Bella má už od svých osmi let vize budoucnosti a také se umí přemisťovat z místa na místo... Bohužel se, ale musela přestěhovat k otci do Forks. Proč? Čtěte...
Prosím komenty!
21.02.2010 (14:30) • LoveNessie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2033×
Prolog
Mí rodiče se rozvedli, když mě a mému bratrovi byly dva roky. Jak už to tak bývá, mě si nechala máma a bráchu táta. Táta s bráchou zůstali v našem starém domě v zapadlém věčně promáčeném městečku jménem Forks. Já se s mámou odstěhovala do sluncem prosvíceného Pheonixu.
Všechno bylo fajn. S mámou jsme si skvěle rozuměly a tátu s bráchou jsem viděla o prázdninách a o Vánocích, někdy i na mé narozeniny.
Byla jsem prostě normální dítě s normálními dětskými problémy. Tohle se ale změnilo, když jsem dovršila osmi let.
V den mých osmých narozenin mi máma uspořádala na naší malé zahrádce u silnice oslavu. Dokonce dorazil i brácha, ale sám.
Táta k nám už nejezdil. Bylo mi po něm smutno, chtěla jsem ho tu mít, ale alespoň že přijel Kevin.
Oslava byla v plném proudu. Zrovna jsme se s Kevinem chystali sfouknout svíčky na dortu, když vtom se něco stalo. Zatmělo se mi před očima a já najednou viděla, jak nějaké auto vráží do mě a mých kamarádů. Pak to najednou skončilo. Podívala jsem se tím směrem, kterým se mělo přiřítit to auto a vyděsila jsem se, protože to auto tam bylo a řítilo se přímo na nás. Kevin byl jediný, kdo to také zpozoroval. Všichni ostatní byli zabraní do jídla.
Auto bylo čím dál tím blíž. Já a Kevin jsme se na něj vyděšeně dívali. Přála jsem si teď být i se všemi ostatními mimo dráhu toho auta.
Pak se ale stala další divná věc. Bylo to velmi rychlé, v jednu chvíli jsme já i ostatní byli u stolu, a potom jsme se ocitli u dveří našeho domu… A to auto ve stejnou chvíli prorazilo naším plotem a skončilo ve zdi domu našich sousedů… Mamka i ostatní rodiče, kteří byli v domě, vyběhli ven z vyděšenými pohledy.
Všichni byli vyděšení, všichni kromě Kevina. Dívali jsme se na sebe, já s vytřeštěnýma očima a on s údivem. Mně i jemu bylo jasné, že je to moje práce, myslím to, že ještě žijeme.
„Bello co to…“ Kevin mi chtěl něco říct, ale nestihl to, protože ho přerušil mámin úlevný výkřik, po kterém následovalo ocelové objetí.
„Zlatíčka moje jste v pořádku?“ Hlas se jí klepal strachy.
Ani já ani brácha jsme se nezmohli na slovo, proto jsme jí jen přikývli.
***
Nikdo se nikdy nedozvěděl, co se tehdy stalo…
***
Postupem času, se mi podobné věci stávaly docela často. Moje matka z toho byla velmi rozrušená, přestávaly jsme si rozumět…
Jednoho dne to všechno vyvrcholilo.
Byly jsme v nákupním centru, vybíraly jsme mi nové šaty na maškarní, když v tom jsem měla vidinu.
Do obchodu vpadli lupiči a začali nám vyhrožovat pistolemi, moje matka se jim vzepřela a oni ji zastřelili.
Potom vidina skončila a já stačila jen otočit hlavu směrem ke vstupním dveřím, abych viděla lupiče, jak do nich vchází.
Byla jsem si v tu chvíli jistá jen jednou věcí a to tím, že musím matku dostat pryč, než ji zabijí. Proto jsem si představila naše auto a chytila jsem mámu za ruku. Náhle jsme seděly v autě.
Matka na mě zírala vyděšenýma očima. Já raději dělala, že se jí jenom něco zdálo.
Bohužel matka se z toho šoku nevzpamatovala. Museli ji zavřít do sanatoria pro duševně choré a já se musela odstěhovat za svým bratrem a otcem do toho věčně promáčeného městečka, do Forks.
***
Už je to devět let, co bydlím s otcem a bratrem. Za tu dobu se toho moc nestalo. Matku propustili před třemi léty. Znovu se vdala a před měsícem se jí narodila dvojčata…
Jsou krásná, ale máma mě už nechce ani vidět, takže sem je viděla jenom na fotce, kterou pořídil brácha, když za ní byl v porodnici.
Pokud jde o mé schopnosti, od té doby, co jsem se sem přistěhovala, jsem žádné vize neměla. Jen někdy využívám přemísťování, je to snadnější než jezdit autem.
Pokud jde o mého bratra, ten si jaksi pořídil předčasnou rodinku. Bydlíme všichni dohromady. Já, táta, brácha, jeho žena Niki a jejich malá dcerka Lisa.
Je pravda, že někdy přece jenom mám vize, ale týkají se jen malé Lisy. Bývá v nich třeba to, že má hlad, nebo že se jí chce spát, a tak podobně.
Shrnutí ∞ Další
Autor: LoveNessie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Belliny vize - prolog:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!