kdo to byl, ale přesto jsem se šel podívat dolů. Emmett se totiž nepohodl s Jasperem kvůli ovladači a poprali se, přitom spadli z pohovky a bohužel vzali pohovku sebou.

„Emmett, Jaspere, já vás oba zabiju,“ řvala Esme a já se musel usmát. Ostatní se taky bavili, i když se to Carlisle snažil udržet i mu cukali koutky.

Najednou jsem za sebou uslyšel pohyb. Poohlédl jsem se a uviděl Bellu. Stála na schodech a zaujatě se koukala na ty dva, kteří se váleli na zemi. Myslel jsem, že ji vystrašila rána, a tak se přišla podívat, ale ona mě překvapila. Sešla schody a zastavila se u schodiště, chvíli váhala, ale potom se zase rozešla. Všichni jsme za ní hleděli a hlavně Esme, které se na tváři objevil úsměv. Bella zamířila do kuchyně. Esme vešla do kuchyně za ní.

„Mám ti něco uvařit?“ optala se jí. Stoupnul jsem si do dveří a opřel se o futra.

A pak se to stalo. Bella se na ni podívala a zakývala hlavou. Esme se na tváři objevil úsměv a mě taky. Okamžitě začala Belle chystat jídlo. Během nějaké chvíle měla oběd udělaný a servírovala ho Belle. Ta se do toho pustila a skončila, až jídlo dojedla. Potom vstala a uklidila talíř. Byla tak dokonalá, když jedla jídlo, že jsem z ní po celou dobu nespustil oči.

„Bello,“ přistoupila k ní Alice. Věděl jsem, na co se chce zeptat a bál jsem se odpovědi stejně tak jako ona.

„Chtěla jsem se zeptat, jestli se mnou půjdeš nakupovat. Jela by i Rose a Esme. Nemáš se čeho bát, jenom projdeme několik obchodů, a pak se vrátíme domů,“ pokračovala Alice. Když dokončila svůj monolog, začala se ošívat.

„Bello, stačí, když mi dáš nějaké znamení,“ naléhala na ni Alice.

„Klid, sestřičko, nech ji se rozmyslet,“ uklidňoval jsem svou sestru, která byla značně nažhavená.

Bella se zadívala na mě a potom se vrátila pohledem na Alici. Následně udělala stejný pohyb, jako předtím u Esme. Alice výskla tak hlasitě, že se Bella lekla.

„Promiň, půjdeš se mnou,“ vzpamatovala se Alice a natáhla k ní ruku. Bella, po kratší odmlce, vložila svou drobnou ručku do Aliciné a nechala se odvést nahoru.  Slyšel jsem Aliciné myšlenky, byla nadšená, že bude mít novou sestru. Musím říct, že si všichni na tuto skutečnost zvykli rychle a těší se z její společnosti. Během několika minut byli zpátky dole. Bella byla převlečená, jestli jsem si myslel, že hezčí už být nemůže, tak jsem se šeredně spletl. Teď přede mnou stála bohyně. Stydlivě se koukala do země. Alice jí chytla za ruku a táhla k autu. Bella už ani necukla. Rychle si zvyká. Společně nasedli do auta a vyjeli pryč. Hned jak odjeli, jsem ucítil prázdnotu v srdci. Ona mě dokonale pohltila, skoro to vypadalo, že si odnesla část mého srdce.

Vrátili se až pozdě večer, mezitím jsem se začetl do knihy, ale moc jsem ji nevnímal, protože moje myšlenky zahltila Bella. Přišli s obrovským množstvím tašek. Bella vypadala, že za chvilku usne ve stoje.

„Bello, běž se vysprchovat a já ti udělám mezitím jídlo,“ pobídla jí jemně Esme. Bella se na ni koukla a učinila tak.

„Tak jak jste se měli?“ přišel Carlisle do obývacího pokoje.

„Výborně, Bella byla velmi poslušná,“ rozplývala se Alice.

„Když nemůže mluvit,“ zasmál se Emmett, který doteď sledoval televizi. Alice na něho vyplázla jazyk a odešla vybalit nově koupené věci. Rose šla taky nahoru, tak jsem odešel za Esme do kuchyně.

„Nechceš pomoct,“ zeptal jsem se jí.

„Edwarde, že ses zamiloval,“ vybalila na mě Esme.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Beze slova - 3. kapitola - Nákupy:

 1
1.
Smazat | Upravit | 25.01.2014 [18:18]

itam u poviedku uz druhy krat a je skvela Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!