Další dílek máte tady. Je to vlastně paralerní verze 21. kapitoly... Nehledejte v tom moc logigu, napsala jsem to jenom pro Edwardovce. Původně by to měl být jenom jeden díl, ale pokud byste chtěli pokračování, napište mi do komentářů. Já sama si myslím, že by se to pokračováním kazit nemělo, ale rozhodnutí je na vás... A opět vás moc prosím o komentáře a až se jich pod tímhle článkem nashromáždí 17, přidám sem další kapitolku... Takže už nebudu sdržovat a pěkné čítání...
20.01.2010 (15:45) • KaculKaB • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2556×
21. Kapitola - Edward - Nevinný vrah
Pohled: BELLA
Ráno jsem se probudila s podivným pocitem. Jake tu nebyl a to mě polekalo. Zkoušela jsem na něj volat, ale nic. Cítila jsem nepříjemnou bolest a tlak v žaludku. Netušila jsem, co to znamená. Chvíli jsem ležela ještě v posteli, ale potom se mi udělalo špatně od žaludku, jako už dlouho ne. Nemohla jsem se pořádně pohnout a tudíž ani nešla ani do koupelny, jen jsem se naklonila z postele a zvracela. Naskytl se mi příšerný pohled. Zvracela jsem krev! Bolest v žaludku se ještě zvětšila, až přešla v křeče. Začala jsem se na posteli svíjet v bolestech a křičet na celý barák. Edward byl skoro ve vteřině u mě a začal mě prohlížet. Prohmatával mi břicho a ta bolest byla ještě nesnesitelnější. Dusila jsem se vlastní krví. Musela jsem naklonit hlavu na stranu a dát jí volný průtok.
„Máš nejspíš natržený žaludek, ale nevím proč. Okamžitě tě vezu do nemocnice!“ téměř na mě křičel. Byl naprosto bezradný a jeho oči byly plné strachu. Pomalu mě začal zvedat, ale v tom se ozvalo děsivé křupnutí. Panebože! To křupnutí se ozvalo z mého těla?! Edward mě zase opatrně položil na postel a já řvala bolestí. Svíjela jsem se v dalších křečích a bolestech. Nevnímala jsem vůbec okolní svět.
„Máš zlomenou pánev!“ konstatoval Edward děsivou pravdu. Ne, že bych věděla, co to přesně znamená. Můj mozek byl natolik zaměstnaný tou hrůzostrašnou bolestí, že ani na slovo zlomenou nestihl zareagovat. Poslední, co jsem svým zrakem zachytila, byl Edwardův zděšený pohled. Ozvalo se další křupnutí a já přestala cítit dolní polovinu těla. S největší pravděpodobností to byla páteř. Najednou mě zalil blažený pocit. Necítila jsem žádnou bolest. Nic. Nejspíše jsem se i blaženě usmívala, ale to už jsem o sobě moc nevěděla. Jen jsem koutkem mysli slyšela další praskání a dětský křik. Vůbec jsem nechápala, co se to děje. Nakonec jsem cítila na hrudi velmi silný tlak. Masáž srdce? Já umírám? To mi mohlo být rovnou jasné.
„Neodcházej, prosím! Bello, sakra bojuj! Máš syna!“ řval na mě Edward. Já mám syna? Alespoň je on v pořádku. Vyměním svůj život za ten jeho a vůbec mi to nepřipadá, jako přehnaná daň.
„Chris Craig…“ tohle byla má poslední slova a poslední vteřina na tomhle světě. Nakonec mě pohltilo naprosté nevědomí. Oprostila jsem se od všeho a nechala se unášet nekonečnou temnotou. Kdyby se mě teď někdo zeptal, jestli bych ve svém životě něco změnila, moje odpověď by byla jednoznačná. Nic. Alespoň něco jsem dotáhla do konce. Odcházím se vztyčenou hlavou a úsměvem na rtech. Bez bolesti, beze strachu, ale navěky s láskou v srdci.
Pohled: NIKDO
Chlapec se ještě snažil dívku pomocí svého prokletí vysvobodit ze spárů smrti. Ale pro ni už bylo pozdě. Ztratila moc krve a její život byl navěky ztracen. Její srdce už zůstane navěky tiché a mrtvé. Netušila, že ve svém lůně nosí jejího vlastního nevinného vraha.
Chlapcův pohled spočinul na malinkém chlapečkovi, za kterého jeho největší láska obětovala život. Najednou si všiml jisté podobnosti mezi ním a sebou. Měl lehce kudrnaté, ale kraťounké bronzové vlásky. Rysy v chlapečkově tváři byly téměř totožné s chlapcovými, ale jen malinko baculatější. Musel to být jeho syn. Najednou znovu pohlédl do těch nádherných kaštanových očí, které měla i jeho láska. Ale co ho na tom dítěti uchvátilo nejvíc, byl jeho původ. Sám si myslel, že děti mít nemůže, ale tohle ho přesvědčilo o opaku. Jasně na něm bylo vidět, že je z části to samé, co on. Poloupír. Úžasné dítě, které možná nebude odsouzené ke stejnému životu, jaký žije on sám. Přeci jen je i z části člověk. Ten stejně křehký a zranitelný člověk, jako jeho matka.
Pomalu přešel směrem ke svému synovi a vzal ho opatrně do náruče. Sice kvůli tomuhle dítěti přišla jeho láska o život, ale když viděl pohled toho drobečka, nemohl mu nic zazlívat. Zamiloval si ho.
„Ahoj, já jsem tvůj táta,“ pověděl mu sladkým hlasem, přestože v jeho očích se zrcadlilo nejen štěstí ze syna, ale také bolest nad jeho navždy ztracenou láskou. A to maličké? Se zájmem natahovalo ke svému tatínkovi ručičku. Nezaplakalo ani na chviličku. Toho, kdo ho choval, miloval od první chviličky, stejně jako on jeho. Jak by taky ne, byl to jeho otec.
V ten moment se ve dveřích objevil dívčin budoucí manžel. Jakmile spatřil její zubožené tělo, padnul na kolena a prosil o smrt. Nechtěl být ani minutu bez ní. Nikdo však jeho prosbám nevyhověl. V jeden moment přišel o snoubenku a o dítě, které však nikdy nebylo jeho.
A jak je to všechno vůbec možné? To už nikdo nezjistí. Třeba to tak mělo nakonec být.
Předchozí Shrnutí 21. kapitola - Jacob
Autor: KaculKaB (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Bello, sakra bojuj! 21. kapitola - Edward:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!