Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bez volby 2. kapitola

jacobbyedwardcullen

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Bez volby 2. kapitolaJelikož se první kapitolka líbila, vkládám další. Zatím co u Cullenovic se dohadují, zda ukážou Belle kytičky zespodu, ona se s nimi bez zábran baví a dokonce chudáčka Emmettka šikanuje přímo uprostřed jídelny. Nevypadá to však, že by mu to příliš vadilo.

12.12.2009 (17:00) • Texie • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 9617×

2. kapitola

Škodná se nekrmí

 

 (pohled Edwarda)

Doma se sešla rodinná porada. Rosalie byla zásadně pro její odstranění, než by stačila něco vyzradit, zatím co já byl zásadně proti. Ostatní se nacházeli někde uprostřed. Chápal jsem je. Pokud by opravdu o nás věděla a vyzradila to někomu. Nešlo by o krk jen nám, ale i všem okolo. Volturiovi by potrestali nás a zničili všechny, co by o tom věděli. Přesto jen myšlenka na to, že by jí někdo ublížil, mě svírala uvnitř přímo tam, kde bylo mé nehybné srdce.

Konečné slovo měl Carlisle. Byl zásadně proti jakémukoliv zabíjení a nechtěl s tím bez závažného důvodu začínat. Zatím ji budeme tedy jen pozorovat, zda o nás skutečně ví a jestli se to pokusí někomu vyzradit. Rosalie pomstychtivě navrhla, abych ji hlídal přímo já. Doufala, že má touha po její krvi bude silnější a já se neovládnu. Z jejího pohledu by se tak vše vyřešilo.

Běžně jsme jezdili do školy na poslední chvíli, abychom se vyhnuli těm zvědavým davům. Dnes jsme však dorazili dříve a čekali u auta na ni. Přijela pár minut před začátkem vyučování. Zaparkovala nedaleko nás. Sledovali jsme, jak vystoupila a zahlédla nás.

Rosalie si odfrkla.

„Odbarvená,“ s provokativním výrazem si přejela po své přírodní světlé hřívě, zatím co se jí dívala přímo do očí.

Bella se na oplátku usmála a vytáhla sponu z vlasů, že se jí rozsypaly po zádech. Sahali jí až do pasu, kde se divoce vlnily. Musel jsem se zasmát, když Rosalie nasupeně vyrazila ke třídě. Jí už tak dlouhé už nikdy nedorostou.

My ostatní jsme ji následovali, zatím co Bella se vydala do jiné budovy. První hodinu měla zvlášť, kdy jsem ji mohl jen lačně sledovat očima jiných, ale druhou jsme už měli společnou. Cítil jsem zvláštní zadostiučinění, když odmítla Mika i Dana a šla si sednout přímo ke mně.

Ti dva se mě pokusili alespoň rozkouskovat pohledem, ale marně. Proti mně neměli šanci a naštěstí to i nějak vytušili, takže si šli raději po svých.

V noci jsem udělal rázná bezpečnostní opatření a teď mi žbluňkalo skoro až v uších. Její vůně tedy znovu rozžehla oheň v krku, ale už nebylo tak těžké se ovládnout. Mohl jsem se konečně v její přítomnosti volně nadechnout.

Vyndávala si blok a tužku na lavici a já čekal, až se ke mně opět obrátí. Potřeboval jsem opět vidět ty její hluboké oříškové oči. Potřeboval jsem vědět, zda to včera bylo opravdu skutečné. Vzápětí se ke mně otočila. Pocítil jsem znovu ten nával touhy být jí stále nablízku. Včera to rozhodně bylo skutečné.

Zadívala se mi do očí a koutky jí pobaveně vylétly vzhůru. Neuvěřitelně jsem toužil slyšet její mysl, vědět na co myslí, co si myslí o nás, co si myslí o mně. Vykouzlil jsem na tváři ten nejpřátelštější úsměv.

„Ahoj.“

„Ahoj,“ odpověděla mi bez zaváhání.

„Promiň mi mé včerejší chování, ani jsem se sám nepředstavil.“

„To je dobré, o vaší rodině se toho hodně namluví, takže to vlastně ani nebylo nutné.“

Dost by mě zajímalo, které věci o nás vlastně slyšela. Někteří o nás šířily ne moc příjemné pomluvy. Z jejího úsměvu jsem však četl, že to co o nás slyšela, ji nikterak neodradilo.

„To není příliš fér, já o té tvé nevím nic.“

Podvolila se mému nevyřčenému dotazu.

„Ani není moc co vyprávět. Rodiče jsou mrtví a o mě se starají vzdálení příbuzní.“

Já už ztratil celou rodinu velmi dávno, ale stále jsem si pamatoval tu bolest. Bella se tvářila jako by se nic nedělo, přesto jsem cítil, že ji to muselo hodně zasáhnout.

„To je mi moc líto, nechtěl jsem...“

„To je dobrý, už je to dávno.“

Raději jsem změnil téma, tohle nebylo právě nejideálnější pro lehkou konverzaci ve škole.

„Takže jsi se tedy přistěhovala s těmi příbuznými?“

„Ne, jsou poměrně zaměstnaní, tak cestuju sama. Všem nám to tak vyhovuje.“

Jak komu. Tohle byla doslova přihrávka Rosalii. Pokud Bella mizí, bude to chvíli trvat, než ji začnou hledat.

Podrážděně jsem se stočil dopředu. Vůbec mi to neusnadňuje. Já se snažím jí zachránit krk a ona se tu s námi bez zábran baví, provokuje Rosalii a přitom je tu sama, bez jakékoliv ochrany, kohokoliv kdo by se o ni bál. Pokud bych se tedy nepočítal já. Mlčeli jsme po zbytek hodiny. Moc se jí to sice podle výrazu nelíbilo, ale já cítil, že každým milimetrem, kdy je nám blíž, je blíže i své vlastní záhubě.

Beze slova jsem se po hodině sbalil a vyběhl ze třídy, ještě než přestalo zvonit.

Sledoval jsem ji raději už jen přes mysl ostatních. Což nebyl zas takový problém, protože na ni pořád koukali jako na nový přírůstek v ZOO. Nedočkavě a zároveň vyděšeně jsem čekal na polední pausu, kdy ji opět uvidím. Bohužel tam bude i zbytek mé rodiny.

Odcházel jsem právě s Emmettem od pultu s jídlem, které jsme nesli i pro ostatní, když se mi do nosu vloudila její překrásná vůně. Okamžitě jsem se otočil ke dveřím, kudy právě vcházela. Přelétla celou místnost zvědavým pohledem.

Kluci se už už chystali dělat vedle sebe místo. Dokonce jeden chtěl sežďouchnout kámoše i s táckem na zem, protože vedle něj bylo už plno. Bella je ignorovala. Vydala se k pultu na výdej obědů, ale místo aby si také vzala tác a postavila se do řady, vydala se kolem fronty až k nám. Já s Emmettem jsme na ni zvědavě koukali. Sebevědomě si to nakráčela až k nám a bez jakýchkoliv skrupulí vzala Emmettovi z tácu bagetu.

Vytřeštil na ni oči.

„Co si myslíš, že děláš!“ ohradil se okamžitě, něco takového si k němu nikdy nikdo nedovolil.

Bella zvedla překvapeně obočí.

„Chtěls to snad jíst?“

Emmettovi se zadrhl hlas v krku. Popravdě, nejraději by obsah tácu okamžitě vyhodil do koše, natož to CHTÍT jíst.

„Tak vidíš,“ zamumlala a zahryzla se do uzmuté bagety.

Spokojeně převalujíc jídlo v puse se vydala k oknu, kde si vyskočila na rám.

Já byl už trochu na její chování zvyklý, ale Emmett ne. Dokud jsem ho nedloubl loktem do zad, tak tam stále nevěřícně stál a zíral na ni. Položili jsme tácy na stůl a všichni si automaticky ty blivajzy rozebrali, aby se v tom alespoň trochu porýpali. Vracet netknuté jídlo by bylo moc nápadné. Výhodou však bylo, že jsme se nemuseli zabývat co vzít, všechno chutnalo odporně. Jen jednou, když na Emmetta zbyl dietní jogurt, dívali se na něj dost zvláštně.

Vrtali jsme se tedy v jídle a každý z mých sourozenců přemýšlel, kolik toho o nás vlastně ví. Emmett se s odporem koukal na kus pizzy a dloubl do ní znechuceně prstem.

„Kolik myslíš, že se toho do ní vejde?“ kývl k Belle.

„Škodná se nekrmí!“ zasyčela na něj Rosalie tak vztekle, že do sebe raději narval půlku té pizzy.

„Třeba není špatná. Evidentně o nás ví, ale nikomu nic neřekla a k nám se chová rozhodně líp než my k ní,“ špitla Alice.

„Zlatíčko, je to ale člověk,“ pohladil ji po ruce Jasper.

„Každý má nějakou vadu,“ ohradila se a zabodla do něj pohled. Jasper raději zmlkl.

Vítězoslavně jsem se usmál na Rosalii, měl jsem dalšího na své straně, tedy na Bellině. Naštvaně se zvedla a odkráčela.

 

<< Setkání   Shrnutí   Swanová sbalila Cullena? Páni! >>

 

Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bez volby 2. kapitola:

 1
1. MatikEsmeCullen
31.05.2011 [19:19]

MatikEsmeCullenTak to nemalo chybu ..... Chudačik Emmett... Nemohol si to spapkat Emoticon Ale inak je to kraaasne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře